Lze lehce vytušit, jaká atmosféra asi za dveřmi panuje. Jezdci utrpěli další porážku a vidina postupu do vyřazovacích bojů se jim začíná vzdalovat. V kabině, jak je zvykem, čelí novinářům trojice největších hvězd: Jaromír Jágr, Scott Gomez a Brendan Shanahan. Není jim do smíchu.
Především prvně dva jmenovaní, pověstní svým nakažlivým humorem, jsou viditelně zádumčiví, mluví pomalu, občas těžko hledají slova. Novináři jejich frustraci cítí, přistupují k nim obezřetně, otázky pokládají v klidném rytmu, nepřekřikují se. Lynn Zinserová z New York Times dokonce při položení otázky propocenému Jágrovi stáhne koutky úst. I jí je zatěžko ptát se stále dokola na to, proč to Rangers s tak nadupanou sestavou nejde.
Jaromír v poslední době opravdu nevtipkuje, už si nás ani nedobírá,“ říká jeden z novinářů, když čekáme po zápase s Atlantou, posledním před nedělním utkáním All Star, na příchod Shanahana.
Jágr čelí vlně kritiky Někteří žurnalisté začínají Jágra tvrdě kritizovat. Podle nich hráč s číslem 68 působí otráveně, laxně, hokej ho prý vůbec netěší. Opět se zpochybňuje Jágrova vůdcovská role v týmu. Média ho v New Yorku porovnávají s legendárním kapitánem Jezdců Markem Messierem, který tým dovedl po dlouhých letech v roce 1994 k zatím poslednímu Stanley Cupu.
„Problém určitě není v Jágrovi, problém je v celém našem týmu,“ brání Jágra Shanahan, který konečně vešel do kabiny. Na všechny otázky odpovídá trpělivě. Odzbrojující je především jeho upřímnost. „Ano, jsme frustrovaní, dosud se nám nepodařilo naši sestavu stabilizovat, nemáme jednu jedinou řadu, která by byla nerozdělitelná,“ pronese. Nováček Brandon Dubinsky, který vypadá vyjukaně a přiznává, že stále nemůže uvěřit tomu, že sedí v kabině právě s Jágrem, se rovněž kapitána horlivě zastává. „Nemůžeme pořád spoléhat na to, že Jaromír nebo Scottie všechno zařídí, že jenom oni nám budou vyhrávat zápasy,“ tvrdí.
Štve ho, že tým hraje špatně Ač si to navenek nepřipouští, Jaromír Jágr nyní žije pod velkým tlakem. Známý novinář Larry Brooks z New York Post před utkáním s Atlantou napsal, že osmašedesátka bude mít v závěru sezony ještě co dělat, aby se v New Yorku vůbec udržela. Brooks připomíná, že Jágr musí letos dosáhnout minimálně 84 bodů v základní části nebo dostat Rangers alespoň do druhého kola play-off či získat Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče vyřazovacích bojů. Jedna z těchto met Jágrovi zajistí v létě automatické prodloužení smlouvy.
„Tohle vůbec neřeším. Štve mě něco jinýho, štve mě, že jsme příliš dobrý tým na to, abychom hráli takhle špatně. Já za to určitě taky nesu zodpovědnost,“ říká Jágr, jenž by musel v závěrečných 31 duelech nasbírat 38 bodů.
Na výpady ohledně mrzutosti a nezájmu o hokej odpovídá: „Vadí mi to, protože mi na tom záleží a snažím se, jak nejlépe umím. Co ale lidi omě říkají, s tím nic nenadělám.“ Poté s trpkým úsměvem dodá: „Možná že je to nakonec kompliment, když si lidé myslí, že prostě nemůžu hrát špatně.“
I přes všechnu kritiku zůstává Jágr na Manhattanu hvězdou první velikosti. Fanoušci na něj nedají dopustit. Před halou čekají v mrazu na podpis desítky lidí. „Jag je skvělej hráč. A to, že se neusmívá? Trápí se tím, že jim to nejde, jak si představovali. Už vidím, jak by ho novináři roztrhali za to, že se i při špatných výsledcích směje,“ zlobí se muž ve středních letech oblečený do Jágrova dresu, který se představuje jako Jeff.
