„Nejvíc mě překvapilo, že po roce vzorného chování se umažou jen čtyři body. Já myslel, že je to jako v tenise. Co neuhraju, to mi vypadne,“ smál se nejlepší český hráč.
LN Cítíte se už jako celebrita?
Určitě ne. Všiml jsem si, že je teď o mě větší zájem, ale celebrita? To ne.
LN Patříte do světové desítky, zahrál jste si čtvrtfinále Wimbledonu, za kamarády máte Jaromíra Jágra a Pavla Kubinu...
...to je tak, že když jsem v Americe, tak se sejdem a zajdem na večeři. Známe se, kamarádíme spolu.
LN A v Londýně jste teď poutal pozornost i tím, že vám v hledišti fandila vaše přítelkyně Martina Hingisová. Jste teď téměř stejně slavný tenisový pár jako Andre Agassi a Steffi Grafová.
No, už se to dostalo na veřejnost, takže to není tajemství. Jsme dva normální lidé, kteří se mají rádi a kterým je spolu dobře. A jestli mě někdo vyloženě spojuje s Martinou... (váhá) No, nevím.
LN Zdá se, že zažíváte skvělé tenisové i životní období.
Zažívám nejlepší tenisové a životní období. Jsem šťastný.
LN Díky Martině jste se dostal na finále fotbalového mistrovství světa. Patříte mezi sběratele podobných zážitků?
Ani moc ne. Na takhle významné akci jsem byl poprvé v životě. Kousek ode mě seděl Bobby Charlton, na druhé straně zase tenisový veterán Ilie Nastase. A Nastase mně panu Charltonovi představil, takže jsem si s ním mohl potřást rukou. Bylo to neopakovatelné.
LN A pak, že nejste celebrita! Třeba nedaleko pařížské haly Bercy je japonská restaurace, kde se dodnes chlubí vaší návštěvou.
(vzpomíná) Kdysi jsem tam chodil při turnaji každý den, abych neměnil vítězný rituál. Teď mám to samé i v Hamburku. Tam mi dokonce poslali po prohraném finále na hotel dopis a psali, jak mi fandili.
LN Dokázal jste už strávit úspěch ve Wimbledonu, nebo vás ještě mrzí vyřazení?
Byl jsem zklamaný, protože jsem si uvědomoval, jak jsem byl blízko postupu. Jak jsem dohrál, nevzal jsem raketu do ruky a měl šest dní absolutního volna. To ale neznamená, že je to pryč. Zápas s Björkmanem si pustím, chci vidět chyby, které jsem udělal. Potom to hodím za hlavu.
LN Takže žádná euforie z vašeho nejlepšího grandslamového výsledku?
Jsem rád, že jsem konečně přešel na grand slamu třetí kolo, a že jsem se navíc dostal do světové desítky. Nemůžu ale zase létat na nějakém obláčku, protože za chvíli bude na programu další turnaj a každý mě bude chtít z toho obláčku shodit.
LN Sledoval jste Wimbledon dál? Třeba semifinálové vystoupení vašeho přemožitele Björkmana?
Od okamžiku, co jsem dohrál, jsem neviděl jediný balon. (směje se) Měl jsem dovolenou a tenis mě míjel. Vím ale, že Roger Federer Björkmana v semifinále doslova přejel.
LN Co jste si říkal?
Že jsem tam měl být na kurtu já. Na zápas s Federerem bych se moc těšil. Před dvěma roky jsem ho v Gstaadu porazil.
LN Těšil byste se na Rogera Federera, který dokázal nadělit ve wimbledonském finále světové dvojce kanára?
Je to hráč, jaký se narodí jednou za dlouhou dobu, ale ukazuje se, že je porazitelný. Rafael Nadal to letos dokázal čtyřikrát. Federer sice hraje tenis z jiné planety a já proto před ním hluboce smekám, ale hrát se dá s každým. Musí se však sejít naprosto všechno. Forma, štěstí, taktika... Když už totiž Federer prohraje, musí to být sakra dobrý zápas.
LN Jak zvládáte návraty do české reality? V průběhu French Open proběhly v Česku parlamentní volby, během Wimbledonu se zase začal uplatňovat bodový systém pro řidiče.
O dění se zajímám celou dobu. Vím, že někteří tenisté šli volit přímo v Paříži. Ta dopravní situace mě ale samozřejmě zajímá mnohem víc. (směje se) I když za rok toho víc nalétám, než najezdím, tak snad neuhraju moc trestných bodů.
