3. srpna 2011 15:48 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Smutný Tesař: Bakalář je nenahraditelný

Robert Bakalář. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Robert Bakalář. | foto: ČTK

PRAHA Byli dlouholetí přátelé a o nemoci Roberta Bakaláře, cyklistického nadšence, moderátora a komentátora, proto věděl. I tak ale s Luborem Tesařem, bývalý českým špičkovým cyklistou, informace o jeho úmrtí otřásla. "Zažil v posledních měsících velký zápřah. Ale zvládnul to a se ctí odešel," řekl Tesař v rozhovoru pro Lidové noviny.

LN Jak moc vás zasáhla smrt Roberta Bakaláře?
Já jsem to bohužel trochu tušil, že se něco podobného blíží, věděl jsem o jeho zdravotních problémech, ale počítat s tím člověk nikdy nemůže. Bohužel se to asi dalo čekat, otázkou spíše bylo kdy. Největší ranou bylo hlavně to, když jsme se o Robertových problémech poprvé dozvěděl. Teď ale to vypadalo zase celkem dobře, odkomentoval Giro d´Italia, Tour de France. Člověk si říkal, že to třeba tak zlé nebude, ale bohužel. Spíše to bylo dané tím, jaký byl Robert profesionál, Tour pro něj byla srdeční záležitost a nechtěl se jí vzdát za žádnou cenu.

SMRT ROBERTA BAKALÁŘE

LN Když si člověk uvědomí, že byl nemocný a dokázal odkomentovat během tří měsíců dva třítýdnové etapáky, nezbývá než smeknout.
To souhlasím, pro toho komentátora je vlastně podobný zápřah jako pro nás cyklisty. Musí to být pro něj obrovský nápor. A když to vezmu z této stránky, cyklisté po takové enormní výdeji, kdy jedou tři týdny na sto procent také často onemocní, když se vrátí do normálního režimu. Což je logické, i tak se na to teď dívám. Na závěr odkomentoval Tour a se ctí jemu vlastní odešel.

LN Jak vnímáte smrt Roberta Bakaláře z pohledu české cyklistiky?
Je to nenahraditelná osoba naší cyklistiky posledních třiceti let, v posledních patnácti letech to byl pro mě největší odborník u nás. Byl to velký komentátor, naprostý profesionál.

LN Oba jste organizovali různé závody v českém prostředí, spolupracovali jste někdy na nějakém projektu?
Já bych o tom tak nemluvil. Vyloženě spolu jsme žádný závod neorganizovali. Robert byl pro mě kamarád, navzájem jsme si občas pomohli, ale klasická spolupráce to ne. Ale často jsme si volali nebo si sedli a mluvili o cyklistice.

LN Vzpomenete si, kdy jste si naposledy takto sedli a povídali si o cyklistice?
To je hodně těžká otázka. V poslední době jsem se neviděli moc osobně, ale často jsme si volali, já byl párkrát i ve vysílání Eurosportu na Tour. Volali jsme si častěji, dříve jsme ale hodně sedávali na kafe a povídali si. Pro mě odešel člověk s výjimečným hlasem, skvělý člověk i velký odborník. Znali ho naše babičky a dědové a stejně tak jej respektují mladí cyklisté, kteří někteří možná jezdí i díky němu.

Křišťálová lupa 2011

LN Poslední dvě velké Grand Tour s Bakalářem odkomentoval Štěpán Straka. Myslíte, že to byl záměr, že si vychovával a připravoval svého nástupce?
Myslím, že určitě. Robert musel moc dobře vědět, jak na tom je. Snažil se nejen jemu předat co nejvíce zkušeností a informací a teď je na něm a jeho parťácích, jak dobrými žáky byli. Uvidíme, kolik se toho naučili a dokázali toho vstřebat. Ale budou to mít těžké. Je to jak ve sportu, výjimeční lidé se rodí jednou za spousty let a ne vše se lze naučit, musíte to mít už v sobě, musíte se s tím narodit.

LN Takže status "legendy" si podle vás zaslouží právem, i když někteří lidé na něj takto nepohlížejí?
Bezesporu, stoprocentně.

LN Pan Černý zmínil zálibu Bakaláře v červeném vínu. Sdíleli jste ji někdy společně?
(usměje se) Moc dobře si to nevybavuji, jestli jsme spolu popíjeli. Když jsem závodil a začali jsme se stýkat častěji, tak já jsem v Praze nebydlel, dojížděl jsem autem, takže jsem pít nemohl. Ale určitě jsme si na skleničku sedli, jen si to teď konkrétně nevybavuji.

LN A nějaký veselý zážitek, který vám utkvěl v paměti?
Na to se teď každý ptá, ale já si vybavuji akorát na naše první setkání v roce 1991, na závod Bohemia na kole a v dresu. Já Roberta samozřejmě znal, on mě ne, ale přesto za mnou zašel a začali jsme se bavit. On byl skvělý vypraveč, dokázal člověka rozpovídat, bylo to moc příjemné.

Antonín Vavrda

Autor

Antonín Vavrdaantonin.vavrda@lidovky.czČlánky