130 let
Legendární žokej Josef Váňa s bělkou Sixteen

Legendární žokej Josef Váňa s bělkou Sixteen | foto: František Vlček, Lidové noviny

Sixteen slavila triumf jablky

Sport
  •   18:07
MLYNCE - Samota Mlynce je zalitá sluncem, v kolotoči se procházejí koně. Mezi nimi pochoduje slavná sedmiletá bělka Sixteen, tři nohy, z nichž po nedělní Velké pardubické crčela krev, má v dolní části obvázané.

„Jsou to jen škrábance, které se rychle zahojí,“ vysvětluje ošetřovatel David Zpěvák. „Buď jí to udělá jiný kůň, anebo se odře o překážky. Ale skákala super, spíš se držela od ostatních koní.“

Při Velké stál u Taxisova příkopu. „Je to kobylka, která má srdce. Bojuje, hned tak se nedá. Už jsem dostih třikrát viděl znovu na videu,“ dodává ošetřovatel.

Naposledy si užíval u videa v pondělí večer. U žokeje Josefa Bartoše, který má byt v domě majitele statku a stájí Josefa Váni, věhlasného žokeje a trenéra, slavili triumf Sixteen i Váni. Kromě vítězné bělky totiž připravuje i Decent Fellowa a Juventuse, kteří ve Velké doběhli na druhém, resp. pátém místě.

Aristokratka a potvora
„V neděli jsme dorazili před půlnocí, byli jsme vyřízení. Ale v pondělí jsme si to protáhli, i když zase ne moc - ráno vstáváme v půl šesté, práce kolem koní nepočká,“ přibližuje Zpěvák.

Jaká je vlastně Sixteen? „Je to aristokratka a potvora. Mezi koňmi si ale zjednala respekt. Jenže mně nějak nesedí, já radši koně jako stodoly, mašiny. Sixteen je střízlík, který se k pětapadesátiletému dědkovi nehodí,“ usmívá se Josef Váňa.

„Já s ní vycházím dobře. Nakrmím ji, občas se na ní i svezu. Možná s ní nemám problémy proto, že s ní nejezdím rychlé práce,“ míní Věra Grabovská, „futrmajstr“, který se koním stará o krmení.

Před domem tlačí kočárek s desetiměsíčním synkem Josef Bartoš. Jeho levou ruku, kterou si v neděli zlomil v jednom z rámcových dostihů a nemohl pak při Velké obhajovat loňský triumf v sedle Decent Fellowa, zdobí sádra.

„Možná by pro mě bylo horší, kdyby vyhrál Decent s Tomášem Hurtem, strašně jsem chtěl jet. Ale Sixteen jela výborně, tím se negativa srovnala,“ usmívá se špičkový žokej Váňova týmu. „Teď ale na dostihy myslet nemůžu, jsem na pět neděl mimo hru, začnu až v prosinci v Římě,“ má jasno.

Jak vlastně Sixteen své vítězství oslavovala? „Hned v noci po nedělním příjezdu jsem jí dala mrkev a jablka, to mají koně nejradši. Čekala jsem na ni ráda - na Velkou jsem se dívala v televizi, popíjela kafe a křičela - Sixteen, jedu!“ směje se Grabovská. „Na to, jak je malá, je strašně šikovná,“ dodává.

Také koně se léčí laserem
Odřené nohy koní nejsou ničím nevšedním. „Když se vrátila z kvalifikace, kterou vyhrála, bylo to horší,“ říká Josef Váňa. „Na jedné noze měla tržnou ránu až do šlachy. Dva týdny jsme si nebyli jisti, jestli ji do Velké vůbec dáme do pořádku. Ale zašilo se to, šlacha naštěstí nebyla chycená. A máme tu laser, který léčení takových ran urychluje, pomohlo to,“ pokyvuje hlavou legenda českého turfu.

Zeď jeho domu zdobí sádrová hlava bílého koně. Je to snad na oslavu nedělního triumfu Sixteen?

„Ale ne, to tady máme odjakživa. Karel, kastelán ze zámku v Manětíně, dělá sádrové věci, tak jsem si to u něj objednal. Zeď je tmavá, tak je koňská hlava bílá, nic v tom nehledejte. Ale teď je to stylové, že?“ směje se pětinásobný vítěz Velké pardubické.

Autor: Jiří Jakoubek