2. ledna 2019 6:00 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Na cestě za beduínem. Stav na našich silnicích je tragický, horší je jen Afrika, míní dakarský jezdec Macík

Martin Macík mladší na letošní Rallye Maroko. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martin Macík mladší na letošní Rallye Maroko. | foto: Big Shock Racing Team

SEDLČANY V kategorii kamionů nestál na startu nejtěžšího motoristického podniku světa mladší závodník. Martin Macík junior pilotoval na Dakaru prvně ve 24 letech. Nedojel. Od té doby je každým rokem blíž stupňům vítězů a kráčí ze stínu svého otce.

Utržená vrtule, proražený chladič, prasklé řízení. Desátá etapa, vedoucí z argentinské Salty do více než čtyři sta kilometrů vzdáleného Belénu, Martinu Macíkovi mladšímu značně zkomplikovala do té doby vydařený Dakar 2018. Nositel známého jména přesto dál držel krok se špičkou. Pár kilometrů před cílem etapy však přišla další rána – jeho kamion uvízl v bahně s dvěma prázdnými pneumatikami. 

„Do jednoho kola natekla voda, takže mělo přibližně tři sta kilo. My se přitom únavou nemohli ani hýbat, byli jsme na pokraji sil, a do toho nám ještě došla nafta,“ vzpomíná s odstupem necelého roku devětadvacetiletý jezdec. Psychicky vyčerpaný mechanik Michal Mrkva prý v kritické chvíli zahodil klíč a oznámil, že jde domů. Sám Macík se cítil jako před omdlením. „Nějak jsme to dokázali, ale byly tam silné emoce,“ dodává se slovy, že šlo o nejnáročnější jihoamerickou pouť, již prozatím absolvoval.

Právě desátý závodní den byl podle rodáka ze Sedlčan zlomovým okamžikem jubilejního 40. ročníku. „Tady jsme ztratili pódiové umístění.“ Macík spolu se svým týmem Big Shock Racing, který vedle Michala Mrkvy tvořil ještě navigátor František Tomášek, nakonec dojel pátý, jako nejlepší Čech v kamionech. Za sebou nechal i zkušenější Aleše Lopraise a Martina Kolomého, jejichž jména byla poslední léta spíše skloňována v souvislosti s možnými úspěchy.

Liazka z kopřiv

Dakarský příběh rodiny ze Sedlčan započal na konci roku 2001. Martin Macík starší, Martinův otec, se rozhodl, že po Novém roce odletí s dvanáctiletým synem do Senegalu fandit legendárnímu Karlu Lopraisovi, strýci Aleše. Dva týdny v poušti v tehdy offroadovém závodníkovi zanechaly takový dojem, že měl po návratu jasno: příští rok pojedu také.

Kamion Franta, s nímž Martin Macík junior pojede i nadcházející Dakar v roce...
Martin Macík junior v závodnické přilbě.

Začal tak shánět kamion. V kopřivnické Tatře nepochodil. Záhy se ovšem doslechl, že v areálu zkrachovalé fabriky Liaz stojí kdesi v kopřivách náklaďák, jenž se zúčastnil slavné africké rallye v roce 1992. Psalo se září 2002. Macík starší tou dobou ještě ani neměl řidičák na kamion, když si nasever Čech pro auto přijel. Za jeho volantem seděl vůbec poprvé. Tři měsíce nato však už byl na cestě s náklaďákem (i s řidičským oprávněním) do Paříže.

Na svém prvním Dakaru v roce 2003 nakonec skončil dvanáctý. Dosluhující vedení Liazu ovšem přesvědčil natolik, že mu zanikající firma postavila nový kamion, vůbec poslední liazku v historii. Následně od ní odkoupil originální dokumentaci, podle níž se synem staví závodní speciály dodnes. Od těch původních se ale výrazně liší.

„Z liazky zůstala jen holá kabina bez ničeho. Ostatní věci, jako třeba motor, převodovka, brzdy či tlumiče, vycházejí se sériové výroby,“ líčí Macík mladší. Přiznává, že loajalita české značce je tak zejména nostalgickou záležitostí.

Martin Macík starší (uprostřed) a jeho posádka ve složení Ladislav Fajtl...

Martin Macík starší (uprostřed) a jeho posádka ve složení Ladislav Fajtl (vlevo) a Jiří Žák (vpravo) před odjezdem na Dakar 2003.

V době, kdy jeho otec poznával nástrahy podniku na „černém kontinentu“, měl jiné priority. Táhlo jej to zejména k basketbalu. V 19 letech se pak kvůli angličtině vydal na rok do Austrálie. Závodní kolotoč, v němž se pohyboval odmala, si ho ale po návratu stejně získal. Nedlouho poté tak vlastnil řidičák na kamion i druhý z rodinného klanu Martinů. 

