Včera přihrál Dudovi do jízdy na první branku. Sám pak vyrovnával na 3:3. Po zápase procházel kabinou v dresu mladého Sobotky.
Jedna věc je v letošní play off jistá. Když Slavia potřebuje, tak vstřelí nějaký gól. Je to tak?
To je naše síla. Když prohráváme, tak dokážeme přidat, a ještě zápas otočit.
Jenže byste vůbec nemuseli přidávat, kdybyste ve druhé třetině nepolevili. Uspokojili jste se rychlým vedením?
Když vedeme o gól, tak se začneme bát. Myslíme si, že to ubráníme a nějak dáme góly. Přitom kdybychom hráli tak, jak hrajeme pořád, tak nebudou mít šanci. Dáme dva tři góly vždycky. Nevím, čím to je. Ale asi bych neřekl, že se uspokojíme, spíš se bojíme.
Soupeř srovná krok a Slavia přepne na vyšší rychlostní stupeň. Je to váš trumf v cestě za titulem?
Když nám teče do bot, tak začneme makat a nemyslíme na to, že to nějak dopadne a někdo to za nás odehraje.
České Budějovice vedly 3:2 a kráčely za vítězstvím. Jenže pak jste z bezprostřední blízkosti vyrovnal. Co jste u Turkovy tyčky jako obránce vlastně dělal?
Zavážel jsem puk do třetiny, a když jsem viděl, že ho má Pepa Beránek, tak jsem zůstal u branky. Říkal jsem si, že to třeba Turkovi vypadne.
Nacvičená akce?
Věděl jsem, že Pepa to bude cpát do branky. On je takovej buldok. Tou tečí jsem trefil Turka do betonu a do zad. Byl to šťastný gól.
K postupu do finále vám zbývá jediné vítězství.
Uděláme všechno pro to, abychom do Budějovic už nemuseli.
Jihočechy jste ve čtvrtém zápase v úvodu jasně přehráli. Čím to?
Věděli jsme, že oni museli vyhrát, jestli chtějí ještě něco uhrát. Ze stavu jedna tři to sice ještě jde otočit, ale je to hodně těžké.
Slavii se takový obrat podařil před pár lety v sérii se Spartou. Co budete dělat, aby vás českobudějovičtí nenapodobili?
Musíme hrát zodpovědně. Ne s pocitem, že už je to hotové. Ukázat jim, že chceme postoupit.
Ve finále pak třeba dojde i na tu Spartu. Přál byste si ji?
O finále ještě nechci mluvit.
