20. června 2019 13:00 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Sexy jazyk, odhalené ženy, pivo. Světoví softbalisté objevují Česko

Zápas mezi Českem a Japonskem na MS v softbale. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zápas mezi Českem a Japonskem na MS v softbale. | foto: ČTK

PRAHA Nad prosluněným areálem se třepotají vlajky šestnácti zemí, nedaleko od nich velký banner vítá v několika jazycích zahraniční návštěvníky. Poprvé zavítalo mistrovství světa softbalistů na evropský kontinent. A spolu s ním se do Prahy a Havlíčkova Brodu přesunuly týmy z různých koutů světa.

„Jsem rád, že se šampionát koná v Evropě, je to příjemná změna,“ prohlásil Australan Adam Folkard.

Dříve bylo mužské softbalové mistrovství světa doménou mimoevropských zemí. V pořadatelství se střídaly Nový Zéland, Kanada, několikrát turnaj hostily i Spojené státy americké.

Starý kontinent si na svůj první mužský šampionát musel dlouho počkat.

Až nyní, poprvé od roku 1966, kdy se úvodní turnaj konal, zamířil do Evropy.

„Celkově jsem šampionátem příjemně překvapený, místo konání je úžasné a atmosféra okolo hřiště je uvolněná,“ hodnotil Christopher Bann z Jihoafrické republiky.

„Turnaj je velmi dobře zorganizovaný. Kdykoliv cokoliv potřebujeme, pořadatelé to zařídí,“ chválil nadhazovač Folkard.

Zápasy českého týmu navštěvuje okolo tří tisíc fanoušků. Dopolední klání zase zaplňují děti ze základních a středních škol. Za svými oblíbenci se vypravili i někteří zahraniční příznivci.

„Je to úžasné. Po vítězství nad Jihoafrickou republikou na nás čekal dav školáků a podepisovali jsme se jim, to bylo skvělé,“ řekl 32letý Australan.

Turnaj nebyl novinkou jen pro pořadatele, kteří museli řešit, jak zvládnout nápor 270 hráčů ze 16 zemí a tisíců fanoušků, ale i pro softbalisty samotné.

Někteří jsou totiž v Evropě vůbec poprvé.

„Za oceán jsem letěl pouze jednou, v roce 2017 do Kanady na světový šampionát,“ vysvětloval botswanský polař Kabo Mathlo. „Když jsem slyšel, že poletíme do České republiky, tak jsem si vyhledával informace a zjistil jsem, že tu má být opravdu teplo. A upřímně, není mi teplo, je mi opravdu horko,“ smál se.

„Po příletu na letiště jsem hned žasl nad místní kulturou. Především mě překvapilo, jak se oblékáte. Jaké nosí ženy krátké sukně a kraťasy. Nevím, jestli je to tím teplem, ale byl jsem opravdu překvapený. To v naší zemi není normální,“ pokračoval.

Šampionát a dál?

Vedle turnaje poznávají softbalisté Česko i z jiné než sportovní stránky.

Během volna navštívili třeba historické centrum Prahy. „Máte to tu překrásné. Slyšel jsem ale, že Praha je úžasná, už před příjezdem. Jen jsem nečekal, že je to tak velké město,“ řekl Folkard.

„Praha má skvělou atmosféru a je velmi historická. Místní památky jsou úžasné. A upřímně jsem překvapený, kolik lidí tu mluví anglicky,“ žasl jeho krajan Scott Patterson.

A nebrání se ani místní kuchyni. „Pivo i české jídlo mi moc chutnalo,“ uvedl Argentinec Federico Eder, který už Českou republiku poznal, když v roce 2016 hrál za Žraloky z Ledenic.

„Než jsme přijeli do České republiky, tak nám říkali, že pivo tu je levnější než voda. A je to pravda. Je jiné než to naše, ale je dobré,“ smál se Folkard.

Jediný problém tak nastává s českým jazykem. „Baví mě poslouchat, když si lidé objednávají jídlo v češtině. Nemáme tušení, co říkají, ale zní to poměrně legračně,“ řekl australský nadhazovač.

„Ten jazyk mi přijde sexy, ale umím jenom pozdravit,“ přiznal Jusuke Morita, japonský polař.

Na další objevování však už moc prostoru nezbude. Mistrovství světa totiž pomalu vrcholí.

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.