* Věřil jste, že zažijete tento okamžik?
Nedoufal. V reprezentaci jsem skončil po EURO, kdy jsem se necítil zdravotně ani herně. Děkuji klukům i trenéru Brücknerovi, že mě vzali zpátky, že jsem si za český nároďák ještě mohl zahrát.
| Jak viděl zápas Tomáš Galásek videoukázka |
* Zahrajete si i v Německu?
Chci si nejdřív užít úspěch, protože zápasy s Norskem mě stály aspoň pět let života. Byl jsem pod velkým tlakem, nebylo to jednoduché. Mistrovství světa je daleko, nerad mluvím o budoucnosti. Je mi třiatřicet, chtěl bych hrát ještě nějaký pátek. Pokud nepřijde zranění, člověk by si takový vrchol kariéry asi neměl nechat ujít.
* Takže pokud se vám zranění vyhne, na šampionát pojedete?
Myslím, že je to logické. Jsem starší generace, smiřoval už jsem se s tím, že mě šampionát mine, že mi zbudou vzpomínky jen na mistrovství Evropy. Jsem rád, že nejsme ztracená generace.
* Cítil jste větší zodpovědnost s kapitánskou páskou?
Na to jsem vůbec nemyslel, zásadní věcí bylo nezkazit to. Myšlenky na neúspěšnou baráž s Belgií před čtyřmi lety se mi stále vracely. Před odvetou jsem po obědě dokonce neusnul, to se mi stalo poprvé v kariéře. Byl jsem hodně nervózní.
* Měl jste strach?
Nevím, zda strach nebo obavy. Za návrat, za mužstvo. Všechno to bylo náročné, nechtěl bych už to nikdy prožít.
* Odehrál jste zápasy nejnáročnější po psychické stránce?
Ano. Baráž mi kariéru neprodloužila, ale spíš zkrátila.
* Co bylo v utkání nejdůležitější?
Nebylo jednoduché se k zápasu postavit. Stačila malá chybička a všechno mohlo být jinak.
* Co vám po utkání prolétlo hlavou?
(dlouho přemýšlí) Obrovská úleva. Že jsem se vrátil a že jsem to nezkazil. Snažil jsem se pomoct a vyšlo to. To byla moje hlavní myšlenka.
* Pro kouče Brücknera je postup největším úspěchem kariéry. Kam jej stavíte vy?
No, na hřišti jsem křičel, že je to asi víc než vyhrát Ligu mistrů. Přesvědčoval mě o tom spoluhráč z Juventusu Thuram. Říkal, že světový šampionát se s evropským nedá srovnat.
* Thuram je světovým i evropským šampionem. Nezávidíte mu?
Já nezávidím nikomu. To, co někdo dokáže, dokáže po velké dřině.
* Může český tým vyhrát MS?
Může. Jestliže se tam dostal, proč ne. Jde o oslavu fotbalu, nezáleží zcela na tom, zda se tam vyhraje. Už sama účast je něco mimořádného.
* Budete sledovat prosincový los základních skupin?
V prosinci se losuje mistrovství světa, nebo Evropy?
* Mistrovství světa...
Aha, tak trenér mi to řekl obráceně. Prý se mám v prosinci dívat na los mistrovství Evropy 2008. (směje se).
* Jakého protivníka si přejete?
Přál bych nároďáku velké soupeře. Argentinu nebo Brazílii.
* A Itálii?
To ne.
* V čem je tým jiný než před čtyřmi lety, kdy nezvládl baráž s Belgií?
Vnitřní vztahy v týmu jsou teď fantastické. Každý má jasně dané úlohy. My dědci i ti mladí.
* Rozloučí se dědci na MS?
Mohli by, uvidíme.
* Z Letné míříte rovnou na letiště. Stačil jste se rozloučit s trenérem Brücknerem?
Nesmírně si vážím, že se mnou strávil celou dobu na dopingové kontrole. Probrali jsme spoustu věcí.
* Sdělil vám něco, co si budete pamatovat celý život? Jako loni na EURO?
Neříkal, ale přímo napsal. Když jsem přijel na sraz, ležel na pokoji papír s mottem. Měl jsme ho tam celých deset dní. Před utkáním přidal další tři. I pro parťáka na pokoji Karla Poborského.
* Co na nich stálo?
Citáty od Wericha. Ale víc neřeknu.
* To, co se stalo mezi vámi a trenérem Brücknerem, je už smazáno?
To bylo už druhý den. S trenérem jsme se slyšeli, všechno bylo v pořádku. Vždycky jsem ho bral skoro jako tátu, jsme na stejné vlně. Že se někdy pohádáte? To se stane i v nejlepších rodinách.
* Nelitujete roku a půl, kdy jste chyběl v národním týmu?
Ne. Protože jsem věděl, proč tady nejsem. A navíc - dnešek mi to všechno vynahradil.
