Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Skifařka Knapková: Cesta ke zlatu? Méně tréninku

Sport

  10:00
BLED/PRAHA - Česká skifařka odjistila nálož. Po stříbrné sobotní bitvě Ondřeje Synka nachystala Miroslava Knapková (30) překvapení, když včera na veslařském mistrovství světa na slovinském jezeře Bled vybojovala zlatou medaili. Po loňském Synkově úspěchu se svěřenkyně trenéra Tomáše Kacovského stala teprve druhou českou šampionkou v olympijské disciplíně. „Nemůžu tomu uvěřit,“ říkala majitelka stříbra z let 2005 a 2006 a bronzu z roku 2009 chvíli po historickém triumfu.

Miroslava Knapková. foto: ČTK

Jste mistryní světa, jak vám to zní?
Neuvěřitelně! Pořád mi to nějak nedochází, i když už mám zlatou medaili na krku a pořád chodí gratulanti. Já a mistryně světa? To přece není možné! Nádhera...

Napadlo vás možná po sobotním Synkově stříbru, že byste chtěla být ještě lepší?
To ne, takhle jsem neuvažovala. Ondra zajel výborný závod a nebýt jeho virózy krátce před šampionátem, vyhrál by taky. O tom jsem přesvědčena.

Účet otevřel Synek stříbrem

Ondřej Synek

Skifař Ondřej Synek v sobotu neobhájil na veslařském MS na jezeře Bled zlato z loňského Karapira, zklamání však nepocítil. „Po komplikacích, které mě postihly, jsem spokojený,“ uvedl pro LN Synek, který dostal nedlouho před šampionátem střevní chřipku, za dva dny ztratil pět kilogramů a téměř týden nemohl trénovat. „Proto se mi tu rozjížďka a čtvrtfinále vůbec nejely dobře, lepší to bylo až v semifinále a v pohodě bylo až finále,“ dodal veslař, kterému oplatil loňskou prohru Mahe Drysdale z Nového Zélandu. „Při hymně jsem mu slíbil, že na olympiádě se bude hrát česká,“ usmál se.

Sobotní semifinálovou jízdu jste bezpečně vyhrála v nejlepším čase z obou jízd. Nebylo to nebezpečné pro psychiku?
Určitě mi to zvedlo sebevědomí, ale bylo dobré zůstat na zemi. Vždy všechny postupující holky mohly taktizovat a šetřit síly na finále. Z toho jsem byla trochu nervózní, ženský skif je letos vyrovnaný a předem se nedalo říct, kdo bude mít medaili.

Ve finále jste začala nejpomaleji. Nemohlo vás to rozhodit?
Nemyslím, odstupy nebyly velké, i když jsem do prvního kilometru kolem sebe moc nekoukala. Možná jsem mohla jet krapet rychleji, ale nestresovalo mě to. Spíš jsem hleděla pošetřit síly na druhý kilometr a na finiš.

Rok co rok vás pronásledují výpadky kvůli nemocem, ani letos vám v zimě a zjara zdraví nesloužilo. Kde se ve vás tedy vzala ta forma?
Nevím! (smích) Za poslední roky jsem letos byla nejvíc nemocná, tak málo jsem nikdy netrénovala. Asi při mně stál veslařský pánbíček...

Konečně jste porazila Bělorusku Jekatěrinu Karstenovou, dvojnásobnou olympijskou vítězku a šestinásobnou mistryni světa na skifu. Jak moc její skalp těší?
Strašně, byly roky, kdy jsem o to hodně usilovala. Kolikrát mi chyběl kousíček, takže jsem tomu přestávala věřit. Ale ukázalo se, že letos už tak dobrá není a myslím, že je ráda i za stříbro. Na regatě v Lucernu skončila čtvrtá, je jí třicet devět a mladých skifařek přibývá.

To se trochu týká také vás – jak dlouho ještě hodláte mladým soupeřkám čelit?
Do olympiády v Londýně určitě, potom se uvidí. Nechala bych to otevřené.

Už plánujete oslavu své historické medaile?
Teď jsem na dopingové kontrole a už mi někdo přinesl pivo. Slavit asi začneme v autobusu do Prahy. Čas odjezdu už jsem prošvihla, doufám, že mi neujedou... (smích)

Víte, že jste ziskem zlata vystoupila ze stínu Ondřeje Synka?
Tak to neberu. Ondra zajel výborně, všechna čest po té nemoci.