OH: Protesty ve světě, oslavy v Pekingu

V ulicích Pekingu byli desetitisíce slavnostně naladěných Číňanů, kteří sledovali zahájení her na velkoplošných obrazovkách. Evropský tisk zdůrazňuje, že znamenají pro Čínu definitivní konec 20. století a začátek nové epochy v dějinách země. Listy ale poukazují i na výrazné politické zabarvení okolností provázející olympiádu.

Na zahájení byli Putin, Sarkozy i Bush
Na tribuně byli kromě Bushe i ruský premiér Vladimir Putin či francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Řada světových politiků se setkala s čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem a většinou prosazovali zájmy svých zemí. Sarkozy i Bush s ním prý mluvili i o dodržování lidských práv, svobody slova a svobody vyznání.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun se zahájení nezúčastnil, ale vyzval státy, aby během her dodržely tradiční příměří. Na zahájení nepřijela řada dalších politiků - německá kancléřka Angela Merkelová či britský premiér Gordon Brown. Premiéři ČR a Maďarska Mirek Topolánek a Ferenc Gyurcsány přijedu na hry později, do Pekingu nedorazí český prezident Václav Klaus.

I dnes protestovali cizinci v Pekingu kvůli nezávislosti Tibetu. Trojice Američanů se pokusila u stadionu Ptačí hnízdo rozvinout tibetskou vlajku, policisté jim v tom však zabránili a zadrželi je. Demonstrovat na podporu Tibetu se jiná skupina Britů a Američanů pokusila už ve středu. I oni byli zatčeni a vyhoštěni.

V nepálském hlavním městě Káthmándú policie rozehnala protest tibetských exulantů před vízovým úřadem čínského velvyslanectví. Více než 1100 z nich zadržela. Jednalo se už o několikátý protest Tibeťanů v Káthmándú, ještě nikdy jich ale nebylo zadrženo takové množství.

Protesty v Indii
Více než tisíc exilových Tibeťanů protestovalo v indickém hlavním městě Dillí. Provolávali protičínská hesla a žádali svobodu pro Tibet. Obklopili stovky policistů a vojáků s vodními děly. Více než 2000 demonstrantů se vydalo na protestní pochod rovněž v severoindickém městě Dharamsála, v němž sídlí tibetská exilová vláda.

V tureckém hlavním městě Ankaře se zapálil před čínským velvyslanectvím muž, který se zúčastnil shromáždění několika set Ujgurů. Podle agentury AP utrpěl popáleniny druhého stupně. Ujgurové, příbuzní Turků, jsou druhou největší etnickou menšinou v Číně a tvrdí, že jsou omezována jejich práva.

I v Praze se demonstrovalo
Proti porušování lidských práv v Číně se demonstrovalo i v Praze. Před čínským velvyslanectvím se sešly asi čtyři desítky lidí. Přesto jen necelé pětině obyvatel ČR vadí, že se olympiáda koná v zemi porušující lidská práva. Více než polovině občanů je podle agentury Median rovněž lhostejné, zda politici zahájení olympijských her kvůli tomu bojkotují.

Několik set lidí demonstrovalo před čínským velvyslanectví v Paříži. Pařížský městský soud až dnes zrušil zákaz akce, který vyhlásila v minulých dnech pařížská prefektura. Policie pak po počátečním váhání uvolnila demonstrantům přístupovou cestu k velvyslanectví.

Olympijský Peking nicméně ovládlo nadšení. Desetitisíce lidí s čínskými vlajkami obsadily ulice města a oslavovaly zahájení olympijských her. Tisíce se shromáždily u velkoplošných obrazovek rozmístěných po městě. Mnoho lidí si obléklo červená trička s nápisy "Poslouchejte hlas Číny" nebo "Teď miluji Čínu víc než kdy předtím", řada jich měla pomalované obličeje rudou barvou. Náměstí Tchien-an-men, kde bylo v roce 1989 krvavě potlačeno hnutí čínských studentů, dnes policie z bezpečnostních důvodů uzavřela.