21. září 2019 5:01 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Šéf basketu o úspěchu na MS: Na kluky se přenesl velice ‚nečeský‘ přístup Tomáše Satoranského

Miroslav Jansta, předseda České basketbalové federace a České unie sportu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Miroslav Jansta, předseda České basketbalové federace a České unie sportu. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Šéf českého basketbalu doufá, že po úspěchu českých basketbalistů na MS státu i sponzorům dojde, že se vyplatí jej podpořit. Sport by měl být financemi podporován minimálně na úrovni kultury, myslí si Miroslav Jansta. Je to podle něj především základ zdravého životního stylu.

LN: Stále jste v euforii?
Jsem v absolutní euforii už od výhry s Tureckem v posledním zápase skupiny. To byla porážka země, v níž se do basketu lijí miliardy ročně a kde mají výborné hráče. Na kluky se pak přenesl velice „nečeský“ přístup Tomáše Satoranského neuspokojit se s už dosaženým a chtít víc. Díky tomu jsme i z porážek odcházeli se vztyčenou hlavou.

LN: Kde přišly pro úspěch z pohledu funkcionáře klíčové díly skládačky?
Mám uspokojení z toho, že to vše zapadlo do sebe tak, jak mělo. Znám to, v basketu jsem si prošel rolí hráče i rozhodčího. Jako funkcionář jsem zase vybudoval z krajského klubu v Nymburku nejznámější středoevropský klub. A především to bylo s minimálními prostředky, ne jako v Polsku, kde momentálně do basketbalu proudí obrovské peníze. Ale přesto Poláky porážíme, neděláme to totiž pro byznys. Já to dělám zdarma, jako koníček.

Miroslav Jansta vítá Ondřeje Balvína při příletu z ČÍny, kde Češi obsadili...
„Chceme zbláznit republiku,“ říká o evropském šampionátu v roce 2021 Miroslav...

LN: Můžete ukázat na nějaký zlomový moment?
To byla porážka v přípravě od Němců, potřebovali jsme, aby nám spadl hřebínek. Hráli jsme hrozně, vůbec jsme nebránili. Když jsme pak i s výsostně basketbalovou Litvou prohráli o tři, věděl jsem, že ostuda to v Číně už nebude.

LN: Vy jste ale zároveň také advokát. Promlouvá to nějak do vašeho vedení ČBF?
V této profesi musím umět pracovat s lidmi a odhadnout jejich charakter. V případě basketu to bylo podobné, v týmu je potřeba správně namíchat charaktery. Povedlo se to v Nymburku a později i u reprezentace.

LN: To platí asi především pro trenérskou pozici…
Když jsem vybíral už v Nymburku zahraničního trenéra, mířil jsem hlavně na ten správný naturel, který vtisknout českému basketu. Přemýšlel jsem nad Izraelem a Litvou, obě jsou to malé a velmi hrdé země. Padla volba na Izraelce Muliho Katzurina, který vyžadoval brutální obranu a pevnou disciplínu. Tato změna kultury byla klíčová.

Poté přišel Ronen Ginzburg, který dále rozvinul Katzurinovu vizi. Pak už jsem se stal předsedou ČBF a začal přemýšlet, co uděláme s reprezentací, kterou ale beztak tvořila většina kádru Nymburku, což platí dosud.

LN: Hrálo v úspěchu reprezentace roli, že Nymburk nastupoval v zahraničí?
Jasně, hráli východoevropskou VTB ligu, Eurocup i Ligu mistrů. Jsou díky tomu psychicky odolní a také je poznali mezinárodní rozhodčí. To je důležité. Když nastoupíte s českým trenérem, který nemá mezinárodní postavení, už od prvního útoku prohráváte 10:0. Nemá respekt. U nás už ale třeba Petr Czudek (asistent trenéra reprezentace Ginzburga – pozn. red.) tento respekt získává prostřednictvím reprezentace i díky úspěchům Opavy. To je cesta – dostat další české týmy do Evropy.

LN: Ronen Ginzburg byl tedy pro reprezentaci ideální volbou?
Současný úspěch je jeho velká zásluha. Osvědčil se jako dobrý komunikátor a diplomat, podařilo se mu tým naladit na správnou frekvenci. Z lidí jako Bohačík, Pumprla, Schilb, Balvín, Auda či Peterka udělal osobnosti, o kterých česká veřejnost nevěděla. Zároveň se projevila i dlouhodobá práce Michala Ježdíka, který prostředí českého trenérského basketu zprofesionalizoval, dostal do něj složky jako nutriční specialista, specifický kondiční trenér, mentální příprava a rozvoj osobnosti. Zároveň věnuje velkou energii spolupráci s českými a zahraničními odborníky, včetně vzdělávání našich trenérů, a s celým svým týmem se snaží každému výraznému talentu poskytnout individuální péči včetně hráčů z národního týmu.

