Nejlepší český počítačový hráč tréninku moc nedává, hraje jen pro zábavu

Soutěž Red Bull Ultimátní hráč opět ovládl devatenáctiletý student gymnázia, který jinak hraje šachy nebo piškvorky. I v těch dosáhl solidních úspěchů, přičemž se podíval i na celostátní soutěže. Ale jak sám říká, hraní počítačových her už ho také moc nebaví.

Jirko, váš úspěch je o to větší, že jste prvenství v soutěži Ultimátní hráč obhájil. Jaká byla vaše příprava na celou akci?

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Připravoval jsem se pár dní před každou kvalifikací, a poté jsem měl dva týdny na přípravu před finálovým dnem. A má příprava vypadala tak, že jsem trénoval s kamarády, pokud jsem někoho z nich zastihl online. Nejvíce jsem asi trénoval Trackmanii (závodní hra), což se mi nakonec vyplatilo, protože jsem se díky ní dostal do finále.

Doufal jste v to, že obhájíte prvenství? Nebo pro vás bylo úspěchem jen to, že jste se znovu dostal do nejlepší osmičky?

Já jsem počítal s tím, že se dostanu do TOP 8, která hraje offline finále. Ale nečekal jsem, že se podruhé za sebou dostanu do superfinále, které hrají pouze dva nejlepší. Ta TOP 8 je hodně o náhodě, ale štěstí stálo při mně.

Na jaké úrovni se v daných hrách pohybujete? Musí člověk excelovat v jedné hře, nebo musí nadprůměrně umět všechny?

Dle mého názoru musí člověk umět všechny. Bylo tam pár hráčů, kteří byli fakt dobří v jedné hře, ale nakonec skončili na posledních místech, protože neuměli dostatečně ty ostatní. Já jsem byl nadprůměrný ve všech, což byl základ úspěchu.

Jak se na váš úspěch dívají rodiče?

Oni to zpočátku vůbec nevěděli. Začali se o to zajímat až ve chvíli, kdy jsem byl ve finále. A poté, co zjistili, o co vlastně hraju. Letos už mě podporovali více, ale na finálovém dnu nebyli, protože museli jít do práce.

Red Bull Ultimátní hráč: Ten nejlepší zvládne všechno

Na offline dnu jste měl velmi početný fanklub. Žijí vašimi úspěchy jen vaši kamarádi, nebo to má třeba zásah i mezi učiteli na škole?

Učitelé mě viděli třeba v rámci reklamních kampaní, které běžely v Tescu, takže se mě ptali, co tam dělám. Ale loni to mělo větší vliv, řada z nich se mě ptala, jestli je ta historka o úspěchu pravdivá. Letos už to skoro nikdo neřešil.

Dostal jste díky svým úspěchům nějaké nabídky od herních organizací?

Žádnou nabídku jsem nedostal, a spíš ani s žádnou nepočítám. Umím hrát dobře všechno, ale abych se zaměřil na jednu hru, a hrál ji profesionální úrovni... To bych musel opravdu hodně trénovat. Možná bych to dokázal, ale to nejde takhle říct.

Co si myslíte o názoru řady lidí, že počítačové hry jsou odvětví, ve kterém se nedá nic dokázat?

V progamingu se dá něco dokázat, ale jde jen o pár jedinců, kteří jsou v tom fakt dobří. Pro ostatní je to zábava, odreagování nebo ztráta času. A to v případě, kdy se jim nepovede prorazit.

Ženy patří ke sporáku? Ani náhodou. Budou lepší než muži, tvrdí hráčka počítačových her

Vy kromě počítačových her hrajete i šachy nebo piškvorky. Pomáhají vám nějaké mechanismy z těchto her při hraní her online?

Hlavně díky šachům jsem zvyklý se nenervovat a soustředit se. Třeba ve finále za mnou stála spousta lidí, kteří byli velmi hlasití, ale já se dokázal soustředit jen na hru, zatímco mého soupeře to určitě muselo ovlivnit.

Plánujete pokračovat v hraní na stejné úrovni jako doteď, tedy jako herní univerzál, nebo se chcete úzce specializovat na jednu?

Mě samotného už hraní počítačových her moc nebaví. Spíš hraju jen tak pro zábavu s kamarády, když se sejdeme. Ale jinak sedím za počítačem a koukám na to, abych dělal něco užitečnějšího, než jen hrál hry.

Co byste rád dělal v budoucnu? Hrál počítačové hry jako profesionál, nebo studoval a našel si práci, která je „obyčejnější“ než progaming?

Kdybych měl jistotu, že mi hraní her přinese budoucnost s dobrým platem, tak bych do toho šel. Ale jinak bych se rád dostal na vysokou školu, a později si našel nějaké stabilní zaměstnání.