Také při zisku bronzové medaile na mistrovství Evropy v Barceloně vás trápil bolavý loket. V jakém stavu je nyní?
Loket nebolí, podobné je to s achilovkou. Jakmile jsem přestala závodit, všechno se zklidnilo. Lékaři říkali, že loket potřebuje šestitýdenní klid, a zdá se, že to bude v pořádku. Hlavně jsem ráda, že nemusím na žádnou operaci, i taková slova totiž zprvu padala.
Máte za sebou první týdny dovolené – co všechno jste stihla?
Užila jsem si to a užívám. S přítelem Lukášem jsme cestovali po Čechách, na Lipně jsme jezdili na in-linech a v Orlických horách na kolech, chodili jsme na bowling, navštívili plzeňský festival Pilsnerfest. Ale musela jsem utéct - byly tam tisíce lidí a každou chvíli chtěl někdo podpis nebo společnou fotografii, takže jsem za dvě hodiny byla naprosto vyčerpaná.
Také jste slavila maminčiny šedesátiny. Jaké to bylo?
Slavili jsme v Opavě, ona je z deseti dětí, takže vidět všech čtyřicet bratranců a sestřenic byla zábava. Hlavně Lukáš docela koukal... (smích) Delší odpočinek jsem už potřebovala, naštěstí je letos dost prostoru. Jsme v půli přípravy na olympiádu v Londýně a příští rok už tak dlouhou pauzu mít nebudu, mistrovství světa je v září.
Už jste s novým trenérem Janem Železným začali plánovat přípravu na příští rok?
Na podzim to bude podobné tomu, na co jsem byla zvyklá u Rudy Černého. Od půlky října budu nabírat kondici na Zadově, před Vánocemi pojedeme na Kanárské ostrovy. Začínám se na trénink těšit.
A co březnová cesta s Železného skupinou do Jižní Afriky? Trenér je zastáncem až pětitýdenního pobytu v teple, vy zase dlouhá soustředění nemilujete...
Našli jsme kompromis, střední cestu. Kéž by byla zlatá! (úsměv) Já trochu přidala, trenér ubral a vyšly nám z toho tři týdny v Africe.
Takže jste změnila jednu ze svých zásad?
Časy se mění, myslím, že už jsem schopná zvládnout i delší soustředění. Dřív jsem byla do tréninku hrozně hrrr, trénovala jsem jako o život. Jenže ono to nejde trénovat třeba měsíc úplně naplno. Myslím, že už umím i odpočívat.
A co plán závodů na rok 2011?
Ten se rýsuje ke konci zimy. Ale tahle sezona byla náročná, v předolympijském roce možná ubereme. A v halové sezoně si možná zazávodím na překážkách. My oštěpaři halovou sezonu nemáme, zařadit do přípravy nějaký závod není špatné. Trochu adrenalinu. Myslím, že nový trenér mi v tom bránit nebude.
