„Jsme po městě rozmístěni v celkem čtyřech hotelech, jež jsou určeny pouze pro účastníky Australian Open. Ten můj se nachází přímo v centru. Nikdo jiný sem nesmí, samozřejmě kromě zaměstnanců hotelu, a zároveň my nesmíme ven. Na každém patře je člověk, který hlídá, aby nikdo nevyšel z pokoje ven a neotvíral dveře,“ popisuje pro LN čtyřiatřicetiletá Strýcová, jíž čtrnáctidenní „domácí vězení“ vyprší v pátek v poledne.
„Na předchozích turnajích během covidu jsme byli ‚jen‘ zavřeni v bublině, ale na kurtech jsme mohli trávit času, kolik jsme chtěli. Takže tohle je pro nás odlišné hodně, mnohem striktnější.“
  |
Lidovky.cz: Jak probíhal váš přesun do Austrálie, především co se koronavirových opatření týče?
Dostali jsme se po vlastní ose do Dubaje, kde už na nás čekal autobus a druhý den nás odvezl do Abú Dhabí. V tom autobuse bylo asi třicet hráčů plus doprovod v podobě trenérů, kondičních koučů a tak dále. Z Abú Dhabí jsme letěli charterem společností Etihad, který platilo Australian Open. V Melbourne jsme přistáli na trochu jiném letišti než obvykle, kde už čekal tým covidových expertů, který nám dal všechny informace, co a jak se bude dít. Pak nás odvezli autobusy do hotelů, kde nás hned otestovali.
Lidovky.cz: Jaký servis máte během této přísné karantény na hotelu zajištěný?
Počínaje snídaní v osm hodin ráno nám třikrát denně donesou za dveře jídlo. Každý třetí čtvrtý den nám pak přinesou krabici ovoce. Můžeme si navíc objednat cokoliv z uber eats (rozvoz jídla), akorát to musí projít skrz kontrolu z covidového centra, aby byla dodržena bezpečnost a něco se nám nestalo. Starají se o nás opravdu výborně a snaží se, abychom tu karanténu prožili v dobrém rozpoložení. Já mám tu smůlu, že jsem musela do přísnější karantény a nesmím vůbec ven, protože v našem letu z Abú Dhabí bylo několik lidí pozitivně testováno. Tím pádem nesmíme čtrnáct dnů vyjít z pokoje. Je to problematičtější v tom, že nemáme na pokojích otevírací okna, a tím pádem nám tu neproudí čerstvý vzduch. Ale nechci si stěžovat, Australanům se absolutně nedivím. Měli pět měsíců lockdown, dostali se v pozitivních případech na nulu a chtějí, aby to tak zůstalo. Ta opatření jsou logická a je jen smůla, že jsme to byli my, kdo letěl s nakaženými osobami.
Lidovky.cz: Pořadatelé vám prý předem sdělili, jaká opatření se pro vás chystají. Bylo to podle vás v pořádku?
Oni nám sdělili všechna opatření, která jakožto tamní tenisový svaz připravili a o kterých věděli, ale poslední slovo v takové situaci má vždycky ministerstvo zdravotnictví, což se měnilo každým dnem a opatření byla přísnější a přísnější. Takže když jsme sem přiletěli a dorazili na pokoj, hodinu nato nám volali, že jsme všichni v té tvrdé karanténě a nemůžeme ani na trénink. A s tím se nedalo absolutně nic dělat. Tak to prostě je a my musíme jejich pravidla dodržovat.
Lidovky.cz: Jaké věci jste si na ty dva týdny zajistila raději sama?
No, moc jsme si toho sama zařídit nemohla, protože všechno nám zajišťují oni. Kolo mi přinesli, i když jsem si ho sestavila sama. K tomu nám dodali nějaké další pomůcky na cvičení jako kettlebelly, činky, matraci a bosu; gumy mám svoje. Všechny tyto věci ale musely projít přísnou inspekcí, aby se jejich prostřednictvím nedostal virus k nám nebo ven, a trvalo tři čtyři dny, než jsem je všechny měla na pokoji. Pokud bych si ale něco chtěla nechat dovézt z obchodu, nešlo by to.
Lidovky.cz: Je něco, co jste zpětně zjistila, že vám chybí, a třeba i hodně?
Asi není nic, co by mi úplně chybělo.
Lidovky.cz: Máte možnost pro něco někoho poslat?
To ne. Máme přidělenu z Australian Open jednu ženu starající se o všechny WTA hráčky, které jsou v tvrdé karanténě a potřebují věci na cvičení nebo něco, co zrovna zapomněly doma, a snaží se nám to sem dostat, ale není to vůbec jednoduché.
