Yes! plácnou si, jako by právě uhrály mečbol. Pojď, Maki! Krásná přihrávka. Ještě dva míče, Bí?
Konec, rozhodne kouč.
Čtyři týdny se ve sportovním areálu Sport Vítkov sžívají a snaží se zautomatizovat to, co s předchozími parťačkami měly zažité. Sluková s Kolocovou hrála deset let, Hermannová s Martinou Bonnerovou šest. A teď jsou zase na začátku.
„Prošly jsme si těžkým obdobím a naše sehrávání bylo nesmělé, opatrné,“ přizná Sluková. „Učíme se, ale na kurtu o sebe nezakopáváme.“
Přesto je podle výsledků zřejmé, že cesta k vrcholu bude pro nový pár dlouhá. Pocity kvalifikantky zažila Sluková v životě jen dvakrát, při srpnových turnajích v Americe a Polsku však právě kvalifikace byla konečnou.
  |
„Nepovažuju to za nic dramatického, je to součást procesu,“ uklidňuje blonďatá blokařka a optimisticky vyhlíží budoucnost: „Naší hře věřím.“
Že zatím pokaždé startovaly za hranicemi, nebyl úmysl ani způsob, jak se vyhnout bolavému setkání Maki a Kiki.
Premiéra na menším turnaji v Rakousku byla testem na světovou kvalifikaci, účast v Long Beach a v Olsztynu zase snahou zocelit se zápasy nejvyšší úrovně.
I proto o víkendu nemohlo dojít na střet při republikovém šampionátu v Praze. Po porci cest a tréninkových dávek potřebovaly obě dobít baterky na podzimní, tolik důležitou část sezony.
„Neschovávaly jsme se, neutíkaly,“ namítne Sluková. „Nevím už, co říct, co pomůže k vysvětlení situace. Lidi podle mě pravdu ani znát nechtějí, oni chtějí příběh o tom, že tahle je ta dobrá a tahle špatná. A co za tím vším je, to nikoho nezajímá.“
Tolik propíraný příběh rozchodu a zrady vyhrotil vztah obou hráček, které loni zažily skvělou sezonu, na olympiádě v Londýně skončily páté, ale v letošní sezoně se soužily a v její polovině se rozešly.
Odvržená, teď zlatá Kolocová: Raduji se mnohem intenzivněji než s Markétou |
Jejich příběh teď halí tajemství. Zatímco Kolocová je mediálně otevřená, Sluková se zařekla: Budu raději mlčet.
„Byly jen tři varianty: buď půjdeme ven s úplnou pravdou, což nikdo z nás nechtěl, nebo že se neřeknou detaily, nebo že si každý řekne jen to, co potřebuje,“ říká smutně Sluková.
„Každá jsme zvolila jinou variantu a mě mrzí, že se to prezentuje černobíle. Kristýna má určitě nějaký záměr, proč to řeší takto, ale já už se v tom dál rýpat nechci. Radši se koukám do budoucna a na to, co bude dál.“
