Majitel cyklistického týmu do 23 let: Mladým chybí pokora, každý 17letý se hned vidí v zahraniční

Lidovky.cz: Jste majitelem cyklistického týmu Topforex, mohl byste ho trochu přiblížit?
Jsme vyloženě tým zaměřený na jezdce do 23 let. V týmu máme místo pro třináct závodníků, z toho ale rezervujeme dvě místa pro kapitány. Máme tam vždycky odchovance, kteří se třeba nikam nedostali a necháváme si je v týmu, aby vedli ty mladší.

Lidovky.cz: Prozradíte, proč jste se rozhodl věnovat zrovna mladým?
Začínali jsme s takovou směsicí, pak jsem se ale zamyslel nad tím, co v českém pelotonu chybí a byl to právě specializovaný tým do 23 let. Nebylo ale jednoduché ho obsadit čistě českými závodníky, takže máme i několik slovenských cyklistů. Přijde mi, že ta práce má nějaký smysl a jsou hlavně vidět výsledky. Když se kluci někam posunou, těší mě to. Já si osobně myslím, že zkušený závodník, který má nějaký potenciál, by měl být v určitém věku už v zahraničí, a ne tu zabírat místo mladým. (směje se)

Vítěz Tour de France Tadej Pogačar s týmovými kolegy.

Lidovky.cz: Jak vyhledáváte mladé talenty? Podle čeho u cyklisty poznáte, že by mohl být třeba příštím Froomem?
Ve světové cyklistice na to mají agenty, kteří závody sledují nebo na ně jezdí. V českých poměrech si jsem agentem v podstatě sám, případně je to pak na doporučení. Celoročně sleduji mládežnické kategorie a konkurenční týmy. S některými závodníky jsem v kontaktu třeba dvě tři sezony a jsme domluveni, že pokud bude jeho výkonnostní posun takový, aby odpovídal našim nárokům, stahuji si ho po nějaké 

domluvě k nám do týmu. Je to tedy taková celoroční práce, kdy si vytipováváte závodníky podle toho, jak v té dané sezoně jezdí. Samozřejmě s nějakými ohledy, protože výsledky nejsou jediným kritériem, podle čeho se závodníci do týmu nabírají. V českých poměrech si to týmy řeší samy za sebe.

Lidovky.cz: Nezáleží tedy jen na tom, zda vyhrál pět závodů z osmi, musí zapadnout i do nějaké strategie?
Přesně tak. Ze začátku to ale bylo těžké, začínali jsme totiž s více mladými, což se samozřejmě podepsalo na slabých výsledcích. Je to logické, pokud máte tým plný osmnáctiletých závodníků, kteří mají minimální zkušenosti a průměrnou výkonnost, je těžké dosahovat nějakých výsledků. Dnes, pokud vezmeme nějakého mladého osmnáctiletého závodníka, co je prvním rokem v mužích, je to pro nás investice, ve které v prvním roce očekáváme nulový výsledek. Pokud u nás zůstane, vrátí se nám to až ve druhém či třetím roce. Takhle také máme koncept týmu stavěný.

Lidovky.cz: Je práce s těmi mladými složitější? Přeci jen to jsou nezkušení jezdci a v prvních letech ještě moc netuší, do čeho jdou...
V něčem ano. Osmnáctiletý člověk je sice plnoletý, ale ne nutně dospělý. Snažíme se jim ukazovat cestu, jak se k tomu sportu stavět. Na druhou stranu za sebe už v osmnácti letech plně zodpovídají. Trochu to ztěžují ale i rodiče. Jezdili s nimi celou mládežnickou kariéru po závodech, teď přestoupili mezi muže, ale někteří rodiče mají stále tendence do toho zasahovat. Snažím se extraliga tomu vyhýbat a rodičům vysvětlovat, že v osmnácti letech už je syn nemůže mít pořád kolem sebe. Leckdy mají úplně jiné představy, než má daný tým. Práce s mladými je celkově náročná, protože leckdy nevíte, jaký bude výsledek. Je přeci jen jednodušší mít tým plný starších závodníků, kteří jsou stabilnější výkonnostně i v chování a mají už nějaký předpoklad.

Tadej Pogačar.

Lidovky.cz: Všiml jste si, že se v poslední době derou na povrch čím dál mladší jezdci? viz třeba Pogačar, Hart, Bernal.
Je to pravda. Ve světové cyklistice tomu teď dávají přednost a nabírají mladé závodníky. O starší a zkušenější není takový zájem jako o mladé, potencionálně nadějné závodníky. Bohužel jich není tolik, takže to není tak jednoduché.

Lidovky.cz: Čím to podle vás je?
Abych řekl pravdu, sám se tomu trochu divím. Je to asi tím, že potenciál mladých kluků je teď obrovský a ve světové cyklistice je to teď obrovský boom. Je zájem o mladé závodníky a pokud je dneska někdo v 19 či 20 letech talentovaný, jako byl u nás třeba Vojtěch Řepa, který byl třetí na mistrovství Evropy, je o tyto závodníky obrovský zájem. O zkušenější, u kterých bych to čekal spíš, je ten zájem menší. Upřímně nevím, proč to tak je, ale světová cyklistika jde tímto směrem. Asi v tom vidí větší potencionál.

Lidovky.cz: Je teď na mladé jezdce kladen větší tlak?
Podle mě to tak určitě není. U mladých jezdců dneska trochu postrádám pokoru k české cyklistice. Spousty mladých kluků si myslí, že mají za sebou největší kus práce a že je už čeká jen hvězdná kariéra. Dneska má skoro každý sedmnáctiletý kluk představu, že by měl být ve světové cyklistice, ta česká je zajímá jen ve chvíli, kdy se nikam nedostanou. Spousta mladých to dost podceňuje, protože si myslím, že je důležité se do mužů nejdřív pořádně zapracovat a pak si vybrat cestu do světa. Pokud je český závodník nadprůměrný, ale není extra odskočený, měl by se víc věnovat české cyklistice.

Lidovky.cz: Je pro ně složitější, když vidí vyhrávat Grand Tour dvacetileté a oni třeba ve 22 letech ještě na žádném nebyli?
Světová cyklistika je od té české hodně odskočená. Pokud bych byl v pozici 22letého závodníka, který vidí vyhrát 20letého Tour de France a já bych byl ještě pořád v Čechách, rozhodně to není jednoduché přijmout. Na druhou stranu je to realita světové cyklistiky. Musím ale říct, že představy některých mladých jsou vůči světu také hodně odskočené.

Lidovky.cz: Dřív se říkávalo, že jsou cyklisté v nejlepším věku okolo třiceti let. Teď se ale zdá, že otěže přebírají čím dál mladší. Že?
Řekl bych, že se ta hranice snižuje. Neřekl bych ale, že je třicetiletý závodník úplně bez šance. I světová cyklistika ukazuje, že třeba Valverde dokáže vyhrávat závody ve čtyřiceti letech. Je otázka, co je ideální věk. Na to asi nikdo nezvládne odpovědět, možná nějací světoví znalci. Sama ale vidíte, že se světová cyklistika a věk nyní blíží k těm dvaceti letům, a ne třeba k 27, kdy je závodník nejvyzrálejší. Věková hranice k ideálnímu věku se ve světě posunuje víc k tomu mládí.

Lidovky.cz: Zdá se, že se cyklistika za poslední roky hodně změnila. Mají ti starší, jako je třeba Valverde, Froome, Thomas, ještě vůbec nějakou šanci ty mladé dohnat?
Je to velký rozdíl už. Starší tělo se hůř regeneruje, hůř odbourává únavu. Pokud se jedná o tu světovou špičku, je v tom obrovský rozdíl. Věk je znát, mladý člověk se vždycky zotaví dřív.

Lidovky.cz: Kdo z těch současných mladých hvězd světa se vám líbí nejvíc a proč?
Já se snažím zaměřovat výhradně na tu českou cyklistiku, kterou sleduji. Světovou vnímám, ale trochu z dáli. Pro mě je to pořád takový odskočený svět.

Roman Kreuziger s manželkou Michaelou.

Lidovky.cz: A co z těch českých? Má někdo šanci stát se novým Štybarem či Kreuzigerem? Jak to vypadá s českou cyklistikou?
Potenciál česká cyklistika určitě má. Pokud je závodník odskočený, je o něj zájem v zahraničí... Když je odskočený natolik, že je v závodech lepší než jeho vrstevníci, všimnou si ho agenti ze zahraničí a obsadí ho do nějakého přípravného týmu. Tam máte dneska třeba Pavla Bittnera, který odešel do zahraničí, připravený na tuhle cyklistiku je, dá se říct, i Vojta Řepa, který odešel od nás a má v cyklistice neskutečnou pokoru. Mohl bych jmenovat další, jako je třeba Mathias Vacek. Jmen zajímavých máme dost, otázka ale je, jak se s tím pak popasují v zahraničí.“

Lidovky.cz: Co mladí a práce domestika? V poslední době se zdá, že se pomocníky stávají spíš ti starší, protože jsou mladí příliš ambiciózní, aby se jen starali o jiného lídra. Nemůže to být i třeba problém do budoucna? Že každý bude chtít být lídrem?
V rámci možností se snažíme mladé učit nějaké taktice. Záleží ale také na týmech. Je rozdíl mezi týmy se zkušenými, kde mohou hýbat složením dle aktuální výkonnosti. U těch mladších se občas stane, že mu daný den nesedne a musíme hledat náhradní varianty. Podle mě jsou ale vedeni už od mládežnických kategorií, aby si vzájemně pomáhali. Dneska pomáhají jinému, příště zas budou ostatní pomáhat jim. Je to ale hodně o té vyzrálosti.