Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Olympic Hopefuls - soutěž o trička

Sport

PRAHA - Lidovky.cz vám společně s projektem Olympic Hopefuls přináši soutěž o trička s logem tohoto zajímavého projektu, který pod hlavičkou Českého olympijského výboru pomáhá mladý nadějným sportovcům.

Trička jež můžete vyhrát. foto: Lidovky.cz

McDonald's Olympic Hopefuls je osobitý projekt, realizovaný pod záštitou ČOV. Cílem projektu je pomoci v osobním i sportovním růstu vybraným nejlepším českým sportovním talentům v individuálních olympijských disciplínách.

Do týmu patří sportovci ověnčení juniorskými světovými medailemi - běžkyně na lyžích Eliška Hájková, cyklistka Tereza Huříková, rychlostní kanoista Lukáš Koranda a sjezdař na lyžích Adam Zika. V roce 2007 se k týmu olympijských nadějí přidala sedmibojařka Kateřina Cachová. Počátkem letošního roku byli do projektu zařazeni judista Lukáš Krpálek, biatlonistka Veronika Vítková a moderní pětibojař Ondřej Polívka.

Na začátku roku 2009 vznikla nová kategorie "olympijská přípravka". McDonald's tak podporuje "čekatele" na řádné členství. Jedná se o jachtařku Markétu Audyovou, kanoistu Tomáše Jandu a triatlonistu Lukáše Kočaře. Projekt McDonald's Olympic Hopefuls má v současné době jedenáct členů.

Patrony projektu jsou lyžař Lukáš Bauer a kanoista Martin Doktor. V projektu působí v rámci realizačního týmu lékař Miloš Barna, odborník na výživu Petr Havlíček a sportovní psycholog Marian Jelínek.

Vy nyní můžete získat trička projektu Olympic Hopefuls od Alpine Pro, která poskytuje sportovcům materiální vybavení a nově obléká i všechny olympijské sportvoce.

Stačí odpovědět na otázku: Kde se konají příšít Olympijské hry (malá nápověda: tentokrát půjde o zimní). Odpovědi zasilejte  od 8:00 na tento email: michal.sroubek@lidovky.cz. Každý pátá správná odpověď bude odměněna tričkem. Soutěžíme celekem o šest triček.

Přinášíme zároveň i rozhovory s dvojicí sprtovců, jež jsou součástí tohoto projektu.   

Běžkyně na lyžích Eliška Hájková (21) sbírá sportovní úspěchy již od juniorských kategorií. Její oblíbenou disciplínou je sprint. Aktuálně je mistryní ČR ve sprintu. Na MS světa do 23 let ve sprintu byla jedenáctá.

Eliška s Lukášem Bauerem.

U sjezdaře na lyžích Adama Ziky (19) se sportovní talent také projevoval již od mládí. V juniorských kategoriích pravidelně získává české mistrovské tituly. Letos navíc vybojoval mezi dospělými na MČR bronzovou medaili v obřím slalomu.

Adam se svojí sestrou.

Jak byste zhodnotili uplynulou sezónu?

Eliška: Myslím, že sezóna byla přes počáteční problémy nakonec úspěšná. Za hodně dobré výsledky beru všechny, kde se mi podařilo porazit reprezentantky – ženy. Třeba poslední mistrovství republiky se mi povedlo (Eliška Hájková se stala mistryní ČR ve sprintu, získala stříbrnou medaili ve štafetovém závodě na 3x3,5 km a bronz má z pětikilometrového závodu klasicky s intervalovým startem – pozn. redakce). Jedenácté místo ve sprintu na MS do 23 let taky není špatné. Neúspěchem pro mě bylo to, že jsem se nenominovala na MS a to, že i kdybych se tam nominovala, neměla jsem v té době formu. Také mě mrzí start na Tour de Ski, ale to jsem měla po zánětu průdušek.

