České judistické zvony bijí na poplach. Lukáše Krpálka, žhavé olympijské želízko, trápí od začátku roku zranění zad a zatím po tatami jen zbožně pokukuje.
"Jsem vysoký a se zády mám dost problémy. Záda mě chytla na horách při běhání a na soustředění v Rakousku mě pak soupeř ohnul tak, že jsem se odplazil ze žíněnky. Musel jsem domů, chodil jsem ohnutý," popsal 21letý dvojnásobný juniorský mistr světa, který loni vybojoval na seniorském MS v Paříži bronz, první českou mužskou medaili po dvaceti letech.
Od té doby chodí denně k fyzioterapeutovi, doma cvičí speciální cviky. "Prý jsou to jen plotýnky, ale musím se snažit. A lepší se to," těší rodáka z Jihlavy, kterého včera vyhlásili nejlepším českým judistou roku. Počtvrté v řadě.
"Potřebuju se hodně prát. Kdo není vypraný, nemá nárok"
"Potřebuju se na tréninku hodně prát, kdo není vypraný, nemá nárok. Ale ještě tři týdny to musím vydržet. Přijdu celkem o čtyři turnaje, měl bych se vrátit koncem února při Světovém poháru v Praze. Těším se, až tam vlítnu, doufám, že to před domácím publikem vyjde na medaili," přeje si.
"Lukáše musím krotit, pořád chce na tatami, třeba se jen tak potahat na zemi. Ale nesmíme návrat uspěchat," ví reprezentační kouč Petr Lacina, který je zároveň Krpálkovým osobním trenérem v USK Praha.
O olympijskou nominaci se jeho svěřenec ve váze do 100 kilogramů bát nemusí. V každé ze sedmi mužských vah postoupí do Londýna prvních 22 borců ze světového žebříčku a Krpálkovi nyní náleží pozice na chvostu osmičky nasazených. "Bylo by fajn to udržet. Být mezi nasazenými, nemusel bych se obávat, že chytím někoho dobrého hned v prvním kole," přemítá.
Na jaře jej čeká několik soustředění a v dubnu mistrovství Evropy v ruském Čeljabinsku. "Evropská medaile by mě před Londýnem povzbudila, tu ještě mezi seniory nemám," připomíná.
"A kdyby se nepovedla, mohl by sis pak v Londýně spravit chuť. I tahle varianta je v pořádku," pokýve hlavou trenér Lacina.
Když Krpálek loni získal světový bronz, jeho děda prohrál sázku a s vystříhanou trojkou na hlavě musel oběhnout celé Jezdovice u Jihlavy. "Já jel před ním na čtyřkolce, na kolech nás doprovázelo šedesát místních, bylo to prima," líčí.
A sázka pro Londýn? "Kdyby to vyšlo, poběží zase a znovu mu na hlavě vyholím pankáče – olympijské kruhy. Ale bude muset oběhnout i blízký rybník a to je šest kilometrů navíc," usmívá se judista.
