Sobota 28. května 2022, svátek má Vilém
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Přeju si, ať Jirka nehraje, říká Šlégrův otec

Sport

  10:18
Oba sužují potíže se zády, oba milují hokej a golf. A oba by se sotva smířili s odloučením od svých zálib. „Je to jako byste psovi sebrali kostičku...“ říká legenda Jiří Bubla (59), otec hokejisty Jiřího Šlégra. Jenže jeho syna bolesti omezují natolik, že v Litvínově nemůže hrát už pět týdnů. A i Bubla dnes přiznává: „Byl bych klidnější, kdybych ho na ledě už raději neviděl.“

Jiří Bubla foto: Ondřej Němec, Lidové noviny

Po kom váš syn má tak buldočí odhodlání?
Je pravda, že je to asi vrozené. Máme hodně spojitých věcí, bohužel včetně těch zad... Ale když někdo dělá celý život to, co miluje, a pak má říct konec, chápu, že se to vyslovuje strašně těžko.

I když se během zápasu zhroutíte a týden se skoro nemůžete hýbat? Přesně tohle se Jiřímu Šlégrovi na jaře stalo, ale do nové sezony v září stejně nastoupil.
Když se to tehdy stalo, byl jsem s ním den co den v nemocnici. Riziko je v tomhle stejné, jako když půjdete po ulici a uklouznete po slupce od banánu. Vím, i tak se to může stát. Jenže zakažte mu hokej a říkejte, nedělej to.

Mnozí mu však vyčítají, že až příliš pokouší své štěstí.
Souhlasím a už jsem mu to taky říkal hodněkrát. Hlavně po té události jsem se mu snažil hokej rozmluvit. Jirka je ale dospělý člověk, své rozhodnutí musí udělat sám.

A jaké podle vás přijde?
Víte, já bych ho nejraději viděl tam, kde je teď – to znamená už ne na ledě, ale na střídačce Litvínova v pozici asistenta trenéra. Myslím si, že to tak i dopadne.

Tedy už nedohraje ani tuto sezonu?
Myslím si to. Nebo ne, nebudu říkat, že si to myslím. Jinak: raději bych ho takhle viděl.

To jsou otcovská slova. Ale co byste udělal vy, být na jeho místě?
Nevím, těžko říct. Já byl za své hokejové kariéry podobný jako on, taky jsem neuměl říct ne. Jednou jsem dokonce přišel do šatny s nohou v sádře a kluci mě přesvědčovali, ať jdu hrát. Tak jsem tu sádru rozřezal a šel. Pamatuju si na světový šampionát 1972 v Praze, kde jsem pro změnu měl v sádře ruku a ve třetím zápase mi zlomili i palec. Tak jsem měl sádry dvě.

Umíte říct, co by se teď muselo stát, aby Jiří Šlégr řekl definitivní konec?
Kdyby mu ta záda zkrátka nedovolila hrát. Pak by mohl říct konec, ale musel by se kolem hokeje motat dál. Neumím si představit, že by najednou skončil úplně. Ale jestli bude Litvínov vyhrávat, třeba se se svým zdravím smíří a nechá to vyšumět úplně.

Myslíte si, že by to bral jako svou osobní porážku?
To s tím nemá žádnou souvislost. On zkrátka vidí, že se Litvínovu v letošní sezoně úplně nedaří, proto chce hrát o to víc. Protože si myslí, že když nastoupí, tak týmu pomůže.

Celý rozhovor čtěte v sobotním vydání deníku

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Mohlo by vás zajímat