Skoro celý svůj skokanský život vedl spory s lyžařským svazem, o místo pro sponzora, nový materiál, také o reprezentační smlouvu či angažování svého osobního kouče Slovince Vasji Bajce. O své zázemí se staral sám, řešil problémy osobně. Až na sklonku kariéry se dočkal změny. "To, po čem jsem toužil celý život, se mi stalo až ve věku, kdy už jsem skoro v důchodu. Je to pro mě velká úleva, že se nemusím vůbec o nic starat," řekl Janda novinářům před novou sezonou.
Stačila totiž jedna partička golfu s dlouholetým přítelem Martinem Müllerem, který mu nabídl spolupráci a kvalitní zázemí. "Tak jo, já ještě rok vydržím," kývl tedy Janda. "Jak rok? Do olympiády!" dostalo se mu jasné odpovědi. "Tak jsem to potvrdil, ale víte jak to je, stát se může všechno," řekl Janda. Smlouvy, reklamy, partneři, všechno řeší Müllerova agentura.
Hlavně výsledky, zdůrazňuje skokan Jakub Janda.
"Stačí mi zvednout telefon, všechno jde mimo mě. Já jen musím udělat výsledky," prohlásil s úsměvem.
Janda prožil nejlepší skokanské roky v letech 2004 až 2006, na svém kontě má šest vítězství v závodu Světového poháru, kterému celkově dominoval před pěti lety. Na stupních vítězů v SP stál celkem dvacetkrát a má dvě medaile z mistrovství světa v Oberstdorfu 2005. "Chtěl bych se tam vrátit, bylo to na špičce fajn. Moc chci a udělám pro to všechno," prohlásil Janda. "Rád ještě mladý pozlobím," věřil.
Přitom už několik let hovořil po sezoně vždy o konci kariéry. Většinou i proto, že byl unavený z věčných sporů se svazem. Nyní je prý v absolutní pohodě, navíc, když jeho pokračování kariéry doma posvětila manželka s rok a půl starým synem. "Už si za dvanáct let, co jsme spolu, na ten kočovný život zvykla," uvedl Janda.
"Býval jsem přetrénovaný"
Letos trénuje na umělé hmotě, nyní ho čeká příprava v ledovém nájezdu a za měsíc vstoupí do sezony závodem v Kuusamu. Dokonce Janda plánuje, že se podívá i na mistrovství světa v letech ve Vickersundu, kde se loni v při Světovém poháru dvakrát vešel do dvacítky. "Je tam krásný a bezpečný můstek, líbilo se mi tam, jestli se nominuju, určitě pojedu," slíbil muž, který roky létání i kvůli strachu odmítal.
Pracuje na sobě, ale paradoxně méně v jeho případě znamená více. "Byl jsem několik sezon přetrénovaný, že to skoro nemělo cenu sportovat," povídal. I psycholog mu z toho pomohl. "Jsem naladěný na jinou notu, naučil jsem se spoustu věcí, které jsem dělal špatně. Když to nešlo, zavřel jsem se do posilovny, což bylo špatně. Teď už vím, tělo se umí ovládat," prohlásil. "A chci se odvděčit lidem, kteří mi teď pomáhají, i když ten sport mám rád a dělám ho hlavně kvůli sobě," dodal.