LN: Trenér Ginzburg se mi také zmínil , že by tu byla možnost získat nějakého hráče skrze české občanství…
V tomto jsme měli štěstí s Blakem Schilbem, kterého jsem měl vždy hrozně rád. Je to opravdový Čech, má to tu rád, má také Češku za manželku. Přitom získat český pas není jednoduché, své o tom ví právě Ronen. Ten si pas nepochybně zaslouží, jenže neudělá pohovory v češtině. S hráči totiž komunikuje jen anglicky, to je v basketbale běžné. Víme také o dalších potenciálních kandidátech na český pas, jsou to bývalí hráči Nymburku a mají k naší zemi vztah. Nechtěl bych totiž v týmu žádného žoldáka, který nemá k Česku vztah. Vždyť Schilb šel hrát tři dny po těžkém výronu kotníku, mohl si tak zkazit celý zbytek kariéry, ale šel do toho pro Českou republiku. Martina Kříže také obdivuji, nastoupit tři měsíce po přetržené achilovce, to je neuvěřitelná vůle.

LN: Chodili po mistrovství gratulace ze světa?
To víte, že ano. Ani si neuvědomujeme, jakou reklamu nám to po světě udělalo. Dostával jsem gratulace od dalších předsedů basketbalových federací, některé upřímné, jiné spíše ze závisti. Potěšilo mě to, protože já do světa obvykle nejezdím a nepotkávám se s nimi. Když o českém basketbale mluví světová jména jako o největším překvapení šampionátu, musíte mít nutně radost. Skvělý dojem jsme zanechali i v Číně, větší a lepší, než jaký tam může udělat jakýkoliv politik.

LN: Dříve se láteřilo, že málo Čechů hraje v zahraničí, a my tak nemůžeme konkurovat. Letošní tým ale stál ve velkém na hráčích z domácí soutěže…
Česká liga není vůbec špatná, rozhodně je lepší než třeba rakouská. U pár týmů chybí jen krůček do evropských soutěží. To jsou Pardubice, Děčín a v budoucnu Ústí nad Labem či Svitavy. Musí jen přidat pár milionů a lépe sladit vedení a trenéra. Díky práci Michala Ježdíka a jeho trenérskému zázemí nám tu opět v dorostencích dorůstají hráči, kteří mají i na Euroligu. To je podstatné.

LN: Nabízí se tedy otázka: Co dál?
To už se netýká jen basketbalu. Stát by měl konečně po třiceti letech pořádně podpořit kolektivní sporty. Jsou zanedbaní trenéři, sportoviště i lidé, kteří se o ně starají. Ti to dělají prakticky zadarmo, doba dobrovolníků ale končí. Jsou to srdcaři, kteří pracují za menší než minimální mzdu. Je prostě potřeba, aby sport byl financemi podporován minimálně na úrovni kultury. Je to především základ zdravého životního stylu.

LN: Už od začátků v Nymburku se vám dařilo získávat finance od sponzorů. Chybí v tomto ohledu něco vrcholovému sportu?
Myslím, že by se měly v tomto směru upravit daňové zákony, aby měly soukromé firmy vůbec chuť český sport podporovat. Teď to drží podnikatelé nadšenci, kteří do toho dávají vlastní peníze a nemají z toho nic než osobní potěšení. Musíme mířit na velké nadnárodní firmy, aby nám tu investovaly jak do sportu, tak do kultury i sociální agendy.

LN: Uvědomí si sponzoři po úspěchu na MS hodnotu českého basketu?
Doufám, že si to uvědomí především všichni politici bez rozdílu. Sport se tu jen dehonestuje, na pozitiva se ale nehledí. Pro mě je hlavní úpadek vrcholových sportů dán ústupem sponzoringu od firem. Ty cílí na individuální sporty, kde stojí podpora sportovce oproti celému týmu pakatel. Teď nám tu vzniká nová národní sportovní agentura, snad se jí povede sportovní prostředí stabilizovat.

LN: Co si z pozice šéfa ČBF od nové agentury slibujete?
Hlavně že budou jasně stanovené peníze pro sport a že za ně bude přímo někdo ve státní správě zodpovědný. Už jen to na ně vytvoří tlak, už se nebudou moci schovat za jedno rozbředlé ministerstvo školství, které mělo na starost hrozně rozsáhlou agendu a sport zůstával na druhé koleji. Jsem rád, že kromě mě už i Milan Hnilička (šéf nové sportovní agentury – pozn. red.) říká, že sport má dostávat tolik co kultura. Nikdo se to dříve neodvážil ani říct. Vím, že Hniličku teď kritizují všichni zleva i zprava, ale co jiného navrhují? Já chtěl ministerstvo, ale na to je ještě brzy. Přitom například sport nebyl zkompromitován zdaleka minulým režimem tolik jako kultura.

