„Výhra je výhra, a to se počítá,“ řekla světová čtyřka po triumfu 6:3, 6:4 nad Kristinou Mladenovicovou.
Jak velkou máte nyní radost?
Ve Fed Cupu je výhra o to speciálnější. Můj zápas nebyl úplně jednoduchý. Po té době, co jsem nehrála, jsem ráda za to, jak jsem to zvládla. Zvládnout tlak před domácím publikem není nikdy jednoduché.
V čem byl zápas po dlouhé pauze jiný?
Po měsíci bez tenisu je to vždycky trochu těžší. Tréninkové body sice trochu napovídají, ale zápas je přeci jen jiný. To se ukázalo, byla jsem nervózní. Hrála jsem s tenistkou, která neměla co ztratit, mohla hrát uvolněně a dobře, což se jí dařilo. Ale v důležitých chvílích jsem zahrála lépe já, to bylo rozhodující.
Kvitová: Nejsem úplně normální, ale vyhoření potká každou. Já to přiznala |
Ulevilo se vám po prvním gamu, když jste odvrátila brejkbol a dobře nastartovala zápas?
Nechci říct, že by se mi nějak ulevilo po první hře, to určitě ne. Přišla jsem si, že mám místo noh spíš dřevo a nepohnu se nikam. Ruce docela šly, nohy se moc nepohnuly, byla jsem stažená a nervózní. Ve Fed Cupu jsou nervy ještě větší než při normálních turnajích. Hned první game byl takový, jaký byl, potom jsem se konečně uklidnila.
Cítila jste v průběhu zápasu, že se „dřevo“ zase mění na nohy?
Ne, ještě pořád to necítím. Trochu mi na konci zápasu pomohlo, že mě brejkla zpátky, díky tomu jsem se dostala do hry trochu víc. Paradoxně mi to pomohlo na dva poslední gamy.
Je tedy pohyb po měsíční pauze největším problémem?
Nemyslím si, že pohyb globálně je problém, spíš to souviselo dnes s nervama.
Co vás naopak dnes potěšilo?
Vyhrála jsem poslední míč, vedeme 2:0. A ze hry? Sem tam mi tam padla pěkná zatáčka, ani return z druhého servisu nebyl úplně špatný, chodila jsem si pro to, dala jsem výborný volej na konci zápasu. Myslím, že jsem se nesnažila to ani moc obehrávat, věděla jsem, že do ní budu muset jít a hrát rychle. Myslím si, že kdybych to tam nahazovala, že bych byla ta druhá.
Nabudil vás vítězný zápas Lucky?
No, nabudil... Tyhle situace znám, kdy chodím jako druhá, vždycky jsem nabuzená stejně. Dneska by to bylo jiné, kdyby Garciaová proměnila mečbol a já bych šla za stavu 0:1, takhle jsem mohla být klidnější.
Pamatujete, kdy jste naposled zažila takové nervy?
Pamatuju si loňské finále Fed Cupu. Před prvním zápasem to bylo taky hodně náročné. Ale předtím jsem přece jen nějaké ostré zápasy hrála. Tohle byl první zápas po delší době.
Jakou váhu této výhře přikládáte?
Zápasy po pauze neberu extrémně směrodatně, je to hodně těžké. Ráda bych řekla, že na sebe teď nebudu vyvíjet extrémní tlak s výsledky, ale tlak tam samozřejmě je, s tím se nedá nic udělat. Je dobré, že to začalo zrovna takhle. Kapitán mi dal důvěru, doufám, že jsem úplně nezklamala. Hrajeme o finále a chceme tam být zase.