Žádné výmluvy. ‚Karolína hrála při mečbolech famózně,‘ přiznává smutná Williamsová |
V rozhovoru na modrém betonovém kurtu vybalila vítězka, která povstala ze čtyř mečbolů a stavu 1:5 ve třetím setu, svůj typický smysl pro humor.
„Hodně foukalo a na jedné straně kurtu jsem musela hrát proti větru a Sereně, což je dost náročné.“
„Už jsem skoro byla v šatně, ale teď stojím tady. Moje mysl byla na cestě z kurtu, jenom tělo zůstávalo.“
„Teď mě čeká Ósakaová, těžká soupeřka. Ale myslím, že žádná soupeřka není těžší než Serena.“
V historii sportu se objevují překvapivá a krajně nepravděpodobná vítězství.
Se svým příběhem se ve středu do dějepisu přihlásila Češka, která z beznadějné situace otočila jasné skóre v utkání s majitelkou 23 grandslamových titulů.
Karolína Plíšková nemůže uvěřit svému vítězství.
Od poslední výměny utekla hodina a půl. Jste ještě v šoku?
Ty jo, ještě chvíli to vstřebávat budu. Je neskutečné, z čeho jsem se vyhrabala. Na druhou stranu jsem získala první set a ve druhém měla brejk, takže jsem nedostávala nějaký čoud.
Pořád jste věřila?
Před zápasem jo. Cítila jsem, že bych mohla vyhrát. Ve druhém setu jsem zahrála trochu pasivně a ona se pak extrémně zvedla, ze všeho útočila. Já za stavu 1:5 ucítila šanci, uvolnila se, zkusila si udržet servis na 3:5 a dostala se do laufu.
Na US Open 2016 jste cestou do finále porazila obě sestry Williamsovy. Trumfne dnešní obrat tehdejší úspěch?
Asi jo. Zápas s Venus byl do té doby můj nejlepší v životě, taky jsem ho otočila z mečbolu. Proti Sereně mi pak nikdo nevěřil. Hodně věcí se změnilo, měla mimino... Teď je na žebříčku níž, ale hrála tady o hodně líp než v New Yorku. A ten vývoj skóre... Takový scénář se asi mockrát za život nepovede.
Viděla jste, co se hned po vašem vítězství strhlo ve vašem boxu na tribuně?
Bohužel viděla! Hlavně kondičák (Azuz Simčič) a (manžel) Michal prožívají zápasy neskutečně. Povzbuzovali mě fakt hodně, když jsem snížila na 2:5: „Podrž servis, šance přijde!“ Oni slaví vždycky víc než já.
Naštvaná Serena WIlliamsová
Kdy se přestanete radovat a začnete se soustředit na semifinále s Ósakaovou?
Snad mě dnešní drama neovlivní. Je to obrovské vítězství, ale pořád jenom jeden zápas. Ať porazím Serenu, nebo číslo 200 na světě, v turnaji to znamená jednu věc. Dám si chviličku na užívání a zkusím dnešek hodit za hlavu. Nechám si v hlavě jen dobré věci: Jak jsem bojovala a výborně zvládla set a půl. Připravím se znovu, udělám stejné věci a budu doufat, že zase všechno klapne.
Jak bude vypadat vaše krátké užívání?
Musím splnit ještě pár povinností, pak odsud co nejdřív vypadnu. Ve čtvrtek hraju zase odpoledne, moc času mi nezbývá. Dáme dobrou véču, trochu si odpočinu a o dalším zápase se pobavíme jen trochu.
Všimla jste si, jak se publikum postupně přiklánělo na vaši stranu?
Všimla. Jak jsem snížila na 2:5... Lidi mi taky trochu pomohli. Milují senzace, takže se probudili, jakmile jsem odvrátila první mečbol. Mně zas tak nezáleží, jestli diváci přejí mně nebo soupeřce. Ale mám ráda, když se atmosféra zvedne.
Cítila jste jako bývalá světová jednička od Sereny nějaký respekt?
Určitě. Ale hlavně proto, že už jsem ji porazila. Sama jsem věděla, že můžu výhru proti ní zopakovat. Na začátku možná byla zaskočená, že jsem do ní šla. Spousta holek proti ní začíná zbytečně opatrně, třeba i Halepová v předchozím kole. Serena někdy vypadá větší, než je.
  |
Po utkání se mohla vymlouvat na zranění kotníku, nicméně jen pěla chválu na vás. Co vy na to?
Její reakce pro mě znamená hodně. Zase u mě stoupla. Pořád se od ní mám co učit - nejenom na kurtu, ale třeba i v těchhle věcech. Párkrát se sice nezachovala nejlépe, jako třeba loni po prohře ve finále v New Yorku. Ale každý má nějaké nervy a už je to pryč.
Myslíte, že ji podvrtnutí kotníku ovlivnilo?
Nevím. Snažím se na druhou stranu nekoukat a soustředit se na sebe. Ale spíš si myslím, že v závěru byl u ní problém v koncentraci, než v kotníku. Pro výhru jsem si opravdu šla. Že to Serena uznala, je pro mě bonus.
Pokud byste v Melbourne dosáhla na titul, stala byste se na žebříčku znovu číslem 1. Bylo by to pro vás tentokrát sladší?
Vždycky říkám, že je nejlepší stát se jedničkou po zisku titulu. Pohár z grandslamu by pro mě znamenal strašně moc. Ale pořád je ještě neuvěřitelně daleko. Vlastně stejně daleko, jako byl před turnajem.
