Tajuplná, drsná krajina okolo a nevábná, temná a studená voda v něm. To jsou kulisy Loch Ness, které minulou sobotu přeplaval Rostislav Vítek. Šestačtyřicetiletý brněnský dálkový plavec plánoval zdolat 36,2 kilometru napříč druhým největším skotským jezerem do devíti hodin, čímž by vytvořil nový rekord. To se mu nakonec nepovedlo, přesto jeho čas 10 hodin a 23 minut patří k nejlepším.
„Problémy s rameny se ozvaly moc brzo a já už na to nedokázal moc reagovat, spíš jsem zachraňoval sám sebe,“ vypráví pro Lidovky.cz Vítek, který na olympiádě 2008 v Pekingu skončil na trati 10 kilometrů sedmnáctý a následující rok překonal kanál La Manche časem 7 hodin a 16 minut, což je dosud český rekord a pátý nejlepší výsledek v historii.
Lidovky.cz: Jaká motivace k přeplavání Loch Nessu vás hnala?
Bral jsem to jako dokončení díla. Měl jsem v plánu přeplavat všechna tři jezera Kaledonského kanálu. Loch Oich a Loch Lochy jsem překonal sám, ale Loch Ness jsme před pěti lety plavali ve štafetě.Tehdy měla voda jen dvanáct stupňů, což je velká zima, kterou bych dlouho nevydržel. A ani jsem nebyl psychicky připravený, abych to zvládl sám. V roce 2019, když jsem přeplaval La Manche (kvůli počasí se mu oproti plánu podařila „jen“ jedna cesta do Francie), jsem vyhlásil do České televize, že se chci na Loch Ness vrátit a přeplavat ho sám.
