130 let

Markéta Davidová selhala ve stojce. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Jen jsem se modlila, aby to nebylo za pět, líčí poslední stojku biatlonistka Davidová

Sport
  •   19:59
Oberhof - Pozitivních vjemů by mohla Markéta Davidová po stíhačce v Oberhofu vyjmenovat spoustu. Svižný běh, třetí nejrychlejší ze všech. Výborně připravené lyže. Povedené čisté ležky, navíc na její poměry i rychlé. Boj o medaili až do poslední položky, na kterou přijížděla čtvrtá. Jenže tam přišel i jediný negativní zážitek dne. Zato pořádný.

Když jste při závěrečné stojce prvními třemi ranami nezasáhla ani jeden terč, co jste si pomyslela?
Už jsem se jen modlila, aby to nebylo za pět. Snažila jsem se něco změnit, aby mi ty terče začaly padat, jenže ani jsem moc nevěděla co změnit, protože mi nepřišlo, že bych tam třeba blbě stála.

Někdy se stává, že stabilitu při čtvrté položce ovlivní únava ze závodu. Ovšem nezdálo se, že právě to by byl váš případ.
Ne, fakt ne. Ale Egil (trenér Gjelland), který byl dnes při závodě na střelnici, mi potom říkal, že podle něj jsem se moc zaklonila a ty rány mi proto utíkaly stranově.

O hodně?
Egil povídal, že ta první byla dál, zato u těch dvou dalších šlo o kalibry, které mi nespadly. Že to byl kousíček. Ale na to se nehraje.

Markéta Davidová během sprintu SP v Novém Městě.
Markéta Davidová

Po třetí nepovedené ráně jste na chvíli položku přerušila a zklidnila se. 
Potřebovala jsem se zastavit a začít znova. Pak se mi ulevilo, že ty poslední dva terče spadly, i když to už stejně bylo na houby.

Sledovala jste později při mužském závodě, jak Johannes Bö předvedl stojku za čtyři a jeho bratr za tři? Pomyslela jste si: Nelítám v tom dnes sama?
Říkala jsem si: Béčka mají taky dobré black outy. I když Tarjei byl i přesto schopný jet na medaili. Dneska se to tady při stojce prostě nějak prasilo. Což však neznamená, že to musím prasit zrovna já.

Skončila jste dvanáctá. Všechny další dnešní pocity kromě té poslední stojky už byly pozitivní?
Jo, doufám, že to byla vážně jen jedna blbá položka, výjimka, a že jinak bude má střelba dál normální. Opravdu se z dnešního závodu snažím vzít si právě ta ostatní pozitiva.

České biatlonistky

Sice jste už dlouho nezažila, abyste dala položku za tři, ale na druhou stranu se vám možná ještě nikdy v poháru nepovedlo, abyste na některé z položek zaznamenala sedmý nejrychlejší střelecký čas. Při dnešní druhé ležce za 27 sekund se to stalo.
Jo jo jo, to jsem docela čuměla.

Řekla byste, že dneska vám ležky odsýpaly ve víru boje?
Cítila jsem, že mi to na střelnici sedí, tak jsem prostě střílela a ono to padalo. Já umím střílet, ale ne pokaždé mám na takovou rychlou střelbu při závodě koule a ne pokaždé mi to sedne natolik, abych si ji mohla dovolit.

I první stojka pak byla s jednou chybou víceméně v normě?
Byla. O té ráně i vím, co jsem při ní udělala za chybu. Je vždycky dobré znamení, když si to uvědomím. U té poslední položky jsem bohužel nevěděla.

Přála jste si před startem, abyste během závodu nejela po trati sama. Takže když jste se ve 3. kole ocitla za vedoucí Eckhoffovou ve skupince s Marte Olsbuovou a Lisou Hauserovou, našla jste velmi dobrou společnost?
To ano, s Marte se mi jelo dost dobře, nasadila takové to moje tempo, že jsme si mohly i navzájem pomoci. Držela jsem se za ní první polovinu kola a v té druhé jsem jí naopak mohla trochu pomoci i já. Mrzelo mě, že mi potom po třetí položce frnkly.

Autor: Tomáš Macek