Čtvrtek 28. května 2020svátek má Vilém 15 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Sáblíková se těší, až sundá sádru: Už nechci být uvázaná doma. Nohu si zlomila u potůčku

Martina Sáblíková ukazuje zlatou a stříbrnou medaili, které získala na světovém... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martina Sáblíková ukazuje zlatou a stříbrnou medaili, které získala na světovém... | foto: ČTK

Praha Dnešní vyšetření ve žďárské nemocnici má dát odpověď na to, jak se vyvíjí zranění dvaatřicetileté rychlobruslařky Martiny Sáblíkové. Trojnásobná olympijská vítězka před třemi týdny utrpěla zlomeninu páté nártní kosti na pravé noze.

„Uvidíme, jak na tom budu, jestli to srostlo. Případně se těším na další instrukce,“ říká Sáblíková. „Snad už budu moct začít něco dělat.“

Četl jsem, že vaše zranění bylo poměrně kuriózní. Můžete popsat, jak jste si ho přivodila?
Musím říct, že na tohle opravdu asi nikdy nezapomenu. Prostě jsem běžela z kopce dolů, na lehce rozmáčeném terénu a u starého vodojemu tam teče voda. Nevím, jestli se tomu dá říkat potůček. Snažila jsem se to přeskočit, a jak jsem se odrazila, tak mi to na rozbahněném podkladu uklouzlo a dopadla jsem blbě na jednu nohu. A už to bylo. Přitom takhle skáču dnes a denně přes cokoliv, když běžím v terénu. Byla to nešťastná náhoda.

Nemýlím-li se, je to vaše první podobné zranění? Během vaší závodní kariéry aspoň žádnou zlomeninu nepamatuji.
Je to poprvé od mých pěti let, kdy mám sádru. Musím říct, že mě to samotnou docela zaskočilo. Ze začátku jsem se s tím nedokázala vůbec srovnat.

Sáblíková potřinácté ovládla Světový pohár na dlouhých tratích
Martina Sáblíková potřinácté ovládla Světový pohár na dlouhých tratích


Najednou jste musela zapomenout na nabírání kondice a přípravu na novou sezonu.
Moje sportovní vyžití během dne je nyní prakticky nulové. Bez berlí se nikam nedostanu. Můžu dělat jenom pár posilovacích cviků, při kterých nezapojuji nohy. Až poslední týden mi řekli, že bych mohla začít jezdit na rotopedu. Protože mám sádru jen přes nárt, když mám na noze pedál vzadu, můžu s ní alespoň trochu hýbat. Což jsem moc ráda.

Za normálních okolností jste člověk, který nevydrží bez nějaké sportovní činnosti. Jak teď vynucené volno snášíte?
Pro mě osobně je to dost hrozné. (usmívá se) Jsem opravdu zvyklá se hýbat a teď jsem uvázaná doma, když to tak řeknu. Přitom venku je takové hezké počasí, člověk si říká, že by hned šel ven. Projet se na kolo. A to nemůžu. Kdyby celý měsíc pršelo, byla zima, tak to berete trošku jinak. Ale teď si můžu dojít maximálně na zahradu a zpátky.

Čemu se tedy věnujete? Na sociálních sítích jste si na začátku koronavirové karantény pochvalovala, že máte alespoň čas na četbu.
To je pravda. Za jedno odpoledne jsem zvládla asi tři čtvrtě knížky, kterou jsem měla rozečtenou. To jsem byla ráda, nemohla jsem se od ní odtrhnout. (usmívá se) Bylo mi docela vzácné, že jsem si mohla vzít knížku a nic nedělat. Ale mně to dlouho nevydrží. Musím něco dělat. A tak jsem si našla práci na zahradě, u které si můžete sednout a aspoň trochu pomáhat. Můžete přiložit ruku k dílu a nemusíte si připadat tak nějak bezcenný. (usmívá se) Jen sedět a nic nedělat, to by nebylo nic pro mě.

Říká se: řekni mi co čteš a já ti řeknu, kdo jsi. Co tedy čte Martina Sáblíková?
U mě se to docela střídá, vzhledem k věku. Záleží také na tom, co se mi dostane do ruky, jakou knížku mi někdo doporučí. Vím, že jsem hodně četla Radku Třeštíkovou, mám od ní přečtené asi všechny její knížky. Pak jsou to detektivky, sci-fi, příběhy podle skutečných událostí... Knížek, které mi poslední dobou prošly rukama, je docela dost. Ale nemůžu říct, že bych měla nějaký oblíbený žánr. Čtu, co dostanu, co zrovna frčí nebo o čem mi někdo poví. Je to docela pestrý výběr.

A co zabavit hlavu a ruce činnostmi, jako jsou pletení, háčkování nebo třeba vyšívání?
Do tohohle se raději nepouštím. (směje se) Když jsem si před svojí mamkou posteskla, co asi budu celé dny dělat, že nic nemůžu, tak mi nabídla právě pletení nebo háčkování. Tak jsem jí řekla, že to opravdu dělat nebudu.

Není to „váš šálek kávy“?
Není a asi nikdy nebude. (usmívá se) Pamatuji si, že když jsem byla malá, něco jsem vyšila. Křížovým vzorem, nebo jak se to říká. Ale jinak si myslím, že to není nic, u čeho bych dlouho zůstala.

