Narodil se v květnu 1899 ve mlýně Jangelec na říčce Loučná u Vysokého Mýta a dostal jméno po strýci Rudolfovi, velkém znalci koní. S ním jako školák zavítal na dostihy do Pardubic a od té chvíle věděl, že bude jezdcem. Ve škole prospíval výborně, a tak za vysvědčení v tercii dostal jezdeckého koně.
Vyšel speciál LN 101 pohnutých osudů |
Zanedlouho si vyprosil dalšího, kromě toho začal do mlýna docházet jeho první učitel jízdy štábní šikovatel Čabán od 2. hulánského vysokomýtského pluku. Od něj dostal snaživý samouk solidní základy jezdeckého umění. Po maturitě na gymnáziu ve Vysokém Mýtě byl za 1. světové války povolán k místnímu pluku hulánů, poté do důstojnické školy v rakouském Stockerau, ale když se pak ocitl na italské frontě, za pár dní zavládl mír.
Válka skončila, ale to neznamenalo, že přestane existovat armáda. Dvacetiletý náruživý jezdec důstojnickou uniformu nesvlékl a již v létě 1919 jako příslušník jízdní eskadrony nové – nyní již československé – armády bojoval na Slovensku. Šlo o krátkou a vítěznou válku s Maďarskem, které nechtělo ztratit jižní a východní Slovensko. Dlouho se o tom zpívala písnička: "Sotvaže jsem z války přišel, už mě zase volali, abych jim šel ze Slovenska zahnat Maďary."
Celý díl seriálu Pohnuté osudy můžete dočíst v sobotním vydání Lidových novin.
