Tři týdny před startem her jsou českým fanouškům k dispozici už jen zhruba tři desítky vstupenek.
Jak se dostat na sportovní akce roku 2010Zimní olympijské hry |
"Většina vstupenek je na méně populární sporty, jako jsou boby, sáně nebo akrobatické lyžování," upozorňuje Ladislav Peška, šéf cestovní kanceláře Slan Tour, která je výhradním prodejcem vstupenek.
Balík 500 vstupenek, o kterých jako první informovala Česká televize a z nichž mohli čeští fanoušci vybírat, je tak téměř vyprodaný. U některých sportů přitom Slan Tour musel odmítnout až dvě třetiny žadatelů.
"Není problém v absolutním počtu vstupenek. Problém je, že jsme nedostali jediný lístek na krasobruslení nebo rychlobruslení, ale desítky na snowboarding nebo curling. A ty neprodáme," tvrdí Peška.
Podle něj tak do Vancouveru jeho společnost odveze jen zhruba 150 lidí. "Nikdo do Kanady nepojede s jediným lístkem v kapse. Průměrně si každý kupoval tři až čtyři vstupenky," dodává ředitel.
Proč ale nemůže být českých fanoušků více? Důvody jsou dva. Za prvním stojí klíč rozdělování vstupenek. Český olympijský výbor (ČOV) obdržel šest tisíc vstupenek, z nichž dva tisíce rozdal mezi svých 16 sponzorů.
A ti pochopitelně zabrali místa na nejatraktivnějších sportech. "Mají na to ze smluv právo. Desítkami milionů korun podporují přípravu českých sportovců, a vstupenky tedy draze platí. Navíc je to elementární slušnost," říká mluvčí ČOV Alexandr Kliment.
Další tisícovka vstupenek je vyčleněna pro rodinné příslušníky sportovců, čestné hosty a jako "železná rezerva".
Druhým důvodem je pak zbylých 2500 vstupenek. Ty jsou totiž určeny na sporty, které české fanoušky logicky netáhnou. Mezi sponzory je proto neudal ani ČOV. "Na sporty, ve kterých nám jde o medaili, jsme bohužel dostali příliš málo lístků," říká Kliment.
Slan Tour by tedy mohl dát i v současnosti do prodeje další stovky vstupenek, jenže už teď je jasné, že by o ně nebyl zájem.
"Potřebovali bychom prostě jinou strukturu vstupenek. Více na hokej nebo rychlobruslení. Ale ty nejsou," krčí rameny Peška.
Jeho cestovní kancelář je přitom téměř jedinou organizací, přes kterou se mohli fanoušci v Česku dostat k lístkům. Přímo u organizátorů o ně mohli žádat jen Kanaďané.
Poslední nadějí jsou oficiální prodejci v ostatních zemích Evropské unie. "Víme o několika velkých českých výpravách, které si vstupenky pořídily v zahraničí," tvrdí Kliment.
Podle Peška však jde o ojedinělé případy. Spolupráce mezi prodejci funguje spíše ve formě výměny vstupenek. "Třeba od Finů jsme výměnou za lyžařské štafety žen dostali semifinále v hokeji," říká.
O něco podobného se teď pokouší i ČOV. Prostřednictvím speciálních internetových stránek se snaží lístky na neatraktivní sporty vyměnit s ostatními národními výbory.
Například u závodů Tomáše Vernera se mu už podařilo zvýšit počet míst v hledišti pro Čechy z dvaceti na čtyřicet. "Pokud se nám to podaří, uděláme vše pro to, aby se ještě co nejvíce vstupenek dostalo k fanouškům," dodává Kliment.