Tohle nikdo nedokázal a snad už nebude muset dokazovat. Nebo ano?Pětatřicetiletý James získal svůj čtvrtý titul výhrou v sérii proti Miami. Vedl svůj tým v bodech na zápas (29,8), doskocích (11,8) a asistencích (8,5).
Do neděle existovali jen dva hráči, kteří vyhráli titul s třemi celky v nejlepší basketbalové lize světa – Robert Horry a John Salley, ani jeden z nich ale rozhodně nebyl hvězdou svých týmů. Teď je doplnil James a také jeho spoluhráč Danny Green.
Poslední zápas letošního ročníku byl už 260. duelem v play off v LeBronově kariéře, k neuvěřitelným sedmnácti odehraným ligovým ročníkům tak přidal už více než tři další sezony v rámci play off (základní část má 82 zápasů), vyřazovací boje jsou navíc tradičně hrány s větší intenzitou.
Chci už nějaký respekt
„V play off jsem nechyběl ani v jednom zápase a je to jedna ze statistik, na kterou jsem moc pyšný,“ zmínil James v rozhovoru přímo na palubovce pár minut po skončení zápasu.
„Vždycky hledám nějakou motivaci, která mě pak pohání. I přes to všechno, co jsem dokázal, mě lidé stále podceňují. Teď tady stojím s dalším titulem. Chci už sakra nějaký respekt,“ rozvášnil se James.
Finále NBA plné příběhů: Vzpomínka na Bryanta, LeBronův telefonát mamince i zápis do dějin |
K podobným prohlášením má James důvod. Když totiž v létě 2018 podepsal smlouvu s Lakers, zlí jazykové tvrdili, že přijel do Kalifornie točit filmy a pracovat na další kariéře. Když si pak v prosinci téhož roku poranil tříslo a klub nepostoupil ani do play off, spekulace zesílily. Fanouškům pak přes sociální sítě slíbil, že roky neúspěchů skončily.
Svým slovům dostál – a hlavně díky němu teď má tým vyznávající zlato-fialové barvy na svém kontě už sedmnáctý titul, čímž Lakers dorovnali na prvním místě historických tabulek soka Boston Celtics. James se zase o fous přiblížil těm největším legendám sportu pod koši a čím dál více expertů i fanoušků ho má za nejlepšího hráče historie.
Největším LeBronovým rivalem na pozici nejlepšího hráče všech dob, jak říkají Američané G.O.A.T. (Greatest of all time), je Michael Jordan. Hráč, který vyhrál všech šest finálových sérií, do kterých nastoupil, posbíral nespočet individuálních i týmových ocenění a vytvořil veleúspěšnou oděvní značku, jež má přesah do jiných sportů i lifestylu. Kombinace těchto faktorů kolem něj vytvořila auru, kterou jen potvrdil dokument The Last Dance.
Ne nadarmo říkal LeBron v roce 2016, po zisku třetího titulu: „Mou největší motivací je ten duch, jejž naháním. Podle něj mám na dresu číslo 23 a hrál v Chicagu.“
Jamesovo resumé je ale také slušně zaplněné jak individuálními, tak týmovými úspěchy. A také příběhy. Prakticky přesně před rokem Lakers spolu s Brooklynem na pár dní uvázli uprostřed geopolitického skandálu v Číně, když příspěvek na Twitteru manažera Houstonu na podporu hongkongských demonstrantů uvrhl NBA v očích Číny do nemilosti.
Popral se se vším
Když se vše stabilizovalo, přišla smrt Kobeho Bryanta, jehož nehoda vrtulníku zarmoutila celý sportovní svět, ale hlavně Lakers, jejichž dres oblékal celou kariéru.
Tehdy James při emotivním projevu řekl, že na svých ramenou nese zármutek celé organizace. O pár týdnů později odstartovala naplno epidemie koronaviru, na kterou navázaly demonstrace za rovnoprávnost menšin.
Uprostřed všeho se James se svým týmem na tři měsíce izoloval od nejbližších a bojoval s psychickou i fyzickou únavou, aby na konci mohl pozvednout zlatou trofej Larryho O’Briana. „Každý titul je skvělý. Je to jako vaše dítě, nemůžete mít jedno víc rádi než druhé. Tenhle je ale po tom všem obzvlášť sladký,“ prohlásil LeBron.
Jeho kritici pak vytahují hlavně finálovou bilanci, kterou má James negativní. Z deseti účastí přetavil v titul „jen“ čtyři. Pokud ale chceme být objektivní, musíme dodat, že Jordanovi Bulls šli do každého finále jako favorit. LeBronovy celky byly podle bookmakerů favoritem jen třikrát.
Kromě letoška ještě v letech 2011 a 2012. Právě rok 2011 je největším škraloupem na Jamesově kariéře, k porážce s Dallasem přispěl podprůměrnými výkony.
Naopak zase dvakrát vyhrál finále, které vyhrát neměl. V roce 2013 utekl hrobníkovi z lopaty, protože San Antonio bylo v šestém zápase 30 sekund od titulu a v zákulisí haly už se chladilo šampaňské, o tři roky později zase v dresu Clevelandu otočil nepříznivý stav 1:3 na zápasy proti Golden State Warriors.
Jak řekl expert televize ESPN Brian Windhorst, debaty o nejlepším hráči historie nikdy neustanou. „Kdo byl pro Jordana, tenhle Jamesův titul ho nepřesvědčí o změně názoru. Kdo preferoval Jamese, má další argument k dobru.“
Navíc tyto diskuse nepatří jen do basketbalu, ale sportu obecně.
Stačí se podívat na fotbal nebo dva nedělní zápisy, kdy tenista Rafa Nadal srovnal grandslamový krok s Rogerem Federerem a Lewis Hamilton ve formuli 1 v počtu výher s Michaelem Schumacherem. A stará pravda praví: rekordy jsou od toho, aby se překonávaly.