Indický velmistr Ánand je po 14 letech znovu mistrem světa v rapid šachu |
Přiblížily se nové volby prezidenta FIDE, jedné z největších a nejstarších sportovních federací na světě, a jednotliví kandidáti rozjíždějí své kampaně.
Šéfa mezinárodní šachové federace budou volit delegáti jednotlivých národních federací na podzim během olympiády v Batumi a jisté je zatím jedno: kampaň nebude probíhat podle pravidel nedělní školy.
Iljumžinov byl zvláštní patron. V šestnácti se stal šachovým mistrem rodné Kalmykie a stejně vynikal i v boxu.
V osmdesátých letech vystudoval prestižní Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě, kde se naučil nejen diplomacii a obchodu, ale i japonštině, čehož využil při rozpadu Sovětského svazu a transformaci ruského hospodářství.
Závratně zbohatl (první velké peníze vydělal na obchodu s japonskými auty) a v roce 1993 se stal prezidentem Kalmycké republiky v rámci Ruské federace a o dva roky později i prezidentem Mezinárodní šachové federace FIDE.
V Kalmycku zařadil šachy jako povinný předmět do školních osnov a v roce 1998 uspořádal v Elistě šachovou olympiádu, pro kterou nechal postavit moderní komplex šachového městečka.
Protože se stavělo na poslední chvíli a dokončovací práce dělníci nestíhali, začala tehdy olympiáda o několik dnů později.
Iljumžinov dokázal v šachovém světě i další velké věci – například prosadil podepsání dohody o sjednocení bojů o šachový trůn opět pod střechu FIDE (když se funkce ujímal, měl šachový svět „mistra světa FIDE“ a „klasického mistra světa“, schizma způsobené Garrym Kasparovem a Nigelem Shortem), nebo zavedení štědře dotovaného Světového poháru.
Podstatné bylo, že jako velmi bohatý člověk nepotřeboval z šachu peníze získávat, ale naopak sám peníze šachovému hnutí dodával.
Jenže Kalmycku i FIDE vládl autokraticky a nebyl schopen zajistit pro ni velké renomované sponzory.
Jeho autoritě v západním byznysovém světě nepřidalo, když se chlubil, že ho ufoni vzali na výlet vesmírným talířem, nebo že spolupracoval s libyjským vůdcem Muammarem Kaddáfím (například v červnu 2011 mu vyjádřil podporu proti mezinárodním intervencím a zahrál si s ním šachovou partii).
Posledním hřebíčkem do jeho šachové rakve bylo, když ho USA zařadily na svůj sankční seznam a švýcarská banka kvůli tomu vypověděla FIDE vedení účtů.
Výkonný výbor FIDE ho proto zbavil všech pravomocí, které převedl na viceprezidenta Makropoulose a Iljumžinov oznámil, že v Batumi se již o nový mandát ucházet nebude.
Při třech minulých prezidentských volbách (2006, 2010 a 2014) se otevřeně hovořilo o kupování hlasů od finančně slabších federací a o korupci delegátů a Iljumžinovovi protikandidáti – postupně Bessel Kok, Anatolij Karpov a Garry Kasparov – vždy prohráli velkým rozdílem hlasů.
Po dlouhých 23 letech tak FIDE dostane nového prezidenta. Zatím nejvíc národních federací vyjádřilo svoji podporu právě Řeku Makropoulosovi (každá členská země má při volbě jeden hlas, bez ohledu na svoji velikost či počet velmistrů).
Proti němu postavilo Rusko Arkadije Dvorkoviče, který byl dříve místopředsedou vlády Dmitrije Medveděva a nyní předsedou organizačního výboru právě skončeného fotbalového mistrovství světa.
A třetím kandidátem je anglický velmistr Nigel Short, který má podporu USA a několika málo evropských zemí.