Lidovky.cz: Jak vypadá váš denní program? Kolik čemu věnujete času?
Stanovila jsem si, že trénuju dvakrát denně, kdy šlapu na kole a dělám cviky, které mi posílá kondiční trenér nebo i podle svých pocitů. Ráno vstanu, dám si dvě dlouhá kafe a celkově všechno tak nějak prodlužuju. Potom si hodinku a půl zacvičím, následuje oběd, po něm siesta, druhé cvičení, po němž jsem už tak akorát unavená, a pak večeře. Nejvíc se věnuju cvičení a taky dost sleduju kriminální seriál La casa de papel (v české verzi Papírový dům).
Lidovky.cz: Co jsem se díval, krátíte si čas také příspěvky na sociálních sítích, máte z karantény několik videí, rozhovor v místním rádiu... Je to pro vás žádoucí rozptýlení?
Přesně tak. Každý den vím, že v určitou hodinu mi z toho rádia na pět minut zavolají, což je fajn, a proto jsem jim na to kývla. Na sociální sítě jsem zveřejnila dvě videa, takže to není, že bych tam něco dávala každý den, ale přišlo mi fajn, když mí sledující uvidí, co v té karanténě vyvádím, a také mě samotnou to docela bavilo.
Lidovky.cz: Na jednom z těch videí skládáte rotoped. Jak dlouho vám to trvalo?
Trochu jsem se toho obávala, protože jsem rotoped ještě nikdy v životě neskládala, a myslela jsem si, že k tomu budu potřebovat všemožné nářadí. Všechno bylo ale v boxu od toho kola, takže to nebylo nic obtížného. I když jsem se párkrát zasekla a třeba obráceně nasadila řídítka a musela to pak zpátky rozšroubovat a znovu přidělat. (směje se) Ale měla jsem dost času, takže mi to absolutně nevadilo. Dohromady mi to trvalo asi přes půl hodinky.
Lidovky.cz: Co další činnosti, které v karanténě děláte a které byste třeba za normálních okolností nedělala?
Normálně bych asi neměla dva kondiční tréninky denně, ale tohle je situace, kdy musím využít čas k tomu, abych si kondici udržela a neztratila moc z toho, co jsem natrénovala, než jsem sem přijela. Asi bych taky tolik nekoukala na seriály, na Netflix, nebyla bych tolik na telefonu, což jsou nyní věci, které mě udržují při tom, abych úplně nespadla do stavu, kdy už bych tu karanténu nedávala. Obvykle bych se víc věnovala samotnému tenisu.
Lidovky.cz: Jak tu rutinu během karantény snášíte?
Roli hrál i jet lag, člověk je z něj nějakou dobu mimo, chce se mu spát i přes den a trvá, než se z něj dostane. Proto první týden utíkal rychleji a byl jednodušší než ten druhý, kdy se čas vleče. Rutina mi úplně nevadí, mám ráda, když jsou pracovní věci stejné. Naopak mě drží v pohodě, abych to tak neprožívala. Nepříjemné akorát je, že se mi do pokoje po těch dnech cvičení nedostane čerstvý vzduch.
Lidovky.cz: Takové podmínky pro vás jistě znamenají výrazné omezení. Může vám to po tenisové stránce uškodit?
V pokoji pět krát tři metry mám zajištěnou přípravu odpovídající těmto podmínkám, ale jinak je to samozřejmě obrovské omezení. Vůbec nemůžu hrát tenis, dělat věci na kurtu, běhat, pořádně se hýbat, takže to dostačující rozhodně není. Navíc venku panuje vedro a pro tělo může být přechod do jiných podmínek po tolika dnech docela šok. Myslím si ale, že tenis hraju už tak dlouhou dobu, že ho nezapomenu a po pár dnech pinkání se do toho zase dostanu. Na druhou stranu si musím dávat bacha, abych se nějak zbytečně nezranila.
Barbora Strýcová po jedné z výměn.
Lidovky.cz: Nebylo ve hře řešení, abyste si místo takovéto přísné karantény pronajali třeba izolovaný resort nebo domek se zahradou, kde byste měli větší možnosti, tak jak to navrhoval Novak Djokovič?
To ne. Ministerstvo zdravotnictví chtělo, abychom byli takto zavření, když jsme cestovali letadlem s někým nakaženým, a nemohli případně ohrozit ostatní tím, že bychom si třeba šli nakoupit nebo pro jídlo.