LN: Měla by teď pozornost mířit na ty nejmenší sportovce?
Základem by měli být trenéři a sportoviště, pak samozřejmě i nábory těch nejmenších. Jsem přesvědčen, že s trenéry a sportovišti vzroste i zájem rodičů dávat své děti na sport. Mám to osvědčené u svých třech dcer. Měli bychom využít to nadšení, které úspěch v Číně vyvolal. Kdo je hrdý na naši zemi, je přece hrdý i na naše sportovce se lvem na hrudi.

LN: Co teď čeká český basketbal?
Za rok budeme hrát olympijskou kvalifikaci, hlavně se nám ale podařilo pilnou diplomacií vyjednat pro Prahu jednu ze skupin evropského šampionátu. Na tom si musíme dát záležet, signál z Prahy půjde do Evropy i zbytku světa. Myslím, že Česká televize nebude nákupu práv na basketbal litovat. A také budeme společně s volejbalem brzy slavit sto let od založení svazu, kdysi totiž basketbal a volejbal měly společný svaz.

LN: Vám asi nemusím říkat, jak důležité jsou ve sportu peníze. Jak ale dostat sponzory do ligy, které dominuje už třináct let jeden tým?
Je to těžké. Je škoda, že chybí dva až tři týmy, které by Nymburk porážely. Na druhou stranu jsme zaznamenali nárůst návštěvnosti a další týmy, jako jsou Svitavy, Olomoucko či Děčín, se výrazně zkvalitnily. Kromě Nymburku je tu dalších šest velmi kvalitních týmů, na které se dobře dívá. Chybí jen krůček, aby mohly konkurovat v Evropě, vezměte si případ Opavy. Ta hrála evropskou soutěž s rozpočtem okolo 11 milionů a dvakrát v ní zvítězila. S tím nikdo nepočítal, byli za absolutního outsidera. Nymburk je na své úrovni také v evropském kontextu naprosto nejchudší klub široko daleko. Je vidět, že dokážeme s málo penězi vyprodukovat hodně muziky.

LN: Co teď budete vzhledem k roku 2021 od českého státu požadovat?
Jinde bývá standardem zaplatit účastnický poplatek, ten je pro nás 67 milionů. Také by nám mohli něco přidat na organizaci, účast za pořádání samotné skupiny je 140 milionů. Jsme připraveni se otevřít a ukázat, co všechno platíme. Například v Německu dali na mistrovství Evropy 8,5 milionu eur. My budeme rádi za tři, zbytek musíme získat od sponzorů. Už pořádání šampionátu jsme získali vášní pro sport. Všichni ostatní tam přivezli vrcholné politiky svých zemí. Naši kandidaturu jeli prezentovat Jiří Welsch, Pavel Pumprla a Karolína Kurková, což na světové federaci hodně zapůsobilo.

LN: Budete teď značku českého basketbalu aktivněji využívat při získávání sponzorů?
Vždycky za nimi budeme muset chodit, teď uvidí, že se nám dá věřit. Takto jsme na poslední chvíli domlouvali podporu od Home Creditu, ti ani netušili, jaký dosah to nakonec bude mít. Za malé prostředky získali neskutečnou reklamu, všichni odborníci mluvili o českém překvapení. Hrozně důležité bylo také chování lidí přímo na turnaji. Jako příklad mohu dát Český dům, který fungoval v Šanghaji, ten byl zcela unikátní, udělalo nám to obrovskou reklamu. Hodně se pak v hledišti fandilo třeba Polákům, ale nejlepší jméno si udělali Australané a Češi. Český basketbal udělal v Číně skok z mezaninu do vyššího patra. Doufám, že po mistrovství Evropy 2021 si budeme klást ještě vyšší cíle. Snad také po tomto našem úspěchu dojde státu i sponzorům, že basketbal je veskrze globální sport, že jde doslova o celoplanetární fenomén, který se vyplatí podpořit.

Miroslav Jansta (57):

Právník a bývalý poslanec Federálního shromáždění (1990–1992). Přes dvacet let působí jako sportovní funkcionář, nejvýrazněji jako strůjce vzestupu basketbalového klubu v Nymburku.

■ Spoluzakladatel advokátní kanceláře Jansta, Kostka a spol.

■ Od roku 2012 působí v čele České unie sportu (tehdy ČSTV), od roku 2009 je předsedou České basketbalové federace. Za jeho působení u ČBF získaly české reprezentantky 2. místo na MS a reprezentanti 6. místo na MS.

■ Žije s ženou Kateřinou a třemi dcerami.

Premium

Výrazný nos, vzdělání sestry. Proto si Gott vybral Ivanu, říká novinářka

Anna Kelnerová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Profesní vztah je pojil pětadvacet let, ona ho však osobně poznala už jako holčička. Navzdory všem turbulencím, které...

Krampol o Belmondovi: Když on točil Zvíře, já hrál traktoristu

Anna Kelnerová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Přes třicet let promlouvá na české diváky božský Bébel, jak Jean-Paul Belmondovi v rodné Francii přezdívají, hlasem...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Anna Kelnerová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...