10. září 2018 9:54 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

S rozhodčím jsme byli nejdříve na stejné straně, pochopil mě, říká Serena Williamsová

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
V následující hře Williamsová udělala dvě dvojchyby za sebou a o brejk přišla. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V následující hře Williamsová udělala dvě dvojchyby za sebou a o brejk přišla. | foto: ČTK

NEW YORK Američanka Serena Williamsová 24. grandslamový titul nezískala, přesto se na její prohrané finále tenisového US Open s Naomi Ósakaovou (2:6, 4:6) bude vzpomínat ještě dlouho. Legendární hráčka slovně napadla rozhodčího, dokonce jej označila za zloděje, protože jí sebral bod. Koučování ale prý při hře nevyužívá, problémy si během zápasů musí řešit sama.

Po prohraném zápase Serena Williamsová odpovídala na otázky novinářů na tiskové konferenci. Jejich přepis přinesl oficální web US Open

Jaké jsou vaše emoce? Musela to být pro vás náročná noc.
Ještě nevím, jak se cítím. Neměla jsem čas nad tím přemýšlet. Ale jak jsem říkala, snažím se zůstat pozitivní a dívat se na všechny zářivé a dobré věci a prostě jít dál.

Serena Williams drží  trofej za druhé místo.

Serena Williams drží trofej za druhé místo.

Jak mateřství ovlivnilo vaši nedělní hru s Naomi?
Nevím. Na jednu stranu jsem se cítila blbě, protože jsem brečela a ona taky. Víte, ona vyhrála, ale nejsem si jistá, jestli to byly slzy štěstí nebo smutku kvůli tomu okamžiku. Vnímala jsem, že tohle není stejné, jak jsem se cítila já, když jsem poprvé vyhrála Grand Slam. Nechtěla jsem, aby to tak vnímala ona. Ano, možná to byla máma ve mně, kdo mi říkal: „Poslouchej, musíme to tady získat dohromady.“

Patrick Mouratoglou řekl, že vám dal nějakou radu, když jste dostala varování kvůli koučingu. Rozuměla jste tomu? Uvědomila jste si to?
Jen jsem doslova slyšela, abych vešla dovnitř. Napsala jsem Patrickovi a zeptala jsem se ho: „O čem to mluví?“. Neměli jsme žádný signál. Nikdy jsme žádné signály neprojednávali. Ani jsem netoužila po koučování na hřišti. Snažím se pochopit, proč by to říkal. Nerozumím tomu. Možná řekl: „Dokážeš to!“ Ale byla jsem na druhém konci, takže si nejsem jistá. Chci si napřed sama ujasnit, o čem mluvil.

Musel vás rozhodčí varovat?
Nemusel, protože mě nikdo nekoučoval. Když se podívám na svůj box a oni řeknou: „Pojď do toho!“ nebo „Dobrá práce!“ nevím, co dalšího mám dělat. Potom už jsem se na svůj box vůbec nepodívala.

Mluvila jste o momentech, ze kterých se můžete poučit. Až bude Alexis dostatečně stará, jak jí vysvětlíte, co se tu noc stalo?
Upřímně, nevím. Musím o tom napřed přemýšlet, je rok 2018. 

S největší pravděpodobností si toho ale jednou všimne. 
Myslíte?

Co jí řeknete?
Jestli to uvidí, bude vědět, že jsem si stála za tím, čemu jsem věřila. Stála jsem si za tím, co bylo správné. Někdy se věci v životě nestanou tak, jak chceme, ale měli bychom pokaždé zůstat zdvořilí a pokorní. Myslím si, že to je lekce, ze které se všichni můžeme poučit, stejně jako jsem to udělala já.

Máte nějakou předchozí zkušenost s Carlosem Ramosem?
Nijak zvlášť. Vždycky byl skvělým rozhodčím.

Serena Wiliamsová nadává rozhodčímu na US Open v New Yorku.

Serena Wiliamsová nadává rozhodčímu na US Open v New Yorku.

Zmínila jste, jak na tomhle turnaji pokaždé vypadalo, že něco velkého přijde. Cítila jste se tady, jako byste se vrátila do roku 2009?
Je to pro mě těžké. Víte, myslím, že ten pocit se odehrává jen v ten určitý moment. Nechci se vrátit do roku 2004, ani do roku 2009. Tehdy to teprve všechno začalo.
Nicméně je to jako hra, se kterou musíte hrát. Víte, občas se může zdát, že se pořád něco děje... Teď pro to nemůžu najít to správné slovo. Možná je to shoda okolností.