LN Na silnici doufáte, že neuhrajete moc bodů. Ale co na světovém žebříčku? Gratuloval vám už ke skoku přímo někdo z Top Ten?
Přímo z desítky zatím ne. Ozvali se ale Češi, gratulovali mi i kamarádi a známí.
LN Pogratuloval také prezident svazu Ivo Kaderka, s kterým jste měl rozpory kvůli Davis Cupu?
Ne.
LN A čekal jste, že to udělá?
Abych řekl pravdu, tak v téhle souvislosti mě jeho jméno vůbec nenapadlo.
LN Zaregistroval jste ve Wimbledonu...
...(skáče do řeči) zaregistroval...
LN ... Kaderkovo nelichotivé vyjádření na adresu Martiny Navrátilové a její účasti na turnaji v Praze?
Všichni jsme se o tom bavili. Přijde mi to jako neuvěřitelná neúcta a nerespektování člověka, který něco dokázal. Bylo mi Martiny hodně líto, je to až k pláči. Nevím, jestli by přišlo na Štvanici tolik lidí také na pana Kaderku. Martina je legenda všech legend a tohle si nezaslouží. Zvlášť, když se odhodlala po tolika letech hrát zase v Praze.
LN Jak jste na tom aktuálně ve vztahu k tenisovému svazu vy?
Všechno dění kolem Davis Cupu mě moc zklamalo. Byl jsem jen dotázán na to, kdo by měl být podle mě kapitánem daviscupového týmu. Řekl jsem, že Petr Korda a ta následná kampaň proti němu byla vysloveně unfair a zasáhla i mě. Petr mi strašně pomohl a myslím, že za to by mu mělo patřit spíš uznání. Tím, že šli proti Petrovi, šli zároveň proti mojí osobě.
LN Myslíte, že jste oblíbený u fanoušků? Neochota reprezentovat se neodpouští.
Já ale projevil zájem o návrat do týmu. Vždycky jsem rád reprezentoval. Jenomže jsem dostal zase přes prsty a to bolí. Veřejné mínění je hodně ovlivněné, ale ti, kteří se pohybují v tenise, mně už dávají většinou za pravdu. Vidí, že neříkám nesmysly. To, co se děje, se nelíbí spoustě lidí, jenže nemají odvahu stát si za svým názorem. To já si za tím svým stojím.
Radek Štěpánek |
Letošní sezona je jeho životní. V Rotterdamu zaznamenal první turnajové vítězství a zahrál si finále v Hamburku. Cestu Wimbledonem mu překazil Švéd Jonas Björkman až ve čtvrtfinále. V roce 2006 odehrál 30 vítězných a 15 prohraných duelů a získal 820 460 dolarů. Celkem už vydělal 3 630 518 dolarů.Kaderkova kritika Martiny Navrátilové? Přijde mi to jako neuvěřitelná neúcta a nerespektování člověka, který něco dokázal. Nevím, jestli by přišlo na Štvanici tolik lidí také na pana Kaderku. |
LN Vraťme se ke světovému žebříčku. Jen sedm hráčů je momentálně úspěšnějších než vy. Dokázal byste je vyjmenovat?
Myslím, že jo.
LN Tak to zkuste.
Davyděnko, Blake, Ljubičič, Nalbandian, Nadal, Federer... (chvíli váhá) Ještě Ančič.
LN Zdá se, že se žebříček hlídáte hodně pozorně.
To bylo dřív, teď už se tím tolik nestresuju. Sledují ho ale všichni. Možná kromě Federera, ten má jasno. (smích) Dvakrát nebo třikrát jsem už na dveře desítky klepal, ale chyběl mi k tomu jeden zápas. Tentokrát jsem na to radši ani nemyslel a soustředil se jen na Wimbledon. Teď se zabývám spíš těmi před sebou, protože je chci dohnat.
LN V čem je největší prestiž toho čísla před jménem?
Znamená to víc pozornosti, víc respektu. Asi to teď bude jiný, ale ještě jsem to neměl šanci zažít na turnaji. Bude to hlavně výhoda při nasazování. Nepatřím už do skupiny devět až šestnáct, ale jedna až osm. Dostat se do desítky je zkrátka unikátní věc.
LN A jak moc bude psychicky náročné obhajovat všechny body, abyste se v ní udržel?
Jsem zvyklý. Obhajuji pomalu každý týden. Když jsem se dostal do stovky, říkal jsem si, jaké to bude. Jak to bude vypadat, když se budu bát o svoji pozici. Teď vím, že se dá za sportovním snem jít. Člověk ale musí být zdravý.