Sobota 13. července 2024, svátek má Markéta
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Nestárnoucí Hilgertová: Lidé už můj věk neřeší

Sport

  16:30
PRAHA - Její vrstevnice už dávno s vrcholovým sportem končí. Letos 45letá Štěpánka Hilgertova však stále patří k absolutní české špičce mezi kajakářkami. Ovládla domácí kvalifikaci a končit nehodlá: "Dokud mi to jezdí, tak proč bych toho nechávala?" řekla.

Kajakářka Štěpánka Hilgertová postoupila do finále olympijského závodu ve vodním slalomu foto: ČTK

Platí: Čím starší, tím jste na sebe v přípravě tvrdší?
Spíš bych řekla, že čím jsem starší, tím jsem rozumnější. Já vždycky byla v přístupu k tréninku poctivý člověk. Jediné blbé období jsem zažívala, když jsem se začátkem jara z tepla vrátili tady do těch mrazů. To jsem se na sebe snažila být hodně tvrdá. Věděla jsem, že i v té nepřízni počasí nesmím polevit.

Zdraví nezlobí?
Teď mě trochu trápil krk, přechod krční a hrudní páteře. Ale nechala jsem si to napravit a už je to odblokované. Ještě při předchozí kvalifikaci na Trnávce jsem se ale za sebe moc ohlížet nemohla.

Přesto mám pocit, že váš věk už lidé poslední dobou tolik neřeší. Nebo se pletu?
Jo, taky jsem si všimla. Už je asi přestalo bavit, aby to pořád rozebírali. Když se mi lámala čtyřicítka, bylo to horší. Mám radost, že už lidi neříkají: Na to, kolik jí je let, jezdí dobře - ale že prostě řeknou jen: Jo, ona jezdí dobře.

ČTĚTE TAKÉ

Každopádně je to unikát být v 45 letech tak dobrá...
Vím, že ten můj věk trochu vzbuzuje senzace. Svým způsobem pro to mám pochopení, ale příjemné mi to není, když ho lidé pořád rozebírají.

Dřív jste vždy na podzim řešila, jestli ještě pokračovat nebo ne. Ale tentokrát jste plynule přešla do další sezony.
To je pravda. Loni byl po dlouhé době podzim, kdy jsem ani neuvažovala, že bych snad měla končit, protože předchozí sezonu se mi jezdilo velice dobře, uvolněně.

Jen ty kvalifikace, kdyby nebyly tak nervózní, co?
To tak bylo vždycky, od chvíle, co závodím. Jak říkám, nejtěžší dva týdny v roce.

V reprezentaci jsou s vámi dvě dívky mladší 25 let, Kudějová a Ornstová. Jak se vám taková sestava líbí?
Je to stejné jako loni. Irena Pavelková jezdila na jaře dobře, ale Eva Ornstová umí závodit pod tlakem a po loňsku už její postup není překvapením. Těžko mohu čekat, že se mnou budou v týmu vrstevnice. Takových už ve světě v peřejích moc nenajdete. Ještě snad Elenu Kaliskou na Slovensku…

Ale pořád u nás mladé porážíte. Jaké pro to máte vysvětlení?
Holky tu vůbec nejsou špatné. Já jsem sama sebe svými výsledky překvapila. Ano, měla jsem pocit, že jezdím dobře, ale to jezdí ostatní taky. Kdybyste mi před začátkem kvalifikace řekli, že tři závody ze čtyř vyhraju, nepovažovala bych to za pravděpodobné. Čekala jsem, že ten můj postup bude spíš s odřenými zády. Takže mi ta vítězství udělala docela dobře.

Jaký výsledek vám letos udělá radost ve světě?
Ráda bych jezdila do desítky, ale z fleku vám vyjmenuju nejmíň 15 mladých, dynamických holek, které na tu desítku velmi reálně aspirují. Ta generace od 24 let výš je velmi silná a oproti mě mají větší šmrnc v jízdách. Chtěla bych se letos představovat ve finálových jízdách, ale je to vysoký cíl. A stát se může cokoliv.

Nejprve vás čeká mistrovství Evropy v Krakově. Tam jste v roce 2008 vybojovala své zatím poslední zlato.
Od té doby ten kanál hodně změnili, navýšili břehy a jsou tam vyšší skoky. Ale vzpomínám si, že jsem tam tehdy zkraje šampionátu jezdila vyloženě špatně – a nakonec jsem vyhrála. To byl pro mě další podnět, že člověk se nikdy nemá vzdávat předčasně.

Autor: