náhledy
Petra Kvitová. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti sportu). Osmadvacetiletá tenistka nasbírala ve stále ještě probíhající kariéře tolik úspěchů, že právem patří mezi nejuznávanější sportovkyně tuzemské historie. Na ženském okruhu WTA vyhrála 25 turnajů, nejcennější vítězství získala na londýnském Wimbledonu. Na tamním travnatém povrchu slavila jak v roce 2011, tak i o tři roky později. Ve stejných letech také ovládla anketu Sportovec roku a v říjnu 2011 byla na druhém místě světového žebříčku tenistek. Ve své sbírce má i olympijskou medaili, když si z brazilského Ria před dvěma lety přivezla bronz. Čeští fanoušci si Kvitovou pamatují i díky skvělé reprezentaci v týmové soutěži Fed Cup, který Česká republika v čele s Kvitovou ovládla v posledních sedmi letech pětkrát a letos bude mít český tým další šanci.
Autor: Lidové noviny
Ester Ledecká. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti sportu). Dvojnásobná olympijská vítězka z letošních zimních her v jihokorejském Pchjongčchangu. Jako první člověk v historii dokázala během jedné olympiády nejen startovat, ale také zvítězit ve dvou odlišných disciplínách: superobřím slalomu na lyžích a paralelním obřím slalomu na snowboardu. Dcera zpěváka Janka Ledeckého se po dvojitém olympijském vítězství stala celosvětovou seznací. Ledecká uvažovala o možnosti, že by medaili od Zemana nepřevzala, její otec se totiž proti prezidentovi v minulosti vymezoval. Nakonec se ale rozhodla metál přijmout s odůvodněním, že jí navrhl stát a občané, nikoli prezident. V minulém týdnu však avizovala, že si pro ocenění na Hrad nepřijde, kvůli tomu, že nebude v Česku.
Autor: Lidové noviny
Helena Suková. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti sportu). Bývalá tenistka, která dlouhodobě patřila ke světové špičce jak ve dvouhře, tak ve čtyřhře. Je držitelkou celkem čtrnácti grandslamových titulů, z nichž devět získala ve čtyřhře a pět ve smíšené čtyřhře. V prestižnější dvouhře vyhrála deset turnajů a čtyřikrát byla ve finále grandslamu. Spolu s Janou Novotnou získala ve čtyřhře i dvě olympijské medaile. V Soulu 1988 i Atlantě 1996 vybojovala tato dvojice stříbro. Po ukončení sportovní kariéry vystudovala psychologii a specializuje se na mentální zdraví sportovců, s čímž měla sama problémy.
Autor: Lidové noviny
PREZIDENT ZEMAN PŘI PROSLOVU NA ÚVOD UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍCH VYZNAMENÁNÍ.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Zbrojař Jaroslav Strnad přebírá od Miloše Zemana Medaili za zásluhy.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Prezident Zeman na slavnostním ceremoniálu udílení státních vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu dne 28. října.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Zdeněk Zbořil. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti kultury a školství). Vystudovaný historik a politolog vystupuje v médiích hlavně jako odborník na domácí i zahraniční politiku. V minulosti se několikrát zastal prezidenta Miloše Zemana. Bránil například jeho vulgární výroky z rozhlasového pořadu Hovory z Lán. Zbořil tvrdí, že média často prezidentovy výroky překrucují. Osmdesátiletý politolog patří do okruhu Parlamentních listů. Tento web je blízký prezidentu Zemanovi. Přispívá do něj i novinář Petr Žantovský, kterého hlava státu vyznamenala před rokem.
Autor: Lidové noviny
Ivan Vyskočil. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti kultury). Český herec, který vystudoval pražskou DAMU, začínal v Činoherním klubu. Stal se jedním ze zakladatelů Herecké asociace, která udílí ceny Thálie. Objevuje se v rozhlase, filmu i televizi, momentálně působí také v divadle Metro. Po revoluci se zapojil do Demokratické unie, stal se místopředsedou strany. V minulosti otevřeně podpořil ČSSD, hnutí ANO a také Miloše Zemana.
Autor: Lidové noviny
Milan Syruček. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti kultury). Publicista, spisovatel a komentátor zahraniční politiky. Ve své práci se zaměřuje hlavně na Rusko. Je autorem zhruba dvaceti knih, převážně na politická témata. Syruček ale píše také o známých osobnostech. V roce 2013, tedy poté, co se Miloš Zeman stal poprvé prezidentem, vydal knihu Pro deset milionů aneb Miloš Zeman jaký je a co si myslí. Kniha obsahuje rozhovory s dlouholetými blízkými spolupracovníky hlavy státu, například exministrem průmyslu Miroslavem Grégrem nebo bývalým ministrem zahraničí Janem Kavanem.
