Petře, v červnu jste absolvoval operaci kýly, musíte se ještě omezovat na hřišti? Jak se cítíte?
Cítím se skvěle. Měl jsem individuální program, jak díky kýle, tak také rodině. Vše jsem zvládl na jedničku a necítím na sobě žádné zdravotní problémy.
Kdy začínáte s přípravou?
Od pondělí, dnes (rozhovor vznikal v neděli, pozn. redakce) odlétáme s Christopherem do Londýna a od pondělí mne čekají tréninky v Chelsea a příprava na další sezonu.
PRVNÍ ČÁST ROZHOVORU O FOTBALOVÉ ŠKOLE PETRA ČECHA ČTĚTE ZDE!
Chelsea získala z Middlesbrough třiadvacetiletého anglického brankáře Rosse Turnbulla. Vám tak budou poprvé ve vaší profesionální kariéře krýt záda mladší gólmani (Turnbull, Šebek), nebojíte se toho?
Nebojím se toho. Myslím, že ta skupina brankářů v Chelsea je výjimečná tím, že každý v ní respektuje každého. Nerozlišujeme to tam, že jsem zkušenější nebo naopak. Máme tak skvělou partu, navzájem si radíme, pomáháme. Myslím, že to dělá tu skupinu výjimečnou a věřím, že Ross do té skupiny zapadne. Rozhodně se nemám čeho obávat (úsměv).
Znáte se s ním osobně?
Potkávali jsme se jen na hřišti, odchytal oba zápasy proti nám, ale více se neznáme. Na to bude dost času nyní.
Pojďme ještě k reprezentaci, viděl jste vlastně utkání s Maltou? A neříkal jste si, že by bylo nakonec řešením, aby u reprezentace zůstal pan Straka?
Já jsem původně byl domluven s panem Strakou, že na utkání přijedu osobně, bohužel jsem byl po operaci a nemohl jsem pořádně chodit, takže z toho nakonec sešlo. Zápas jsem ale samozřejmě viděl. Proběhl v takových zvláštních podmínkách, prakticky tři čtvrtiny toho kádru tvořili noví hráči, v tak krátké době se to pak těžko dává dohromady. Jakémukoliv kouči. O tom, zda by měl nebo neměl zůstat, to nemohu zodpovědět, na mne to nezáleží. Ale je určitě dobře, že si to ti kluci vyzkoušeli, může to být pro ně do budoucna jen přínosem. Bylo pro kluky určitě pozitivní i to, že nakonec vyhráli.
Proč je dlouhodobě tak těžké najít nyní trenéra národního týmu? Začalo to loni, kdy se hledal nástupce pana Brücknera a pokračuje to i nyní.
Myslím, že to je určitě i tím, že práce u národního týmu je dost specifická. Ne každý chce takovou práci dělat. Je to velký rozdíl, být den co den v kontaktu s hráči, hrát zápasy, žít s mužstvem, vést tréninky, nebo sedět v kanceláři nebo v hledišti a připravovat tým jen na jeden týden a jeden, dva zápasy. Je to hodně odlišná práce a prostě jsou trenéři, kteří raději zůstanou u klubu a pro nároďák se rozhodnou až v pozdějším věku. Možná proto se hůře hledá trenér k národnímu týmu. Nejsme národ, který má 50 milionů obyvatel a tisíce trenérů, není to asi pro kompetentní lidi nic snadného vybrat správně.
Teď se hodně začalo mluvit o panu Brücknerovi, přivítal byste jej zpět u reprezentace?
Tak určitě, důležitá je hlavně koncepce. Najít řešení pro tento moment, kdy nejsme v úplně ideální pozici v kvalifikaci na mistrovství světa. Jsme vlastně téměř na možném dně, na pokraji vyřazení a myslím, že je to právě ten moment, kdy se nároďák potřebuje nastartovat, odrazit se zpět, kam patří. Volba bude hodně důležitá.
ZDE ROZHOVOR S CHRISTOPHEM LOLLICHONEM: PETR SE JEŠTĚ MŮŽE ZLEPŠOVAT!
A pan Brückner by jej nastartovat mohl...
Řekl bych ano, pan Brückner je podle mne stále nejlepší trenér u nás, určitě by měl tomu týmu co nabídnout, kam jej posunout.
Další možností je, že by předseda svazu Ivan Hašek sám vedl tým. Je to vůbec realizovatelné?
Jestli se tak Hašek rozhodne, určitě by byl pro spoustu lidí kandidátem číslo jedna. Má dostatek praxe i zkušeností v Evropě nebo arabských zemích. Je to trenér, který se těší velkému uznání.
Když už jsme u reprezentace, chybí ji její kapitán, jak vy osobně vidíte konec Tomáše Ujfalušiho u národního týmu? Jste v kontaktu? Nepřemlouval jste jej vy nebo spoluhráči?
Nepřemlouval, je to jeho svobodné rozhodnutí. Každopádně je takového hráče určitě škoda, ale dá se to chápat. Podle mne bylo to pozastavení činnosti některých hráčů po zápase se Slovenskem bylo provedeno od svazu dost neomaleně. Nikdo s těmi hráči osobně nemluvil, neptal se jich na jejich názor, kluci se to dozvěděli vlastně z novin, z médií. Což si myslím, že je určitě špatně. Takže se nelze divit, že to Tomáše zklamalo, po všech těch zápasech a letech co v reprezentaci odehrál.
