Chudý si myslí, že o této akci by měly jednat nejen obce po obou stranách slovensko-polské hranice, ale i zástupci ministerstev a olympijských výborů obou zemí. "Pokud chceme žádost podat na pořádání olympiády v roce 2022, musíme si pospíšit, protože rozhodnutí padne už za tři roky," připomněl Chudý.
Jednání, o kterém ředitel tatranského sdružení hovoří jako o pokročilém, přerušilo dubnové letecké neštěstí u Smolenska. "Zahynuli při něm dva velcí stoupenci polsko-slovenské olympiády, prezident Lech Kaczyňski a předseda Polského olympijského výboru Piotr Nurowski," řekl Chudý.
Dodal, že zástupci Slovenska a Polska o nápadu společně uspořádat zimní olympiádu naposledy jednali v zimě na olympijských hrách ve Vancouveru. Janusz Majcher, starosta Zakopaného, nejznámějšího střediska na polské straně Tater, je také pro další jednání se Slováky. "Myslím si, že olympiáda v Zakopaném je vynikající nápad, ale vím také, že ji nemůžeme zorganizovat sami. Třeba vzhledem k tomu, že máme nedostatek příjezdových silnic," řekl Majcher.
Chce, aby obě země Tatry propagovaly společně. Podle Majchera by se stejně, jako se to stalo v minulých letech v Itálii nebo v Kanadě, mělo do organizace zapojit velké město. Nejlépe Krakov, který je známý po celém světě. PAP připomíná, že Poprad chtěl zimní olympiádu uspořádat už několikrát.
Ucházel se například o organizaci her, které se konaly v roce 2006 a nakonec je získal Turín. Tehdy kandidovalo i Zakopané, v jehož případě to byl první olympijský pokus, třikrát se ale neúspěšně ucházelo o mistrovství světa v klasickém lyžování.
