Mistr světa i obdivovatel Putina. Šachový Big Vlad končí svou bohatou kariéru

Očima odborníka: Šachový trůn se neotřásl. Carlsen je opět šampion

Poprvé jsem se s Vladimirem Kramnikem setkal v roce 2008, kdy jsem ho pozval do Prahy na zápas s nejlepším českým šachistou Davidem Navarou.

Jeho vysokou, téměř dvoumetrovou postavu nešlo na letišti přehlédnout. A už cestou z něj mi bylo zřejmé, že sotva jsem pro pražský festival ČEZ CHESS TROPHY 2008 mohl vybrat lepšího hosta. Nejenže to byl mistr světa, který v přímém duelu nedal šanci legendárnímu Garrimu Kasparovovi, ale zároveň to byl velmi milý, vzdělaný a chytrý člověk s hezky suchým humorem. Třeba když jsem se ho ptal, jestli věří v budoucnost šachu, řekl, že „především příliš nevěří v budoucnost lidstva.“

Argumentace pro Putina

Kramnik se narodil v roce 1975 v bývalém Sovětském svazu, v Tuapse u Černého moře. Šachy se naučil v pěti letech a již v sedmi, jak sám rád říkává, se stal šachovým profesionálem: „Uléval jsem se za školy, odbýval domácí úkoly, veškerý svůj volný čas jsem věnoval šachu.“

V patnácti, když končil základní školu, patřil na světové ratingové listině již mezi padesát nejlepších šachistů světa.

V sedmnácti letech byl na základě razantní přímluvy mistra světa Kasparova nominován do družstva Ruska na šachovou olympiádu v Manile. „Voloďa musí být členem týmu, v jeho partiích vidím rukopis mistra světa,“ řekl tehdy Kasparov a ve svém odhadu se nemýlil. Nejenže na olympiádě Kramnik uhrál fantastických 8,5 bodu z devíti partii, ale v roce 2000 spolu sehráli zápas o titul mistra světa a Kramnik zvítězil již před limitem, před poslední šestnáctou partií. Ve dvou partiích Kasparova porazil, ani jednou neprohrál, a při třinácti remízách tak celkově zvítězil 8,5:6,5.

Mistr pozičního stylu s hluboce propracovaným repertoárem zahájení vyhrál desítky mezinárodních turnajů, například superturnaj v Dortmundu jedenáctkrát.

Jeho sílu pocítil i český reprezentant David Navara, kterého Kramnik ve zmíněném pražském zápase porazil 5,5:2,5.

Tehdy jsem se s mistrem světa Kramnikem bavil nejen o šachu, ale i o politice, přičemž on byl prvním člověkem, který velmi racionálně argumentoval pro ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Chcete-li porozumět současnému Rusku, nesmíte vytrhávat z kontextu jen určité aspekty ruské reality. Stejně jako když hodnotíte pozici při šachové partii, musíte mít na zřeteli celou šachovnici. Každá pozice, i ta nejlépe rozehraná, většinou mívá nějaké slabé místo, a naopak i ve špatné pozici se dá najít silné místo, které vám dá možnost protihry. Můžete dokonce mít fantastickou pozici, dvě figury navíc a volného pěšce na sedmé řadě, ale k čemu vám to je, když vám hrozí příštím tahem mat? A stejně tak je nesmyslné velebit údajnou demokracii v Rusku v devadesátých letech, kdy většina obyvatelstva v té době neměla peníze ani na základní potraviny,“ říkal Vladimir Kramnik.

A pokračoval: „V devadesátých letech většina obyvatelstva v Rusku bojovala o holé přežití. Tomu se nedalo říkat život, jak byl vnímán v Evropě na konci dvacátého století. Většina lidí měla na měsíc maximálně padesát dolarů, mnozí proto hladověli, mnohým se nedostávalo základní zdravotní péče, neměli peníze ani na obyčejné léky. Rusové umírali jako králíci, taková demokracie se už nesmí opakovat.“

Usadil se v Ženevě

V době rozhovoru Vladimir Kramnik žil v Paříži, kde si vzal francouzskou novinářku Marii Lauru Germonovou. Mají spolu dvě děti a poslední roky přebývají ve Švýcarsku v Ženevě.

Když jsem se s ním minulý týden potkal ve Wijk aan Zee a přál mu hodně šachového štěstí pro poslední třetinu turnaje, odpověděl, že už ho potřebovat nebude. V tu chvíli jsem tomu rozuměl tak, že turnaj má tak špatně rozehraný, že mu je jedno, jestli skončí poslední nebo předposlední. Ale Big Vlad, jak se mezi šachisty velmistru Kramnikovi přezdívá, v tu chvíli již věděl, že hraje svůj poslední vážný turnaj v životě.