Čtvrté místo. Vaše nejlepší umístění z mistrovství světa. Ale jen 6 setin od medaile. Nemrzí to?
No jo no, ale je to závod a já jela nejlíp, jak jsem mohla. Dala jsem do toho úplně všechno a upřímně jsem na sebe pyšná. Byla to dobrá jízda. Sice tam byly určité chyby, na kterých zase budu do příště pracovat, ale byla to ta nejlepší jízda, jakou jsem v tu chvíli mohla odevzdat. Jsem spokojená.
  |
Kde se ty chyby staly?
Vlastně nevím, co se stalo v páté bráně, kde mi to z nějakého důvodu vzalo nohu. Nevím, jestli to byla má chyba, nebo se tam udělalo nějaké koryto. Ale viděla jsem, že to tam podobně cuklo i s nohou Corinne Suterové, i když ji to nerozhodilo tak moc jako mě. Musím se na to ještě podívat. Dole jsem to asi taky měla udělat jinak, nevím přesně jak, ale to zjistím odpoledne na videu.
O jednu bránu jste lehce zavadila i ve druhé části tratě, je to tak?
Jo, taky mi to někdo říkal, ale já už jsem pak během jízdy v takovém rauši, že po startu ještě stíhám něco vnímat, ale pak už řeším jen situace na trati. Je fakt, že mi trenér dole říkal, že mi to ještě někde ujelo, taky se na to ráda podívám, možná mi spadlo rameno, nevím, to se mi občas holt stává. Ale celkově byla jízda dobrá, snažila jsem se to tlačit, jak jsem mohla.
VIDEO: Šest setin od medaile. Drobná chyba v úvodu si vybrala svou daň, Ledecká skončila těsně čtvrtá |
Nevypadáte, že byste byla zklamaná.
Je to hodně blízko k nejlepším lyžařkám na světě, takže jsem hlavně ráda, že jsem prolomila ta poslední šestá místa. Že jsem zase o kus blíž a že jsem se k nejlepším zase přiblížila, že už tolik neztrácím. To je pro mě důležité. Je to super-G, tam se chyby dějí, protože je to jedna z nejtěžších disciplín, které jezdíme, takhle to je. Jsem za ten výsledek fakt ráda.
Petra Vlhová si stěžovala, že trať už byla dost měkká. Jak jste to viděla vy?
No, bylo to taky hodně obřákově postavené. Stavěl to totiž Ital a jelikož se Soffia Goggiaová bohužel zranila, tak to stavěl spíš pro jejich obřákářky - Brignoneovou a Bassinovou. Zatočil to řádně, což asi úplně nehrálo do karet zrovna mně, nejsem úplně obřákářka, teprve na tom pracujeme. O to víc jsem na sebe pyšná, jak jsem to zvládla. Ale možná i kvůli tomu se trať rozbíjela víc, musely jsme víc zabírat v zatočených obloucích, kde se to pak trhá. Ale i tak, teď tady týden v kuse sněžilo, jsem překvapená, co s tou sjezdovkou zvládli udělat. Klobouk dolů, jsou neskuteční organizátoři. To není jen tak, když vám za čtyři dny napadne metr sněhu.
Na start jste se postavila s číslem 11. Byla to výhoda, že jste přece jen měla nějaké informace z trati?
Radši bych měla třeba pětku, to bych stihla dobrý report, a ještě lepší trať. Teď si ale bohužel nemůžu takhle brzo vybírat, vybírali jsme jako pátí a zbyla tam jednička, ale to je vždycky risk. Pro mě byla jedenáctka skvělé číslo. Dva roky zpátky jsem tady jela s jedenatřicítkou a trať byla zhruba stejně rozbitá. Jsem ráda, že jsem teď v první desítce, mezi těmi nejlepšími. Za ty dva roky jsem se posunula, za což jsem ráda.
