22. ledna 2019 15:00 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

‚Život vyhrává nad sportem.‘ Kvitová se po postupu dojetím rozbrečela

Dojatá Petra Kvitová při rozhovoru s Jimem Courierem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dojatá Petra Kvitová při rozhovoru s Jimem Courierem. | foto: Reuters

Melbourne (Od našeho zpravodaje) Při zápase Petra Kvitová nemilosrdně tloukla do míčů. Ryčně se povzbuzovala. Její „Pojď!“ muselo být slyšet až v přístavu. Po proměněném mečbolu ve čtvrtfinále Australian Open v euforii zapištěla.

Při rozhovoru na kurtu s bývalým šampionem Jimem Courierem ovšem zjihla. A na tiskové konferenci už zase byla samý úsměv.

Partií s domácí Ashleigh Bartyovou znovu prosvištěla jako přírodní živel. Ani tentokrát se na kurtu nezdržela ani 70 minut. 

Ani tentokrát nepovolila soupeřce víc než pět gamů (6:1, 6:4). Neztratila podání a vypálila víc vítězných míčů než vyrobila chyb.

Je to tam. Petra Kvitová je v semifinále Australian Open.

Je to tam. Petra Kvitová je v semifinále Australian Open.

Především úvod zvládla fantasticky. Obecenstvo v Laver Areně natěšené na další „Barty Party“ zkoprnělo. Sokyně se jen bránila. K odporu povstala až ve druhé sadě, přesto neodolala.

Než Kvitová začala po utkání odpovídat Courierovi, nejprve se omlouvala divákům, že vyřadila jejich oblíbenkyni.

A po chvíli přiletěla poněkud nečekaná otázka: „Vzhledem ke všemu, čím jste si musela projít, pochybovala jste, neztratila jste víru, že se sem vrátíte?“

Odmlčela se. Do očí se jí nahrnuly slzy. A publikum spustilo hromový aplaus.

Jak jste se cítila, když se vás Courier zeptal, zda jste po přepadení a zranění ruky věřila ve šťastný návrat?
Najednou mě zaplavila směs emocí ze všeho, co jsem prožila. Většinou se minulostí tolik nezabývám, ale když se Jim zeptal, nebylo pro mě jednoduché si uvědomit, že jsem zpátky v semifinále. Vždycky jsem se chtěla vrátit na nejvyšší úroveň a hrát proti těm nejlepším. Ano, to pomyšlení mě dohnalo k slzám. Ale byly to slzy štěstí.

Není to vaše první grandslamové semifinále, nicméně je první od července 2014. Připadá vám ten pocit jiný?
Určitě ano. Hraju teď svou druhou kariéru, jak tomu říkám. Chvíli mi trvalo, než jsem se do něj dostala. Dlouho se mi teď na grandslamech nedařilo, o to mám větší radost. A turnaj ještě neskončil, takže...

Petra Kvitová děkuje divákům na Australian Open.

Petra Kvitová děkuje divákům na Australian Open.

Loni jste vtipkovala, že snad přestanete hrát grandslamy, jelikož se vám na nich kvůli velké trémě nevedlo. Jak s ní zápolíte tady?
Zase jsem nervozitu cítila - před prvním kolem, před zápasem s Anisimovovou, dneska taky. Někdy se jí nedokážu zbavit. Jindy mi pomůže dobrá rozehrávka, potřebuju se soustředit od prvního míče a stres pomalu odchází.

V „živém“ žebříčku jste nyní číslo jedna. Co pro vás znamená vyšplhat se po tom všem na vrchol?
Myslím, že mě znáte. Žebříčky moc nesleduju. Slyším to poprvé a teď jsou pro mě důležité jiné věci. V mé hlavě na takové myšlenky není místo. Jsem na grandslamu, čeká mě semifinále. Na tom teď záleží.

Ashleigh vám složila poklonu za skvělý úvod utkání. Čím to, že jste ho ovládla?
Víte, Ash je skvělá. Výborná osoba a úžasná hráčka. Určitě není snadné nastupovat do čtvrtfinále domácího grandslamu. Znám ten tlak ze zápasů v Česku. Turnaj zvládla parádně, její čopy létaly dva centimetry nad páskou. Takže mě trochu mrzí, že jsem ji porazila. Ale tak to v tenise bohužel chodí.

Dokážete po všech nepříjemných zážitcích vnímat sportovní dění s odstupem?
Když jsem tu předloni chyběla, dívala jsem se doma na televizi a necítila se zrovna nejlíp. Stýskalo se mi. Myslím, že věci beru trochu jinak než dřív. Když se do něčeho pustím, chci to dělat co nejlépe. Porážky mě bolí. Na druhou stranu se už druhý den umím ohlédnout a dát si všechno do souvislostí. A nakonec život nad sportem vyhrává.

Petra Kvitova postoupila na Australian Open do třetího kola.
Ashleigh Bartyová děkuje divákům na Australian Open.

Loni jste na WTA Tour zazářila sériemi třinácti a čtrnácti vítězství za sebou. Teď jste jich posbírala deset. Považujete se momentálně za vyrovnanou hráčku?
Ano! Snažila jsem se na vyrovnanosti výkonů zapracovat. Na grandslamech to loni nefungovalo, ale lepší někde než nikde. Teď jsem na deseti zápasech?

Přesně.
Tak to ještě musím trochu zabrat! (směje se)

České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?