Tipuji, že nejste ani ten typ člověka, který by trávil celé dny na sociálních sítích komunikací s fanoušky.
No, jsem spíš typ, který tam nedává úplně všechno. Samozřejmě fanoušci vědí, že mám něco s nohou. Ale že bych tam každý den psala příspěvek o tom, co dělám, když nemůžu nic dělat, tak taková nejsem. Asi tam ale v pondělí vložím příspěvek, jak dopadlo vyšetření. Jestli mi sádru sundají, nebo ji prodlouží. Záleží, co mi doktoři řeknou.

Na druhou stranu, díky delšímu volnu jste si našla čas odepsat lidem na jejich dopisy.
To ano. Člověk musí lidem podporu nějakým způsobem vrátit. Jsem hrozně ráda, že jsem měla čas. Aspoň něco pozitivního na tom, že musím trčet doma.

Trenér Petr Novák mi prozradil, že jste měla i nějaké povinnosti směrem ke sponzorům.
Měla jsem plán natáčení pro jednoho sponzora. Ale s ohledem na moje zdraví a na situaci, která nyní po celém světě panuje, se toho moc nedělo. Mojí nevýhodou je to, že si teď nikam ani nezajedu sama. Mám sádru na pravé noze, takže i když mám automat, moc mi nepomáhá.

Je nějaký výhled, kdy byste se mohla vrátit k tréninku?
Bude záležet, v jakém je to zranění stavu. Jestli to srostlo, nebo ne. Doufám, že prognózy budou pozitivní. Snad mi to už sundají. Co jsem pochopila, tak bych mohla prakticky okamžitě na kolo, do terénu. Což je pro mě alfa a omega všeho. Konečně nebudu sedět doma! Pak záleží, jak bude reagovat noha. Samozřejmě to nebude tak, že mi to sundají a já hned půjdu běhat nebo na kolečkové brusle. To ještě minimálně čtrnáct dní nebo tři týdny bude muset počkat.

Oproti původním plánům jste nabrala tréninkové manko. Jak velká komplikace to na začátku přípravy může být?
To nejsem schopná odhadnout. Tím, že jsem měla posezonní volno a po čtrnácti dnech, kdy jsem se začala hýbat, přišlo tohle, jsem mimo skoro dva měsíce v kuse. Uvidíme, jak bude těžké se dostat zpátky. Doufám, že po 23 letech, co provozuji sport, to bude trvat třeba měsíc dva. Ale fakt je hrozně těžké to říct, ještě jsem se s tím nikdy nesetkala.

Řešíte s trenérem Novákem výhled na další přípravu? Když jsme spolu mluvili, stěžoval si, že je dnes těžké něco plánovat i s ohledem na možnosti s případným ubytováním.
Petr dává dohromady termíny, kdy by chtěl, abychom trénovali všichni společně na soustředění. Místa se ale budou odvíjet od možností. Nějaká vize tam je, ale myslím, že se to letos bude vzhledem k situaci hodně posouvat. Koncem května, začátkem června bychom chtěli někam vyjet. Ale uvidíme.

Jak moc vám komplikuje přípravu fakt, že v Česku stále není rychlobruslařská hala? Za ledem budete tak jako tak muset někam do zahraničí.
Samozřejmě i na tohle myslíme, probíráme to. Bude záležet hlavně na tom, jak se bude celá situace vyvíjet, kdy nás kdo kam pustí, jak budeme moct vycestovat. Slyšela jsem, že snad budou nějaké výjimky pro sportovce. Naštěstí na led chodíme až v září, což je ještě docela dost času. Takže doufáme, že se to vyvine nějakým rozumným způsobem v náš prospěch.

Koronavir ochromil doslova celý svět. Sledujete, jak jsou na tom vaše soupeřky a kamarádky ze zahraničí?
Pár lidí dává příspěvky na sociální sítě. Nějakým způsobem to řeší, točí videa, jak tráví čas společně s rodinou. V Holandsku nebo Norsku jsou na tom nechci říct jako my, ale setkávání je tam omezené. V Itálii to mají ještě trošku jiné. Tam snad teprve ve středu mohli poprvé vyjet na kolo ven, ale každý sám. Trénovat měsíc dva jenom doma je přitom strašně stížené. Ale nějakým způsobem se tomu člověk musí postavit a bojovat. Většinou všude probíhá komunikace ve stylu: hlavně na sebe dejte všichni pozor.

Máte informace o další sezoně? Díky tomu, že jste zimní sport, máte ještě docela dost času.
Světové poháry, pokud bude všechno v pořádku celosvětově, by nám měly začít v polovině listopadu. Je to relativně daleko. Problém ale je, že nikdo neví, kam se to celé ještě pohne. Jeden týden je to nějak, druhý týden se všechna opatření mění. Může to ještě všechno nakonec dopadnout úplně jinak.

,

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Zdravotník měří 21. dubna 2020 tlak pacientovi s nemocí covid-19, který je... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Svoboda na dvou kolech Čechy láká. Porovnali jsme nejpopulárnější skútry

Počet skútrů v Česku roste, porovnali jsme ty nejpopulárnější. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Skútr, to znamená hlavně svobodu pohybu namísto stání v kolonách. V porovnání s automobilem nabízí levnější a...

Mám už celé krize dost, hyperbola strachu je šílená, říká šéfkuchař Pohlreich

Krize ho přišla na miliony. „Teď musíme hlavně bojovat a přežít.“ Vláda... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Když vidíte sedět Zdeňka Pohlreicha v úplně prázdné restauraci Next Door v centru Prahy, kde jste si dřív bez rezervace...