Jindrová nastupovala za československou reprezentaci v letech 1963 až 1976 a odehrála rekordních 250 zápasů. Čtyřikrát se představila na mistrovství světa a získala dvě stříbrné a dvě bronzové medaile. Z evropských šampionátů si odvezla stříbro a dva bronzy.
V roce 2001 byla vyhlášena nejlepší českou basketbalistkou 20. století. O šest let později byla Jindrová uvedena do Síně slávy České basketbalové federace. Letos se její podobizna objevila spolu s další legendou Jiřím Zídkem starším na pamětních listech vydaných ke 100. výročí organizovaného česko-slovenského basketbalu.
Pouze 172 centimetrů vysoká rozehrávačka debutovala v reprezentaci ve 20 letech na mistrovství světa v roce 1964 v Peru, kde československé basketbalistky skončily druhé. Ziskem stříbra pro ni skončil i světový šampionát v roce 1971 v Brazílii, opět po finálové porážce s výběrem Sovětského svazu, tehdejším hegemonem ženského basketbalu. Stejnému soupeři podlehl národní tým s Jindrovou také ve finále mistrovství Evropy v roce 1966.
V roce 1976 se nedostala do nominace na premiérový turnaj basketbalistek na olympijských hrách, což těžce nesla. „Tenkrát jsem to hrozně obrečela. Je to snem každého sportovce, zvlášť po dlouhé kariéře, ukončit to nebo se zúčastnit olympijských her. To je vždycky takový bonbónek,“ uvedla v minulosti v rozhovoru pro server Basketmag.
S hlubokým zármutkem vám oznamujeme, že včera nás navždy opustila legenda a zakladatelka našeho klubu Milena Jindrová.
Upřímnou soustrast rodině a nejbližším.
SOKOLÍ LET!
V lize nastupovala Jindrová 14 sezon za Slavii VŠ Praha, s níž získala dva mistrovské tituly v letech 1970 a 1973, a čtyři roky za Lokomotivu Košice. Devětkrát se dostala do nejlepší ligové pětky. Dlouho byla nejlepší střelkyní v historii domácí nejvyšší soutěže, než jejích 6709 bodů překonala v roce 2013 Petra Reisingerová.
S pražským týmem vyhrála Jindrová v roce 1976 i Pohár Liliany Ronchettiové (dnešní FIBA Eurocup). Čtyřikrát byla vyhlášena nejlepší československou basketbalistkou roku (1968, 1972, 1973, 1975).
