27. prosince 2008 17:55 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Představí se a vzbudí rozruch

Petr Čech se Zlatým míčem pro nejlepšího fotbalistu v Česku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Petr Čech se Zlatým míčem pro nejlepšího fotbalistu v Česku. | foto: ČTK

PRAHA Narodit se devět let před vítězstvím českých hokejistů v Naganu se jménem budoucího brankářského fantoma vám může pořádně zpestřit dětství. "Nejdřív to bylo příjemné, potom spíš otravné. Ale dá se to přežít," přiznává Dominik Hašek, letos devatenáctiletý student Masarykovy univerzity v Brně.

"Někteří lidé po mně chtěli podpis. Potom jsem si z toho začal dělat srandu a tvrdil, že jsem Haškův syn," vypráví. Jeho rodiče určitě nepatřili mezi zapálené hokejové fanoušky. "Mámě se jméno Dominik prostě líbilo. Když jsem se narodil, chytal Hašek ještě v Pardubicích a nebyl zdaleka tak slavný," odmítá, že by později tak zvučné spojení vzniklo záměrně.

Student Hašek je jedním ze skupiny lidí, na něž doléhá kvůli shodnému jménu odlesk popularity českých sportovních hvězd. Jak přiznávají sedmatřicetiletý Pavel Nedvěd z Prahy, pracující jako informatik, nebo čtyřiapadesátiletý soudní znalec Petr Čech z Brna, když se představí, často to vzbudí pozornost.

Třeba Nedvěda naháněli fanoušci, kteří toužili promluvit si s fotbalovou hvězdou Juventusu Turín. "I mému otci, který se jmenuje stejně, několikrát volali domů. Nemohl jim ale pomoci, neumí totiž italsky." Podobné zklamání zažívali také příznivci brankáře Chelsea. "Za poslední měsíc to zkoušeli nějací kluci třikrát. Jak uslyšeli můj hlas, zarazili se," podotýká Čech s nezaměnitelným brněnským akcentem.

Pro Růžičku měli dobrou cenu Žádné velké výhody se ze shodného jména se sportovní celebritou většinou získat nedají. "Přináší to spíš úsměvy a časté otázky, jestli hraju tenis," tvrdí sedmatřicetiletá Martina Navrátilová z Prahy, jmenovkyně devítinásobné vítězky Wimbledonu.

Vladimíru Růžičkovi nechtěná záměna za trenéra hokejové reprezentace přece jen přinesla užitek. "Majitel jedné firmy na zasklívání teras mi udělal velmi dobrou nabídku, aniž bychom se předtím viděli. Když dorazili dělníci, hned mu volali zpátky, že nejsem ten Růžička, kterého si představoval. Ale výhodná cena se už neměnila," vzpomíná s pobavením pětapadesátiletý podnikatel z Prahy.

To Hašek si vybavuje negativní efekt. "Ve škole jsem kvůli jménu vyčníval. Zvlášť když učitelé přemýšleli, koho budou zrovna zkoušet, byl jsem první na ráně." Co mají oslovené osoby společného? O svého jmenovce se zvlášť nezajímají. "Sleduju ho, ovšem ne kvůli jménu, ale kvůli tomu, jaká je to osobnost a jaké má vystupování," připouští alespoň Růžička.

"Když už se dívám na fotbal, zajímá mě kvalita hry, zbožňování hráčů mě nebere," nabízí další pohled Pavel Nedvěd. "Tenis si radši jen tak rekreačně zahraju," podotýká Navrátilová. A co si Petr Čech myslí o Petru Čechovi? "Je to sympatický člověk, ale nesleduju ho."

Dominika Haška zase nikdy nenapadlo, že by se mohl sám vrhnout na hokej. "Hodně lidí mi to předhazovalo, ale s takovým jménem bych to měl pořádně těžké. Musel bych být stejně dobrý jako on."