Dánsko znovu vyhrálo mistrovství světa, obhájilo teprve jako čtvrtá země historie. Zároveň by mělo letos v Tokiu navazovat i na olympijský triumf z Ria. Co dělá dobře? Stručná odpověď: vlastně všechno.
„Házená je v Dánsku velmi populární. Všechny dětičky, holky i kluci, si házenou projdou minimálně ve školním životě a plno z nich u toho zůstane,“ líčí Filip Jícha.
Tím vše začíná. Nejlepší házenkář českých dějin zažil v německém Kielu – ať už dřív jako hráč, či nyní jako kouč – řadu dánských parťáků. A současná generace, vyrůstající právě z bohatého mládežnického podhoubí, je dle něj výjimečná.
  |
„Mají ve svých řadách skvělé jedince jako Mikkela Hansena nebo Niklase Landina,“ zmiňuje svého svěřence, fantoma gólmanského řemesla: „Ten mi čím dál tím víc začíná připomínat Thierryho Omeyera v jeho největší slávě.“
Legenda Omeyer byl ústřední postavou nedávných házenkářských hegemonů z Francie. Ti v minulé dekádě vládli až krutě, sbírali medaili za medailí, zlato za zlatem.
Naváží na ně Dánové? „Neočekávám dominanci toho typu,“ soudí Jícha. Ale dánskou kvalitu vrcholně uznává: „Tamní liga je na vysoké úrovni, všichni hráči jsou velmi dobře technicky vybavení. Reprezentace je postavená kolem největších hvězd, ale všichni, kdo do ní přijdou, mají obrovskou kvalitu. Taky podle mě mají trenéra, který skvěle zapadá do celého systému. Je kamarádský, přitom velmi pedantní.“
Filip Jícha dovedl Kiel k velkým úspěchům.
Jacobsen, jehož tak potrápila „faraonova pomsta“, podle dánských médií nezřídka končil přípravnou práci v pět ráno. „Byly to hodně náročné dny,“ řekl po titulu.
Někdejší výtečný křídelník Jacobsen se musí radovat, že vedle Hansena – MVP celého mistrovství – či čaroděje Landina dorůstají další, objevem turnaje byl třeba Mathias Gidsel na pravé spojce. Číslo poplatné době: v průběhu šampionátu se více než zdesetinásobil počet jeho followerů na Instagramu. „Dost se divím, že někdo může sledovat tak nudné příspěvky,“ smál se.
Ve vlasti je najednou celebritou. V Dánsku je populárnější snad jen fotbal, ten ale jakožto celoplanetární fenomén hraje v žebříčcích svoji vlastní ligu. Do Egypta hned gratuloval korunní princ Frederik, přidávaly se další státní špičky.
Ale kouzlo nejlepší házené 21. století spočívá i v následujícím paradoxu: loni na Euru vypadli Dánové potupně již ve skupině! „Asi jsme to potřebovali,“ uznal Hansen.
Trenér Kielu Filip Jícha působil dlouhou dobu na nejvyšší úrovni i jako hráč.
V Egyptě zase měli namále v infarktovém čtvrtfinále s domácími, kdy se na obou stranách střídaly zkraty. Egypťané je spasili, když v samém závěru předčasně vyběhli na zahrávaný volný hod, Dánové ze sedmičky srovnali a pak vyhráli rozstřel.
„Byli skoro na lopatkách. Kdyby jim zachytal brankář standardně, museli by prohrát, jenže Landin ve druhém prodloužení dostal jediný gól,“ říká Jícha. „I to je potřeba, pokud chcete vyhrát šampionát. Klíčoví muži měli takovou fazonu, že tým dokázali táhnout. A finále si nenechali vzít. Na to už byli moc silní, zkušení, připravení.“
Takoví, jak se na panovníky sluší.