Adam: Začátek uplynulé sezony byl obtížný, protože mě pořád pobolívalo koleno při velké zátěži, obzvlášť ve slalomu. V průběhu sezóny jsem koleno posílil, bolest začala ustupovat a pomalu přicházely výsledky. Konec sezony se vydařil a dokázal jsem zajet pár hezkých výsledků, například třetí místo na mistrovství ČR v obřím slalomu a na mistrovství světa juniorů jsem dojel na 25. místě opět v obřím slalomu. Na závěrečných závodech v Mammoth Mountain v Kalifornii jsem si vyjel své nejlepší slalomové body do světového žebříčku (například 16. a 18. místo ve sjezdu – pozn. redakce). Tím jsem naplnil své předsevzetí a můžu říct, že jsem s uplynulou sezonou spokojený.

Kromě vrcholového sportu stíháte chodit do školy. Co studujete a jak se vám daří?

E: Studuji regeneraci a výživu ve sportu na Masarykově univerzitě v Brně. Jsem teď na denním studiu, což si můžu dovolit díky velice vstřícnému přístupu všech vyučujících. A jak se mi daří? Máme před zkouškovým, takže uvidíme. (smích)

A: Sport a studium je náročná kombinace, ale není nezvladatelná. Jsem studentem na všeobecném Gymnáziu Litoměřická v Praze, kde mám individuální studijní plán. Jsem ve 4. ročníku a kvůli dlouhé závodní sezoně mám posunutou maturitu na září.

Už rok funguje v projektu McDonald’s Olympic Hopefuls realizační tým (výživový poradce Petr Havlíček, sportovní psycholog Marian Jelínek, lékař a fyzioterapeut Miloš Barna - pozn. red.). Jak se vám s ním spolupracuje?

E: Složení týmu byl bezva nápad, myslím, že jeho služby jsou neocenitelné pro všechny sportovce v projektu. Nestíhám realizační tým využívat tak, jak bych si přála, což mě štve, protože třeba jídelníček od Petra Havlíčka je super. Určitě si na ně musím udělat víc času.

A: Tým funguje a já i ostatní z McDonald’s Olympic Hopefuls můžeme využívat a také využíváme podpory, která je nám poskytována. Díky panu Havlíčkovi mám sestavený jídelníček přesně na míru, upravený pro každé tréninkové období. Pan Jelínek se stará o psychickou stránku, která je pro každého sportovce nepostradatelnou složkou a doktor Barna pečuje o mé zdraví.

Jak po náročné sezóně odpočíváte? Máte naplánovanou nějakou dovolenou?

E: Chtěla bych stihnout nějaký výlet k moři, protože si to moje tělo po sezoně zaslouží. Jinak cvičím čchi kung, chodím na výlety do jarní přírody, abych tam nabrala energii, a občas si vyjedu na kole za přáteli.

A: Po sezoně musím dohnat zameškanou školu, to bude takový studijní odpočinek. Pak budou následovat přijímací zkoušky na vysokou a přípravy na maturitu. Budu se také hodně věnovat rehabilitaci, abych mohl začít přípravu na následující sezonu co nejdříve. Plánuji nějakou sportovní dovolenou, ale zatím nevím kdy ani kde.

Trápily Vás oba zdravotní obtíže, které limitovaly vaše výsledky. Jste teď zdravotně v pořádku?

E: Nastává období, kdy se teprve do pořádku můžu dát. Přes zimu není na nějaké pořádné léčení čas. Teď je pravá chvíle na všechny resty, které vůči sobě mám.

A: Minulý rok v březnu jsem měl už druhou operaci předního zkříženého vazu v koleni u doktora Marcela Staši. Léto jsem věnoval rehabilitaci, posílení stehna a stabilizaci kolene. Na podzim jsem začal jezdit na ledovce do Švýcarska, ale koleno mě stále bolelo, pronásledoval mě strach z přetížení. Začátek sezony se mi kvůli bolesti při velké zátěži moc nevydařil, ale po Novém roce začala bolest spolu se strachem ustupovat a mně se pomalu začínalo dařit. Zdravotní problémy jsou vždy zpomalením postupu. Přes těžký začátek sezony jsem se dostal a v průběhu sezony jsem se postupně zlepšil až k úspěšnému zakončení. Nyní se zdravotně cítím dobře a po sezoně chci ještě více posílit koleno, aby nedošlo k opětovnému zranění.

Autor: