Jiří Ježek: Do závodu jsem šel naplno

Včera jste byl zlatý, dnes máte stříbrnou medaili. Jsou pocity hodně rozdílné?
Já jsem za dnešní stříbrnou medaili hrozně šťastný, protože po včerejším závodě jsem byl hodně unavený, ráno se mi špatně vstávalo, necítil jsem se dobře. Na kilometru je navíc potřeba výbušná síla, která mi včera ve stíhačce trochu chyběla. Na druhou stranu mi dodával sebevědomí náročný trénink, který mám za sebou. Hlavně v tom, že budu schopný zvládnout dva závody ve dvou dnech. Dneska to byl nepatrný rozdíl od bronzu, proto jsem hrozně šťastný za stříbro. Zlatá medaile visí už dlouho hodně vysoko, protože Angličan Jody Cundy je fenomén téhle disciplíny, soustředí se jen na ní a je v ní skvělý.

Co říct k jeho času, kterým překonal svůj vlastní světový rekord z loňského šampionátu v Bordeaux o více než tři vteřiny?

Je neuvěřitelné, co dokáže. Je tam vidět obrovská soustředěnost právě na tu jednu disciplínu i obrovský talent. Je to také výsledek britské školy, která dominuje jak soutěžím zdravých profesionálů, tak na paralympijském poli. Já jsem za to rád a hrozně jim to přeju, protože tohle posunuje paralympijskou cyklistiku ještě dál.

Světový rekord dnes padl i ve dvou dalších závodech s českou účastí. Dají se takové výkony přičíst povaze zdejšího cyklistického oválu?

O velodromu Lao-šan nemůžu říct, že by byl nejrychlejší, na kterém jsem kdy jel, ale jsou tu ty nejlepší podmínky. Je tady hodně teplo, což rychlostem nahrává a samozřejmě je to paralympiáda, která se koná jednou za čtyři roky a je hlavní sportovní událostí pro všechny handicapované cyklisty. Takže těm výkonům napomáhá i špičková příprava všech týmů.

Po triumfu ve stíhacím závodě, na který jste se hlavně připravoval, jste říkal, že vítězstvím jako by pro vás Peking skončil. Přesto máte z dnešního závodu stříbrnou medaili a před sebou další tři starty.

Já jsem si ještě včera říkal, že už si můžu všechno jen užívat a brát trochu z legrace. Ráno když jsem se vzbudil, už jsem si ale říkal, že by byla škoda využít toho tréninku, který za sebou mám, jen na jeden závod. S trenérem jsme si řekli, že zkusím jít všech pět závodů naplno a že oslavy a užívání si prvního vítězství si můžu nechat až po paralympiádě, což je pravda. Takže stejně jako jsem šel dneska do kilometru tak, jako bych včera nic nevyhrál, do dalších závodů půjdu úplně stejně a budu se snažit uspět tak, jako bych na kontě žádné medaile neměl.