Lidovky.cz: Jak jste reagovala na jeho prohlášení v této věci a reakce, které to následně vyvolalo?
Já si ani nepamatuju, že by Novak Djokovič říkal, že by chtěl mít domek se zahradou a že by chtěl bydlet v nějakém resortu. Takhle nám to bylo podáváno někdy zezačátku listopadu, ale to nám vymyslel Tennis Australia z dobré vůle, a ministerstvo zdravotnictví to pak zakázalo, protože se bálo toho, co se stalo teď, že v letadle budou nakažení a od nich se pak nakazí víc a víc lidí.
Lidovky.cz: A co váš tým? Máte v Austrálii trenéra, případné někoho dalšího?
Mám tu svého trenéra, který to taky bere tak, jak to je, a snáší to v pohodě. Samozřejmě spolu každý den komunikujeme, voláme si, dáváme to den po dni.
Lidovky.cz: Jste v kontaktu s jinými tenistkami? Snáší to někdo hůř?
S ostatními tenistkami si nevolám ani nepíšu. Nevím o tom, že by to někdo snášel hůř, to by vám to asi ani nevolal. Nicméně každý den máme společný konferenční hovor s Tennis Australia, kde se dozvíme informace a případně se zodpovídají otázky.
Lidovky.cz: Jaký je váš názor na celou tuto proceduru? Je to nutnost, nebo přehnaná zbytečnost?
Je to nutnost, protože... (přemýšlí) Nebo nutnost... Musíte to brát i z hlediska těch lidí kolem. Bylo naše rozhodnutí, že do Austrálie přiletíme, a oni nám vyšli vstříc tím, že pro nás poslali asi osmnáct charterových letů. Že si musíme projít touhle karanténou, je složité, ale zároveň nutné. Za pět měsíců neměli žádné pozitivní případy a určitě nechtějí, aby jim nějací tenisté ze světa covid zase přitáhli a oni tak museli být zase dalších pět měsíců zavření.
Lidovky.cz: Hraje roli – že tenisté tohle podstupují – i fakt, že jen za účast v prvním kole dvouhry získají v přepočtu přes 1,5 milionu korun? Zvlášť když nyní je situace kvůli covidu hodně nejistá a turnajů, tedy i možnosti výdělku, je méně?
To nevím, jak to kdo má. Já jsem sem přijela hrát tenis a chci ho hrát, jak nejlíp můžu. Ty peníze samozřejmě ve hře jsou, ale nejsou pro mě tou největší prioritou. Navíc Austrálii miluji i za těchto podmínek, které teď podstupuji. Zároveň ale každý o tom může přemýšlet jinak a nemůžeme za to někoho odsuzovat.
Lidovky.cz: Jakou formu cítíte před Australian Open? Věříte si na dobrý výsledek?
Myslela jsem si, že jsem celkem fit a že se cítím na kurtě dobře, ale teď nevím, uvidím, jak na tom budu. Doufám, že to bude v pohodě.
Lidovky.cz: Organizace WTA pro ty, kdo byli před Australian Open přísnou karanténou postiženi, narychlo uspořádá přípravný turnaj. Vítáte to?
Samozřejmě. Ti, co mohou těch čtrnáct dnů trénovat, výhodu prostě mají. I když můžou být venku jen pět hodin denně a celý čas zrovna nehrají tenis, je to oproti nám 72 postiženým obrovská doba. Proto tento turnaj velmi vítáme a zároveň ho můžeme vzít i trochu tréninkově.
Lidovky.cz: Na Australian Open nastoupíte tradičně v singlu i deblu, nebo to vzhledem k opatřením ještě promýšlíte a řešíte?
Budu hrát singl, debla se Su-wej i mix s Nikolou Mektičem.
Lidovky.cz: Ve čtyřhře obhajujete finálovou účast, předtím jste dosáhla na semifinále, zatímco ve dvouhře jste v Melbourne naposledy dvakrát skončila už v prvním kole. Přikládáte tomu váhu?
To ne, prostě mi ty singly nevyšly. Ale myslím si, že tento turnaj pro mě byl vždycky úspěšný – ve čtyřhře jsme loni došly do finále, předtím do semifinále. A že jsem v singlu naposledy dvakrát za sebou prohrála v prvním kole, to se prostě stane. Doufám, že letos to třeba vyjde.
Lidovky.cz: A co další průběh sezony? Láká vás třeba olympiáda, kde jste v Riu získala deblový bronz?
Ano, ta mě láká moc.
