Pro mě je pokaždé nejdůležitější, aby měl Lukáš superlyže, navíc precizně připravený, a aby byl logicky spokojenej. Teď je sice trochu naštvanej, ale já ho chápu. Kdo by nebyl, když je marod, že ano...“
Fousek dodal, že zmíněný tzv. dusíkový sníh, protkaný klasickým umělým, už potkal třeba před dvěma roky při Tour de Ski v Mnichově. „Nějak výjimečně zvláštní mě nepřipadá, on je totiž ostatně každý sníh naprosto jiný. Když se bude vyrábět se stejným sněžným dělem umělý sníh v Novém Městě a v Lahti, bude mít zcela jistě odlišné vlastnosti, a já budu proto volit rozdílné vosky. Za ta léta jsem poznal snad stovky druhů sněhu.“
Rajdlová: Sníh je pomalejší
Nejlepší česká lyžařka Kamila Rajdlová si všimla, že sníh na Výstavišti byl pomalejší než normální, že mu chyběl potřebný krystal, od něhož se skluznice potřebuje odrazit. A pak prohlásila: „Já bych nejradši závodila někde v lese, jenže lyžařský svět už je takový.“ Na závody dorazila i šéfová světového šampionátu v Liberci Kateřina Neumannová a potvrdila slova Rajdlové: „Tenhle sníh skutečně moc rychlý není, musel by tu ležet několik dní, aby se na něm krystaly vytvořily. Oproti přírodnímu mu chybí skluznost. Lyžařské tratě se zkrátka zkracují. Časy, kdy jsme po startu odjely někam do lesa a po čase se vrátily, už jsou asi definitivně pryč. Na podobné závody by teď přišli diváci snad jen v Norsku,“ povzdechla si. „Takový už je vývoj běžeckého lyžování.“ Bauer, jemuž sedí především kopcovité terény na přírodních tratích, říkal, že městské sprinty zrovna nemusí, tím spíše, když na nich chybí profil. Jeho pohled sdílel třeba i včera nejúspěšnější český lyžař Aleš Razým.
Kopeček by přišel vhod...
„Nějakej kopeček by přišel vhod,“ kýval hlavou. „Třeba i kvůli servismanům, aby mohli testovat lyže. Protože když existuje kopec, tak většinou z něj vede i nějakej sjezd,“ culil se. „Ale já už se nad lyžováním ve městech nepozastavuju. Jen se podívejte na rozpis svěťáku. Ve městech se závodí čím dál častěji. V současné době jde o docela běžnou záležitost.“
