Po příběhu oštěpařky Barbory Špotákové, která bude útočit na rekordní triumf na mistrovství České republiky v nelehké konkurenci úřadující vicemistryně Evropy Nikoly Ogrodníkové, je nejen pro předsedu Českého atletického svazu Libora Varhaníka nejzajímavějším momentem domácího šampionátu účast vycházející komety Lady Vondrové.
Dvacetiletá závodnice, která bude zítra bojovat o medaile na 200 a 400 metrech, se vrací na místo, kde to všechno začalo – na plzeňském stadionu se v roce 2015 jako nováček kvalifikovala na mistrovství světa do 17 let v kolumbijském Cali.
Teď bude na hladké čtvrtce chtít útočit na čas, jenž Evropanky běhají velmi zřídka: chce pokořit hranici 51 sekund.
Atletka Lada Vondrová vystoupila 5. srpna 2020 v Praze na tiskové konferenci Českého atletického svazu k mistrovství ČR mužů a žen, které se uskuteční 8. a 9. srpna 2020 v Plzni.
„To bylo moje první mistrovství republiky dospělých. Dělala jsem atletiku asi půl roku, běžela jsem dobře a ani jsme nevěděli, že bude nějaké mistrovství světa. Já jsem byla spíš taková fotbalistka na dráze,“ vzpomíná aktuálně čtvrtá žena světových tabulek s časem 51,35.
Fotbal vs. atletika
Tento osobák si zaběhla stejně jako všechna svá další maxima od stovky po osmistovku v letošním, koronavirem tolik poznamenaném roce.
MČR v atletice 2020: Závodní program v Plzni začne v sobotu v 11:30 a v neděli v 11:00. Počet diváků je omezený, ale v neděli bude nejatraktivnější disciplíny přenášet přímým přenosem stanice ČT Sport. |
V maličké vesničce Sedliště na Vysočině, kde se Lada Vondrová narodila, je pro malé děti s touhou sportovat v podstatě jediná varianta – hrát fotbal. Až do patnácti se Vondrová proháněla coby krajní záložnice či útočnice v chlapeckém mužstvu.
„Góly jsem až tak moc nedávala, až tolik obratná jsem s míčem nebyla. Platila jsem spíš za běhavější typ, tak jsem centrovala,“ vzpomíná.
V patnácti přišel zásadní zlom.
Podle pravidel musela přestat nastupovat s chlapeckými výběry, a tak se Vondrová přihlásila do ženského výběru Pardubic, k tomu zkusila nakouknout do atletického výběru v Poličce.
Kombinovat fotbalové zápasy s atletikou bylo časově náročné, vše ale rozčíslo znamení shůry. Tehdy šestnáctiletá sportovkyně se zranila při fotbalu a delší rekonvalescence jí vzala chuť do honění se za míčem natolik, že se vášnivá fanynka Realu Madrid začala plně koncentrovat na svoji atletickou kariéru, kopačky se štulpnami už Vondrová radši ani kvůli obavám ze zranění nenasadí.
„Trenér by mě zabil,“ přidává s úsměvem svěřenkyně Jaroslava Jóna.
Srovnání s ikonami
O tři roky později po konci své fotbalové kariéry už stála Vondrová v Superlize mistrovství Evropy v Bydhošti jako kapitánka českého týmu, štafetu převzala po Barboře Špotákové.
„Ani nevím, kdo mě navrhl. Hodně příjemně mě to překvapilo,“ dodala tehdy pokorně.
V témže roce na mistrovství republiky v Brně porazila na hladké čtvrtce v čase 51,71 dvojnásobnou mistryni světa na čtvrtce s překážkami Zuzanu Hejnovou a přidala stříbro z ME kategorie do 22 let ze švédského Gävle.
„Asi mi pomohlo, že jsem nebyla na rozdíl od minulých sezon zraněná. Slyšela jsem potom lidi vykládat, že můžu být nová Hejnová, ale takové srovnávání nemám ráda. Každý by měl běhat sám za sebe,“ bilancuje zpětně Vondrová.
Vzhledem ke své běžecké univerzálnosti je přirovnávána i k Jarmile Kratochvílové, držitelce světového maxima na 800 metrů, jež zaběhla časem 1:53,28 v roce 1983 v Mnichově. S bývalou československou atletkou navíc při soustředěních v Čáslavi konzultuje technické nedostatky.
„Občas mi něco poradí, řekne. Super paní. Říkala mi, abych se věnovala osmistovce. To je asi její hlavní rada. Ale tu zatím nevezmu v potaz.“
Současným osobním čtvrtkařským rekordem si Vondrová vysloužila možnost startovat na mítincích Diamantové ligy, potvrzenou má zatím účast ve Stockholmu a Římě.
Povede se mladičké atletce navázat na vzestupné výkony a prolomit už zítra magickou hranici 51 sekund?