Martin Macík mladší (29)

Devětadvacetiletý jezdec se narodil 23. dubna 1989 v Benešově, momentálně ale žije v Praze. V mládí se věnoval basketbalu a volejbalu, později ho to však po vzoru otce táhlo k závodění. Na Dakaru poprvé startoval v roce 2013 jako navigátor Vlasty Vildmana. O dva roky později, ve 24 letech, se stal historicky nejmladším pilotem kamionu na rallye Dakar; do cíle ovšem nedojel, odstoupil v šesté etapě. Mezi jeho největší úspěchy patří trojnásobné vítězství na Baja Poland, výhra Hungarian Baja, tuniské rallye ElChott či Baja Aragón. Dakar 2016: 19. místo. Dakar 2017: 10. místo. Dakar 2018: 5. místo. V poslední době se nejvíce odreagovává se svým psem, kterého si pořídil s přítelkyní. Pětiměsíční zvíře plemena Shiba-Inu nese jméno Lucky.

Hned jak ho obdržel, odřídil Macík junior tátovu závodní liazku do Ruska a během tamní rallye mu dělal navigátora. Mezitím zároveň studoval vysokou školu. Vzdělání totiž bylo podmínkou rodičů, aby mohl jet Dakar. Na pražské Unicorn College, zaměřené namanagement, ekonomii a informační technologie, získal titul bakaláře.

„Chtěl jsem dělat i inženýra, ale představa toho, že bych psal diplomku, pro mě byla tak strašně zničující, že jsem řekl ne,“ přibližuje 190 centimetrů vysoký jezdec. Jeho rozhodnutí tehdy podpořilo i vědomí, že pro profesionální závodění a podnikání, jemuž se též věnuje, nebude další titul potřebovat.
Premiéru na Dakaru si odbyl v roce 2013 coby navigátor Vlasty Vildmana.

Volant však byl lákadlo, jemuž nešlo odolat. A tak se o dva roky později, ve 24 letech, stal nejmladším pilotem, který kdy startoval v kategorii kamionů.
„Je to posedlost, závislost, která se nedá popsat. Když tam budete chtít jet jednou, budete tam chtít jet znovu,“ říká na adresu proslulého offroadového závodu muž, jenž jej absolvoval celkem šestkrát, z toho čtyřikrát jako pilot.

Afrika versus Amerika

Původní Dakar nezažil, nijak toho ale nelituje. Zatímco někteří čeští jezdci rallye v Africe vzývají a na její jihoamerickou nástupkyni nadávají, protože dle nich ztratila smysl závodění, Martin Macík mladší je umírněnější.

„Táta, který v Africe jezdil, říká, že je to na obou místech stejné,“ tvrdí junior. Na svého otce mimo jiné během rozhovoru v sedlčanském sídle Big Shock Racing odkáže ještě několikrát. Je patrné, že je mu – nejen sportovní – autoritou a že právě Macík starší má v týmu povětšinou poslední slovo.

„Pořád je to o tom, že chceme závodit a vyhrávat. Rozdíl je jen v terénu,“ pokračuje Macík mladší. „Když se jelo v Maroku, bylo to tvrdé, prášilo se, nikde se nedalo předjet. V Mauritánii jsou zase obrovské planiny, kde jedete dvě stě kilometrů rovně, navíc přes velkou trávu, které se nedá vyhnout. Bolí to, je to nepříjemné. Ano, v Jižní Americe vede trať v Bolívii bahnem nebo přes hory s vysokými nadmořskými výškami a úzkými skalisky, ale naopak v Peru jsou krásné duny, jaké v Africe nenajdete.“

Martin Macík na letošní Marocké rallye.

Martin Macík na letošní Marocké rallye.

Právě zmiňovaná Bolívie (a její úskalí) je jedním z primárních důvodů, proč se část jezdců vyjadřuje k jihoamerickému Dakaru kriticky. V bahně totiž mnoho závodníků neumí jezdit a vyšší nadmořské výšky činí problémy takřka každému. I na to se ovšem lze připravit, nejlépe tréninkem v samotném místě.

„Na začátku máte co dělat, abyste se vyspali. Postupně si ale zvyknete, a když se tam po nějaké době vrátíte, tělo si to pamatuje, ví, co má dělat,“ říká Macík. Před letošním ročníkem strávil týden před závodem v Peru a chystá se tam i tentokrát.

Vedle toho je potřeba, aby se po celý rok udržoval v kondici a síle. Zlepšuje se totiž nejen technika a vývoj. Také jezdci na nejtěžší dálkové rallye jsou mladší a tělesně lépe připravení. Zejména poslední dva měsíce před startem jsou pro Macíka fyzicky náročné.

Bivak Big Shock Racing Teamu na Rallye Maroko v roce 2018.

Bivak Big Shock Racing Teamu na Rallye Maroko v roce 2018.

„Tělo musí vědět, že když půjde měnit stočtyřicetikilovou pneumatiku a sedne si poté zpět do auta, že nebude unavené a nebude odpočívat,“ vysvětluje. 

Dakar, který pravidelně přináší těžké vypjaté situace, jej prý vždy posune i životně. Naučil ho například psychické odolnosti. Rovněž si více uvědomuje, co vše se na silnicích může stát, a podobné myšlenky by rád vnukl veřejnosti.

