„Je neuvěřitelné, že pojedeme na olympiádu, ještě jsem si to pořád asi neuvědomil,“ uvedl šťastný Bohačík v tiskové zprávě. „I když podle začínajících oslav se to zdá docela blízko. Takže to asi bude pravda,“ usmíval se už na terase týmového hotelu, kde Češi úspěch prožívali.
  |
Do finále proti Řecku naskočili den po náročné bitvě s Kanadou, v níž favorita udolali až po prodloužení. Těsně zvládli i duel ve skupině s Uruguayí, ovšem kdyby střela soupeře z poslední vteřiny skončila v koši, Češi by skončili hned ve skupině.
Vzhledem k těmto zkušenostem se reprezentanti o to více koncentrovali na rozhodující zápas s Řeckem.
Od začátku měli navrch, nepolevovali a náskok soustavně navyšovali.
„Ke konci třetí čtvrtiny, kdy už jsme vedli o více než dvacet bodů, jsme si říkali, že je to ještě brzy, že je spousta času do konce,“ přiblížil Bohačík naprostou koncentraci celého týmu.
„Nálada je výborná. Myslím si, že ten zápas byl z naší strany prostě super. Ani si nevybavuju, co komu padlo nebo nepadlo. My jsme je prostě přejeli. Je to neuvěřitelné,“ radoval se 197 centimetrů vysoký křídelník.
Fantazie. Čeští basketbalisté poprvé v samostatné historii postoupili na olympijské hry |
Proti Řecku přispěl 15 body, vyzdvihoval však především týmové pojetí, které Čechy zdobilo po celou dobu turnaje: „Jsme takový neskautovatelný tým. Banda individuálních hráčů, kde je každý jiný a může se urvat. To je naše výhoda. Doufám, že se to bude dařit i na olympiádě.“
V Tokiu basketbalisté vyzvou hvězdný výběr USA, Írán a Francii. „Skupina úplně v pohodě,“ smál se Bohačík.
Především konfrontace s Francií pro něj bude mít zvláštní náboj, působí totiž ve Štrasburku. A jeho tamní kolegové jej při olympijské kvalifikaci na dálku povzbuzovali.
„Měl jsem zprávy od spoluhráčů ze Štrasburku, kteří ale nejsou součástí národního týmu,“ děkoval Bohačík za podporu. „Jsou na dovolené a jak to tak na nich bývá, chodí spát později. Proto se dívali a fandili.“
A byli tak svědky obří české euforie.