Autor: Lidové noviny
Alena Vitásková. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát). Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřad, která vstoupila ve známost jako odpůrkyně společností provozujících solární elektrárny, o nichž hovořila jako o mafii. Před soudem později dostala 8,5 roku vězení za neoprávněné licence solárním elektrárnám na Chomutovsku. Rozsudek byl později zrušen, zabývat se jím bude Nejvyšší soud. Zeman dříve prohlásil, že stíhání Vitáskové mohli iniciovat solární baroni.
Autor: Lidové noviny
Lenka Procházková. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti kultury). Spisovatelka, před rokem 1989 aktivní disidentka. Publikovala například v samizdatové edici Petlice. V posledních letech se ale prezentuje zcela opačně. Neváhá přispívat do komunistických Haló novin, zpochybňuje české ukotvení v NATO a je hlasitou odpůrkyní církevních restitucí. Zároveň inklinuje k Hradu. Prezident Miloš Zeman ji také navrhoval do rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Neúspěšně. Procházková je také držitelkou vůbec prvního ocenění Stříbrný lukostřelec, což je cena za rozvíjení rusko-českých vztahů. Ocenění zaštítil prezident Zeman.
Autor: Lidové noviny
Michal Macháček. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti vědy a školství). Historik a spisovatel věnující se problematice česko-slovenských a československo-sovětských vztahů. Zaměřuje se také na dvacátá léta komunistického hnutí v československu s důrazem na jeho elity. Za jeho knihu o Gustavu Husákovi ho chválil prezident Miloš Zeman. Odborně publikuje a přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Autor: Lidové noviny
Michal Majtán. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti vědy a školství). Slovenský publicista a vědec věnující se prognostice a futurologii. Před sametovou revolucí působil v Prognostickém ústavu Československé akademie věd, kde se potkal také s prezidentem Milošem Zemanem. Ten ho vyznamenal za jeho podíl na práci velkého výzkumného československého týmu při tvorbě a aplikaci komplexních prognostických modelů. Je považován za nestora futurologie na Slovensku.
Autor: Lidové noviny
Pavol Krúpa. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát). Slovenský miliardář, který zbohatl díky podnikání ve finančnictví. U nás je známý především skrze svou firmu Arca Capital, jež obchodovala například se Stanislavem Grossem. Zeman Krúpu vyznamenal jako “bojovníka proti ekonomickým zm*dům” v rámci jeho aktivit v kauze okolo miliardáře Zdeňka Bakaly a OKD.
Autor: Lidové noviny
Jiří Krampol. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti kultury). Český herec, který propůjčil hlas francouzským hercům Jeanu-Paulu Belmondovi a později také Louisi de Funésovi. Ve filmech se objevoval od šedesátých let, mezi jeho nejznámější role patří postavy ve 30 případech majora Zemana, filmech Jen ho nechte, ať se bojí, Návštěvníci, Waterloo po česku a seriálech Arabela a Chlapci a chlapi. Jako moderátor dlouho působil v pořadu Nikdo není dokonalý.
Autor: Lidové noviny
Jan Fencl. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát). Působil jako ministr zemědělství za ČSSD v první vládě Miloše Zemana a během svého mandátu se zasloužil o založení brněnského Vinařského fondu. Začátkem devadesátých let byl prvním prezidentem Českomoravské agrární unie. Po odchodu z ČSSD spoluzakládal Stranu práv občanů, která nesla původně přídomek “Zemanovci”. I přes pochybnosti okolo možné spolupráce s StB má čisté lustrační osvědčení.
Autor: Lidové noviny
Michal David. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti umění). Vladimír Štancl, vystupující pod uměleckým jménem Michal David, je český zpěvák, producent a skladatel, který se nejvíce proslavil v osmdesátých letech jako zpěvák kapely Kroky Františka Janečka. Jeho písně se následně objevily ve filmech Discopříběh, Láska z pasáže či Kamarád do deště. Jeho píseň Poupata se stala symbolem Spartakiády v roce 1985 a zapsal se tak jako prorežimní umělec. Po revoluci se věnoval skladatelství a muzikálové tvorbě. Zeman ocenění zdůvodnil tím, že “přináší lidem radost”.
Autor: Lidové noviny
Radek Štěpánek
Autor: Michal Růžička, MAFRA