Podle pravidel byla všechna obvinění vznesená Carlosem oprávněná. Proč si tedy myslíte, že je zloděj?
Protože mi vzal bod. Tvrdí, že jsem podváděla, ale já jsem nepodváděla. Potom jsem s ním hovořila. Řekla jsem mu: „Znáte moji povahu. Moc dobře mě znáte. Víte, že nevyhledávám koučování na hřišti. Tohle prostě nedělám.“ A on mi odpověděl: „Víte co? Rozumím vám.“ Pochopil mě, věděl, co říkám. Byli jsme na stejné straně, rozuměli jsme jeden druhému.
Poté, když jsem si sedla, řekla jsem to znovu. Je mi jasné, co jste viděli, protože to mohlo vypadat – jen proto, že jsem se zrovna podívala na box – že si nechávám radit. Ale já vám říkám, že to tak nebylo. Nepotřebuji podvádět, abych vyhrála. A vy víte, že bych to nikdy neudělala. Už jsem toho vyhrála dost.

Williamsová, která v závěru zápasu jen stěží zadržovala slzy, po druhém mečbolu...
Williamsová, která v závěru zápasu jen stěží zadržovala slzy, po druhém mečbolu...

Myslíte si, že rozhodčí hrál nějakou roli v tom, jak dopadl dnešní zápas?
To je velmi dobrá otázka. Nevím, Myslím si, že Naomi hrála velice dobře, ale cítila jsem, že bych se musela opravdu hodně snažit, abych zápas obrátila a zkusila být první.
Vždycky bojuji až do konce a pokaždé se snažím dostat do popředí, bez ohledu na cokoliv. Ale ona také hrála opravdu velice dobře.

Jaká by podle vás měla být pravidla koučování během zápasu?
Nevyužívám koučování. Na tenise miluji, že mohu být venku. Je to čas, kdy nechci nikoho poslouchat, co mi říká. Vím, že to zní divně, ale je to můj okamžik klidu, když jsem na kurtu a nikdo na mě nemluví. Musíte ten problém vyřešit sami, což je něco, co mi v životě hodně pomohlo. Hodně věcí, kterými během života osobně procházím, musím být schopná vyřešit. Někdy, když jsem na kurtu, mám část sekundy, nanosekundu, abych udělala rozhodnutí, které může změnit celý zápas celého turnaje. Tohle pak aplikuji i do ostatních věcí v mém životě.

Objevilo se ve hře s Naomi něco, co jste vůbec nečekala?
Myslím, že byla velmi, velmi vyrovnaná, stejně jako všechny její hry. Cítila jsem, že hrála fakt dobře. Dala hodně úderů a byla velice soustředěná. Kdykoliv jsem měla brejkbol, přišla se skvělým podáním. Upřímně, je toho hodně, co bych se od ní mohla v tomto zápase naučit a já doufám, že se z toho hodně poučím.

Williamsová, která v závěru zápasu jen stěží zadržovala slzy, po druhém mečbolu...

Williamsová, která v závěru zápasu jen stěží zadržovala slzy, po druhém mečbolu svou přemožitelku objala.

Je to Naomin první grandslamový titul. Přijde vám líto, jaké drama se během zápasu odehrálo? Musí být pro ni hrozně těžké se s tím vyrovnat, ne?
To je důvod, proč nechci odpovídat na otázky. Tohle je její chvíle. To bučení si nezasloužila. Já si to nezasloužila. Lidé na hřišti si to nezasloužili. Všichni přišli, aby se podívali na tenis. Naomi hrála úžasný zápas. Zasloužila si vyhrát.

Pokud byste mohla změnit jednu věc z toho, co se stalo, co by to bylo?
Nevím. Nikdo se nemůže vrátit v čase. Nemůžu tu sedět a říkat, že bych rozhodčího nenazvala zlodějem, protože jsem si myslela, že mi sebral bod.
Jsem tu i proto, abych bojovala za práva žen, za rovnoprávnost a další věci. Nikdy nesebral gem muži, jen proto, že ho nazval zlodějem. Přijde mi, že to má sexistický podtext.
Cítím, že se přes to musím přenést. Ale všechno tohle může být příkladem pro někoho dalšího, kdo chce vyjádřit sám sebe nebo být silnou ženou. Mělo by to být povoleno. Možná ne pro mě, ale pro někoho dalšího.

Tereza Navrátilová, Lidovky.cz
  • 2Diskuse




Najdete na Lidovky.cz