Úterý 1. prosince 2020svátek má Iva -4 °C sněhové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Jsem šťastná, že jsem to doběhla, říká po pekelném maratonu na MS Joglová

Česká reprezentantka Marcela Joglová v cíli. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Česká reprezentantka Marcela Joglová v cíli. | foto: ČTK

Dauhá Některé maratonkyně odvezli v mobilních ambulancích. Jiné vzaly za vděk invalidními vozíky. Marcela Joglová? Ta nejenže maraton na mistrovství světa atletů v Dauhá dokončila na 20. místě, ale v cíli navíc vypadala nezvykle svěže. „Jsem šťastná. Jsem opravdu moc ráda, že jsem to doběhla. Byl to můj hlavní cíl,“ líčila ve tři hodiny ráno místního času.

Tak jaká byla vaše premiéra na mistrovství světa?
Bylo to něco úplně jiného, možná to se závodem takové úrovně ani nemělo moc společného. Ze začátku se běželo pohromadě, holky běžely opatrně, až jsem si říkala, že jsem to možná i přestřelila. Nicméně byla to jediná možnost - zkusit to s nimi a věřit, že to udržím. Tak jsem to zkusila a asi to vyšlo, i když bych samozřejmě ráda lepší čas.

Co jste si říkala v cíli? Byla jste ráda, že jste to přežila?
Řekla bych, že jo. Bylo to specifické, nejvíce lidí z pořadatelského týmu bylo ve středu trati, na okraji mi přišlo, že ti, co měli pomáhat, tak pomalu spali. Celý závod byl zajímavý, specifický.

Musíte být hodně ráda, že jste maraton dokončila.
Jsem šťastná. Jsem opravdu moc ráda, že jsem to doběhla, to by hlavně můj cíl. Samozřejmě, že jsem chtěla co nejlepší čas, ale v těchto podmínkách jsem nevěřila, že to bude na osobák. Chtěla jsem se posunout, to se mi povedlo, tak jsem šťastná.

Vnímala jste kolem vás projíždějící sanitky s kolabujícími závodnicemi?
Vnímala jsem to od začátku, protože mám pocit, že hned na prvním okruhu jedna upadla. Docela mě mrzelo, že jsem viděla, že se ani nějak nemají k tomu, aby k ní rychle běželi. Bylo to takové langsam, že jsem si říkala, že bych asi ani nechtěla zkolabovat. (usměje se)

Česká reprezentantka Marcela Joglová v cíli.
Ruth Chepngetich v závodu.

Co taková věc udělá s psychikou?

Spíš mi bylo těch holek líto a doufám, že jsou v pohodě. Ale pomáhalo mi, že jsem se držela a ostatní končily. Byl to jeden z faktorů, který mi dodával energii, abych to nevzdala.

Co bylo v průběhu maratonu nejtěžší?
Možná to první kolo. I když… Poslední tři kilometry mi přišly nejdelší v životě. Ale co se tepla týče, tak to bylo asi nejhorší první kolo, než jsem si zvykla, co mě asi bude čekat dalších šest kol. Pak jsem zjistila, že mi vyhovuje suchý ručník, tak jsem věděla, co dělat a co mi nejvíc pomáhá.

Měla jste na trati nějakou krizi?
Myslím, že celý závod byl o tom to hlavou vydržet. Krizovka byla na konci, začaly mě chytat křeče a hodně jsem zpomalila. Ale viděla jsem, že i za mnou měly holky problém, takže cílem bylo to dotáhnout. Hrozně by mě mrzelo, kdybych to v posledním kole musela vzdát.

Velkou část závodu jste strávila sama. To asi taky nepřidalo.
Zas na druhou stranu, my jsme se občas předbíhaly. Chtěla jsem se chytnout skupiny, ale kdybych běžela s nimi, tak se asi úplně zavařím. Nechávala jsem to na svém pocitu, ani jsem se nedívala na hodinky, jenom, když mě pípl kilometr, abych věděla, jaký je, protože to jsem nevnímala. Ale tempo jsem

Fanoušky jste vnímala?
Jo, vnímala. Všechny hlasy jsem slyšela, cizinci mě vždycky pobavili, jak se snažili říkat moje jméno. Už si nevybavím, jak to bylo, ale vím, že mě to pobavilo, že jsem i našla sílu se nad tím pousmát.

Moc fanoušků ale na maraton nedorazilo.
Zase na druhou stranu tady ten střed trati byl z obou stran docela dlouhý a tím, že se kroužilo, tak tam zase tak dlouhé chvíle o samotě nebyly. A fandilo se všem.

Věděla jste v průběhu závodu, že útočíte na nejlepší dvacítku?
Měla jsem pocit, že jsem mezi 20. a 30. místem. Přesně jsem to nevěděla, ale pak jsem zaslechla, že je přede mnou devatenáctá. Bála jsem se tomu věřit, tak jsem počkala. To 20. místo… Víme, kolik holek odpadlo, nicméně jsem ve dvacítce, mám radost.

Jak teď budete regenerovat?
Teď musím za rodinou a za známými, protože ráno (v sobotu) letí pryč. A asi se chci naložit do vany, dát si dobrou snídani. A pak se chci podívat na stadion, abych možná konečně zažila atmosféru, kde bude světová špička. Na to se těším hodně.

Plaga: Stát zaplatí doučování slabších žáků, zvažujeme školu o prázdninách

Ministr školství Robert Plaga | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Příští týden by už konečně mohlo být zřejmé, kdy se minimálně prvňáčci a druháci vrátí do školních lavic. Do konce...

Covid může zabíjet i kvůli přehnané imunitě. V ohrožení nejsou jen oslabení

Druhá vlna pandemie v pražské nemocnici Na Bulovce. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Většina nakažených vyleží covid-19 doma. Pro část pacientů s vážným průběhem je ale koronavirus doslova zabijákem. Tedy...

ANALÝZA: Mlčenlivá pomsta. Američané se bojí říkat, co si myslí, ukázaly volby

Jak volilo americké vnitrozemí? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Amerika odvolila a nikdo nevěděl, kdo vyhrál, i když Joe Biden to pak začal mít stále více na dosah, byť jen o nos. Ale...