Polehávala v posteli, libovala si, že si konečně poprvé od slavné pragelatské třicítky může oddechnout, připustila ale také, že se jí moc stýská po „Lucoušovi“.
LN Ve středu vás čeká první závod po olympijských hrách. Cítíte vůbec ještě tradiční napětí?
Zatím jsem v pohodě. Až mi ale oznámí, že do startu chybí půl minuty, tak se napětí určitě ozve. Jinak jsem v klidu a na závody se těším.
Dokážete se vůbec ještě v jednom z posledních závodů sezony zmáčknout, když to hlavní v sezoně se vám už povedlo?
Teď ležím v posteli na pokoji, listuju v novinách a časopisech, takže odpověď je těžká... Ale to víte, že se na trati zmáčknu. I když je pravda, že v určitých extrémních situacích na olympiádě by člověk na lyžích nechal snad i svůj život. Tady už ruku do ohně nedám... Řeknu to asi takhle: V Pragelatu jsem odevzdala 100 procent, tady to bude možná řekněme tak asi na 98...
O co vám ještě vůbec ve Falunu půjde? O vylepšení sedmého místa ve Světovém poháru?
Samozřejmě o celkové umístění ve svěťáku. Za každý závod jsou také prize money a navíc, když už člověk celý rok trénuje, tak přece neskončí s lyžováním koncem února. Proč to tedy ještě nezkusit?
Dobře, ale člověk by si možná řekl - mám olympijské zlato, a tudíž už letos nic víc dosáhnout nemohu...
Prohlásila jsem už několikrát, že olympiádě jsem podřídila všechno. Mám sice z letoška dvě olympijské medaile, ale rozhodně tady nechci udělat ostudu.
Už jste ve Falunu potkala svoji do jisté míry kontroverzní soupeřku z Itálie, Estonku Šmigunovou?
Viděla jsem její auto, ale ji, jako obvykle, zatím ne... (směje se)
Vzpomenete si ještě na ono mistrovství světa ve Falunu v roce 1993?
Docela živě si vybavuju, že tady nebyla ani vločka sněhu a v lesích se táhl sněhový had, tedy tratě nastříkané umělým sněhem. A taky, že večer před závodem napadlo 20 centimetrů sněhu. Kromě toho, že jsme spali v kasárnách...
Doba se trochu změnila, ne?
Teď už bydlím ve slušném hotelu. Ale i na tehdejší dobu si Švédové, co se týče ubytování, dovolili skutečně dost. Z těch hodně spartánských podmínek byli rozladění snad všichni lyžaři.
Ve Falunu končí příští sezonu seriál Světového poháru. Takže se vlastně ještě s touhle tradičním zastávkou na pouti Světového poháru loučit nemusíte, ne...?
Tak to je pro mě novinka, na termínový kalendář na příští sezonu jsem se skutečně ještě nedívala. Jestli se tady pojede příští rok poslední závod SP, to mě teď ale fakt nebere. Svůj poslední závod v životě doopravdy moc prožívat nebudu. Kromě toho ještě nevím, který to bude.
Váš trenér Stanislav Frühauf v Pragelatu říkal, že registroval, jak se s některými místy již loučíte. Měl pravdu?
Možná reagoval na to, když jsem na podzim naposledy vyběhla z Ramsau nahoru na Dachstein. Tehdy jsem mu povídala, že jsem ráda, že už se mě tyhle věci nebudou týkat. Vyškrábala jsem se tam nahoru a napadlo mě, že už to bylo možná naposledy...