„Situace na našich silnicích začíná být těžce tragická. Horší už jsou jen africké země,“ nelíbí se mu, že řada řidičů používá za jízdy mobilní telefon. Osobně měl prý po své první dakarské zkušenosti nějaký čas obavy z řízení, neboť si uvědomoval možná rizika.

Martin Macík junior v závodnické přilbě.

Martin Macík junior v závodnické přilbě.

Zodpovědnost český pilot ostatně pociťuje každý závod. Zatočení volantem, zařazení, zmáčknutí spojky, sešlápnutí brzdy. S téměř devítitunovým kolosem musí být vše provedeno ve správnou chvíli. Jakákoliv menší chyba může mít nemilé následky. „Mám vedle sebe další dva kluky, kterým můžu rychle zkazit život,“ uvědomuje si Martin Macík mladší. „To je asi můj největší strach. A bez strachu se nedá závodit. Musí tam být, stejně jako respekt.“

Macík ročně najezdí kolem 30 tisíc kilometrů a absolvuje přibližně pět závodů. Všechny ostatní jsou příprava na lednové jihoamerické klání. Po návratu z každého podniku je nezbytné opotřebovaný kamion rozebrat, vyměnit díly a znovu postavit. Macíkovi v tom pomáhá osm lidí. „Na mně to stojí, já to musím odřídit. Ale bez kluků, kteří se starají o mé auto, bych to nikdy nedal,“ chválí. Sezona jej ročně stojí zhruba milion eur, tedy v přepočtu 26 milionů korun. Podstatnou část hradí sponzoři.

Big Shock Racing Team. O techniku Martina Macíka mladšího se stará několik lidí.

Big Shock Racing Team. O techniku Martina Macíka mladšího se stará několik lidí.

Zajímavostí je, že s většinou kvalitních soupeřů, s nimiž zápolí na rallye Dakar, se v průběhu roku míjí, aniž by to bylo cílené. Důvod? Rusové jezdí pouze u sebe, a to je pro Čechy daleko, stejně tak Japonci. Potkat se není možné ani s Nizozemci. Elitu nahrazují posádky, které často třeba mají rychlé auto, ale již postrádají talent, nebo naopak.

Deset etap

Nadcházející Dakar startuje v neděli 6. ledna. Podle původních plánů se měl jet v Chile a Peru. Chilská strana ale krátce před plánovaným oznámením tratě uvedla, že z ekonomických důvodů nechce s organizátory závodu spolupracovat. Odpovědnost tak padla pouze na Peruánce, ačkoliv tamní vláda v jednu chvíli vyjádřila obavy, zdali má na samostatné pořádání dostatek financí. Našla je.

Oproti letošnímu ročníku ovšem musela být soutěž o čtyři etapy zkrácena. Pojede se pouhých deset etap, budou ale podstatně delší. Peruánský písek letos rozhodl celý závod, a tentokrát na účastníky čekají duny od začátku až do konce. Podle pořadatelů půjde o africký Dakar v Jižní Americe.

„Bude to zajímavé. Nebude to konečně tak extrémně rychlý závod, ale bude hodně technický. Bude záležet na tom, kdo udělá méně chyb,“ myslí si Macík, jenž je považován spíše za racionálního jezdce nežli „střelce“, který za každou cenu drží plyn u podlahy a riskuje. 

Do 41. ročníku vstoupí Macík junior s pozměněným složením posádky. Mechanika Michala Mrkvu nahradí Slovák Lukáš Kalenka, s nímž odjel celou sezonu. Na druhou stranu Atlantského oceánu odlétají všichni po vánočních svátcích, 27. prosince. Technika, včetně Franty, jak Macík familiárně nazývá svůj kamion, odplula již koncem listopadu.

Posádka Big Shock Racing Teamu v cíli Marocké rallye: mechanik Lukáš Kalenka...

Posádka Big Shock Racing Teamu v cíli Marocké rallye: mechanik Lukáš Kalenka (vlevo), navigátor František Tomášek (uprostřed), pilot Martin Macík mladší (vpravo).

Cílem týmu je skončit lépe než loňský rok, ale spokojí se prý i s umístěním do desáté příčky. Adeptů na přední pozice je zhruba dvacet. Zatím historicky nejlepšího českého výsledku mezi kamiony v Jižní Americe dosáhl Martin Macík starší v roce 2010, kdy skončil čtvrtý. Zhoršené výsledky oproti Africe jeho syn přisuzuje stagnaci v době největšího rozkvětu, útlumu profesionalismu a absenci štěstí, které dle něj činí 50 procent úspěchu.

„Dnes jsme tam jen tři – já, Kolomajz, Lopík. Všichni jsme schopní vyhrát, rychlost na to máme. Otázka zůstává, jak je to z dlouhodobého hlediska. Lopík a Kolomajz vyhrávají etapy, ale zase Dakar nedojíždějí. Je to lepší, nebo horší?“ přemítá junior. Před sebou má nyní další příležitost, jak překonat svého otce. Dosáhne na sošku beduína, která náleží trojici nejlepších v cíli, již v lednu?

Robert Sattler

Autor

Robert Sattlerrobert.sattler@lidovky.czČlánky