Jak se vám z lavičky utkání sledovalo?
Určitě jsme chtěli mít utkání víc pod kontrolou. Ale soupeř zahrál opravdu velice dobře. Proto jsme museli dlouhou dobu spíš bránit.
Je bezbranková remíza dobrý výsledek pro odvetu?
Moc ne. Prakticky vůbec nic to neřeší.
Co vám proběhlo hlavou, když jste se dostal na hřiště?
Chtěl jsem hlavně trochu pomoci. Doufal jsem, že se mi něco povede a třeba to povede ke gólu.
Jak byste zhodnotil vaši půlhodinu na trávníku?
Věřil jsem, že dostanu nějaký dobrý balon a něco s ním provedu, ale to se za těch třicet minut nestalo. S těmi balony zezadu jsme si neuměli poradit.
Ještě nějaké zvláštní pocity? Poprvé po návratu do Slavie jste hrál soutěžní utkání...
To už nebylo tak horké. Výjimečné to bylo při prvním přáteláku. Teď v Žilině jsem myslel na to, abych byl platný pro mančaft. Ale nezapírám, že mě potěšilo, když mi zatleskali i domácí fanoušci. To vždycky zahřeje na srdci.
Všiml jste si, že by vám věnovali hráči Žiliny speciální pozornost?
To určitě ne. Fotbal je přece týmová hra. Žilina je teď spíš zklamaná, že zápas skončil jen bez branek.
Co vám před odvetou může pomoci?
To, že si v neděli zahrajeme ligu s Jabloncem. Je vidět, že jsme ještě nesehraní a děláme hodně chyb. Každý zápas navíc nám jedině prospěje.
