Jak velkou komplikací je pro vás remíza se Zlínem?
Jsem zklamaný, že jsme nevyhráli. Na druhou stranu jsme vlastně bod získali. Musíme se vrátit k prvnímu poločasu – pokud bychom pokračovali v podobných výkonech, tak to bude špatný. Věřím, že se z první půle poučíme.
Proč jste odehráli první poločas v takovém útlumu?
Horkotěžko jsme se dostávali do šestnáctky, místo, abychom hráli po stranách, nakopávali jsme dlouhé míče. Zlín má však dobré hlavičkáře.
Ovlivnilo tým brzké zranění útočníka Jana Blažka?
Hodně. Na to se ale samozřejmě nemůžeme nijak vymlouvat. Odchodem Bláži se nám zhroutil plán na náhradu zraněného Ivana Hodúra. Neuměli jsme na to správně zareagovat, nakonec jsme dostali dva góly.
Byly jako přes kopírák, z rychlých brejků...
Paradoxně právě na to jsme se připravovali....
Bylo o přestávce v liberecké kabině rušno?
Trošku jsme si museli některé věci nahlas vyříkat. A bylo to hned znát. Je ale jasné, že první poločas nám zkazil zápas.
Považoval jste už utkání za ztracené?
Kdepak, to bychom tam přece nemuseli chodit. Pořád jsem věřil, že můžeme skóre otočit. A sami jste viděli, že se nám to nakonec skoro povedlo.
Co chybělo?
Asi ještě trochu času navíc.
Ve druhém poločase ohodnotil sudí Jára váš pád v pokutovém území po střetu s brankářem Zlámalem žlutou kartou. Byla to penalta?
Odpřísahám, že tam kontakt s brankářem byl, trefil mě do stojné nohy. Pro rozhodčího to bylo ale těžké posoudit, Zlámal měl navíc ruce od sebe.
