Vondroušová zatím v Paříži žádné soupeřce gratulovat nemusela, dokonce neztratila ani set. Po úterním dramatu proti Chorvatce Petře Martičové si dopřála svižnou, padesátiminutovou přípravu v tréninkovém areálu u ragbyového stadionu Jeana Bouina. Zvládli to tak akorát, pak už francouzskou metropoli trápil hustý déšť.
„Jsme rádi, že jsme to stihli. Teď už bude taková pohodička. Možná si chvilinku zacvičí, ale spíš relax,“ plánoval Hernych – a jako kouč Vondroušové přemýšlel nad tím, jak si v semifinále poradit s Johannou Kontaovou.
Jak jste čtvrtfinále prožíval?
Hodně, hlavně ke konci. Tak jako každý trenér – tedy na to ani nemusíte být kouč, stačí, když někomu fandíte. Byl to zápas zápas nahoru-dolů, dost nervózní. Martičová mohla vyhrát stejně jako Maky. Taková utkání jsou pro trenéra, jak zjišťuju, hodně náročná.
Když při jednom mečbolu neudržela nervy a udělala dvojchybu, říkal jste si, že takové situace prostě nejde nasimulovat?
Určitě. Kdo tam byl a slyšel tu atmosféru, ty lidi, jak řvou na tribunách, chápe, že by nebylo normální, aby to na někoho nedolehlo. Tímhle si člověk musí projít a nějak se s tím vyrovnat.
Nemrzelo vás, že při grandslamech nemůžete na kurt?
Ani ne, ona si s tím velice dobře poradí sama. Opravdu dobře vidí hru a čte soupeřky. Myslím si, že na ně velice zdatně volí taktiku. Hrála tu výborně už proti Suárezové (ve 3. kole), to byl velice těžký zápas. Ale řekl bych, že teď to proti Martičové bylo pro Maky náročnější psychicky.
Hřeje vás, jak to zvládá? Její hra působí hodně vyspěle.
Určitě se s tím dokáže perfektně vyrovnat, je v tomhle velice silná. Samozřejmě se v její hlavě musí dít velké věci, ale ona ji má dobrou. S psychikou se dá pracovat na tréninku, nic velkého ovšem neděláme. Když má sebevědomí, je dobře připravená. Stejně si pak v zápase musí umět poradit, to je ze všeho nejtěžší. Nejsem její psycholog, abych se jí vrtal hlavě, to ne. Tohle si řídí sama.
  |
Je pro vás překvapením, kam už došla?
Nevím, jestli se dá říct, že to k tomu letos směřovalo, ale měla výborné výsledky, hrála dvě finále, na velkých turnajích došla vždycky do čtvrtfinále. Že může momentálně porazit každého, ví dobře sama. Ale to, že je tady teď v semifinále, je určitě překvapení.
Zvládá rostoucí zájem?
Ona je pořád stejná. Bere to tak, jak to je. Ale je pravda, že gratuluje hodně lidí.
Souhlasíte s Markétou, že poslední dva zápasy bude muset být ještě lepší než dosud?
Podle mě hodně záleží na tom, v jaké bude na kurtu pohodě. Určitě do toho bude muset jít odvážně. Ale konec turnaje nastane teprve tehdy, až se prohraje poslední míč. Myslím, že to Maky přesně takhle vnímá. Teď se připravuje na další zápas – a uvidíme po semifinále.
Co v něm může na Kontaovou platit?
Je to agresivní hráčka, snaží se mít průběh zápasu pod kontrolou a záleží, jestli jí to tam napadá, nebo ne. Utkání, ve kterém ji Kája Plíšková porazila v Římě, jsem zatím neviděl, ale dokážu si představit, že hrála agresivně a nepustila Kontaovou k její oblíbenému tenisu. Maky samozřejmě není Kája, ale budeme se snažit něco vymyslet.
