Norský překážkář Warholm v Ostravě vyhrál, za rekordem ale zaostal. Oštěpařkám vládla Špotáková |
Ayanaová tehdy vymazala z rekordních tabulek o 14 sekund horší čas Číňanky Wang Ťün-sia, který odolával dlouhých 23 let. I díky tomu byla vyhlášena nejlepší atletkou světa.
Úřadující mistryně světa na tratích 1500 a 10 000 metrů Hassanová také vylepšila bezmála o půl minuty vlastní evropský rekord, který zaběhla v Hengelu loni v říjnu.
V nedělním závodě neměla osmadvacetiletá rodačka z Etiopie konkurenci. Druhou v cíli Keňanku Irine Kimaisovou porazila o minutu a půl. Za rekordním časem Hassanovou hnalo i částečně zaplněné hlediště, kam z rozhodnutí nizozemských úřadů na Hry Fanny Blankersové-Koenové mohlo až 10 000 diváků. Stadion má kapacitu 15 000 míst.
„Vždycky jsem snila o tom, že zaběhnu tenhle svěťák tady v Hengelu. Mám radost, že ho mohu sdílet s mými holandskými fanoušky. Potvrdila se tvrdá práce, kterou jsme dali do přípravy na Tokio,“ uvedla Hassanová, které zatím olympijská medaile ve sbírce chybí.
Pro Hassanovou je to třetí světový rekord na dráze. Předloni v Monaku zaběhla nejlepší čas všech dob na jednu míli a loni v Bruselu v hodinovce.
V běhu na 400 metrů skončila čtvrtá Lada Vondrová. Jednadvacetiletá česká reprezentantka si vylepšila letošní maximum na rovných 52 sekund. Vyhrála Belgičanka Cynthia Bolingová za 51,16.
Vývoj světového rekordu žen v běhu na 10 000 metrů:32:17,2 - Jelena Sipatovová (SSSR), 19. září 1981, Moskva 31:35,3 - Mary Deckerová (USA), 16. července 1982, Eugene 31:35,01 - Ludmila Baranovová (SSSR), 29. května 1983, Krasnodar 31:27,58 - Raisa Sadrejdinová (SSSR), 7. září 1983, Oděsa 31:13,78 - Olga Bondarenková (SSSR), 24. června 1984, Kyjev 30:59,42 - Ingrid Kristiansenová (Norsko), 27. července 1985, Oslo 30:13,74 - Ingrid Kristiansenová (Norsko), 5. července 1986, Oslo 29:31,78 - Wang Ťün-sia (Čína), 8. září 1993, Peking, 29:17,45 - Almaz Ayanaová (Etiopie), 12. srpna 2016, Rio de Janeiro, 29:06,82 - Sifan Hassanová (Nizozemsko), 6. června 2021, Hengelo. |